„Teď se to nehodí“. Bílý dům zakázal Senátu označit vraždění Arménů za genocidu

Republikáni v americkém Senátu znemožnili hlasování o rezoluci, která označuje hromadné vraždění Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Bílý dům mluví o špatném načasování kvůli summitu NATO, kde se spojenci snažili najít společnou řeč s Tureckem po jeho invazi na sever Sýrie. Útok na kurdské milice řadu členů NATO popudil.

Usnesení o genocidě už koncem října schválila americká Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty, a to poměrem 405 hlasů ku jedenácti. Tři členové Senátu nyní znemožnili hlasování o rezoluci v horní komoře Kongresu tím, že zablokovali zrychlenou proceduru. Ta umožňuje schválit prohlášení bez jmenovitého hlasování.

Podle senátora Kevina Cramera republikáni vyslyšeli přání Bílého domu. Prezident Donald Trump se domnívá, že odhlasovat podobnou rezoluci krátce po summitu NATO je nepatřičné, píše agentura AP.

Turecko je členem Aliance a rezoluce se v USA považuje za trest za nedávný vpád turecké armády do Sýrie. „Ducha rezoluce podporuji stejně jako všichni mí kolegové. Ve vhodné době ji můžeme odhlasovat. Teď ale vhodná doba není,“ vysvětlil Cramer.

Demokratický senátor Bob Menendez upozornil, že Erdogan nedávno navštívil Washington, dle jeho názoru se ale nic nezměnilo. Přislíbil, že s tématem bude přicházet pravidelně jednou týdně. „Neustoupím, dokud neuděláme, co je morálně a v principu správné,“ zdůraznil demokrat. V Senátu mají převahu Trumpovi republikáni.

Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než dvacet zemí světa. Předloni v dubnu ho za genocidu uznala i česká Poslanecká sněmovna. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.

Jsou to válečné oběti, tvrdí Ankara

Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance 1,5 milionu obětí je nadhodnocená. Ankara považuje mrtvé za oběti občanské války.

V reakci na rezoluci Sněmovny reprezentantů si turecké ministerstvo zahraničí předvolalo amerického velvyslance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil rezoluci za bezcennou.

Šéf jeho tiskového oddělení Fahrettin Altun napsal: „Ti, kteří hlasovali pro rezoluci, budou odpovědní za zhoršení kritických strategických vztahů v neklidném regionu.“ Poznamenal také, že Erdogan už dříve vyjádřil soustrast arménské komunitě a vyzval k vytvoření společné historické komise, která by události z té doby prozkoumala.

Označování masakru z let 1915 až 18 za genocidu se nicméně stalo v americko-tureckých vztazích politickým tématem, neboť podobné rezoluce byly ve sněmovně v uplynulých desetiletích opakovaně navrhovány, nikdy se ale nedostaly do hlasování v plénu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 43 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...