„Teď se to nehodí“. Bílý dům zakázal Senátu označit vraždění Arménů za genocidu

Republikáni v americkém Senátu znemožnili hlasování o rezoluci, která označuje hromadné vraždění Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Bílý dům mluví o špatném načasování kvůli summitu NATO, kde se spojenci snažili najít společnou řeč s Tureckem po jeho invazi na sever Sýrie. Útok na kurdské milice řadu členů NATO popudil.

Usnesení o genocidě už koncem října schválila americká Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty, a to poměrem 405 hlasů ku jedenácti. Tři členové Senátu nyní znemožnili hlasování o rezoluci v horní komoře Kongresu tím, že zablokovali zrychlenou proceduru. Ta umožňuje schválit prohlášení bez jmenovitého hlasování.

Podle senátora Kevina Cramera republikáni vyslyšeli přání Bílého domu. Prezident Donald Trump se domnívá, že odhlasovat podobnou rezoluci krátce po summitu NATO je nepatřičné, píše agentura AP.

Turecko je členem Aliance a rezoluce se v USA považuje za trest za nedávný vpád turecké armády do Sýrie. „Ducha rezoluce podporuji stejně jako všichni mí kolegové. Ve vhodné době ji můžeme odhlasovat. Teď ale vhodná doba není,“ vysvětlil Cramer.

Demokratický senátor Bob Menendez upozornil, že Erdogan nedávno navštívil Washington, dle jeho názoru se ale nic nezměnilo. Přislíbil, že s tématem bude přicházet pravidelně jednou týdně. „Neustoupím, dokud neuděláme, co je morálně a v principu správné,“ zdůraznil demokrat. V Senátu mají převahu Trumpovi republikáni.

Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než dvacet zemí světa. Předloni v dubnu ho za genocidu uznala i česká Poslanecká sněmovna. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.

Jsou to válečné oběti, tvrdí Ankara

Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance 1,5 milionu obětí je nadhodnocená. Ankara považuje mrtvé za oběti občanské války.

V reakci na rezoluci Sněmovny reprezentantů si turecké ministerstvo zahraničí předvolalo amerického velvyslance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil rezoluci za bezcennou.

Šéf jeho tiskového oddělení Fahrettin Altun napsal: „Ti, kteří hlasovali pro rezoluci, budou odpovědní za zhoršení kritických strategických vztahů v neklidném regionu.“ Poznamenal také, že Erdogan už dříve vyjádřil soustrast arménské komunitě a vyzval k vytvoření společné historické komise, která by události z té doby prozkoumala.

Označování masakru z let 1915 až 18 za genocidu se nicméně stalo v americko-tureckých vztazích politickým tématem, neboť podobné rezoluce byly ve sněmovně v uplynulých desetiletích opakovaně navrhovány, nikdy se ale nedostaly do hlasování v plénu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 33 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...