Lídři Velké Británie, Francie, Německa a Turecka se na okraj summitu NATO v Londýně shodli na nutnosti vytvořit v Sýrii podmínky pro bezpečný návrat uprchlíků. Útoky proti civilistům podle nich musejí skončit. Ankara svým nesmlouvavým postojem drží v šachu řadu partnerských zemí. Členy Aliance podráždila útokem na kurdské milice v Sýrii, ale i nákupem ruských raketových systémů.
„Lídři uvedli, že budou pracovat na tom, aby vytvořili podmínky pro bezpečný, dobrovolný a udržitelný návrat uprchlíků,“ uvedla v prohlášení kancelář britského premiéra Borise Johnsona.
Útoky na civilisty v Sýrii musejí podle lídrů skončit i v provincii Idlíb, kterou mají z větší části pod kontrolou odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada.
Johnson, francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také uvedli, že podporují snahy zmocněnce OSN pro Libyi Ghassana Salamého zapojit strany libyjského konfliktu do jednání s cílem najít mírové řešení.
Ankara trvá na tom, že kurdští bojovníci jsou teroristi
V dokumentu rovněž stálo, že musí pokračovat boj proti terorismu ve všech jeho podobách. Erdogan během úterý prohlásil, že Ankara nepodpoří Severoatlantickou alianci v otázce obrany pobaltských států, pokud Aliance neuzná jako teroristické ty skupiny, proti nimž bojuje Turecko.
Ankara dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal příslušníky syrských kurdských oddílů YPG za teroristy. Turecko proti nim v říjnu zahájilo na severu Sýrie ofenzivu a uzavřelo postupně dohody s USA a Ruskem, podle nichž se oddíly YPG musejí stáhnout do vzdálenosti 30 kilometrů od turecké hranice.
„S politováním musím říct, že nemáme stejnou definici terorismu,“ řekl s odkazem na Turecko Macron, kterého citovala agentura AP.
Oddíly YPG byly spojenci Američanů v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a ztratily v tomto boji tisíce svých příslušníků. „Když naši přátelé v NATO neuznávají jako teroristy ty, se kterými zápolíme v rámci boje s terorismem, pak budeme proti jakékoli dohodě na summitu,“ zdůraznil v této souvislosti Erdogan.
Kromě turecké intervence v Sýrii vrazil klín mezi spojence NATO rovněž nákup ruského systému protivzdušné obrany S-400. Na tvrdší postup vůči Ankaře tlačí hlavně americký Kongres. „Je to znepokojující. Stále doufáme, stále s Turky mluvíme,“ podotkl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
Turecko má druhou nejpočetnější armádu Aliance a hostí její klíčové základny. Turecké námořnictvo hraje výraznou roli v Černém moři a na Bosporu. Podle západních diplomatů se tak přes všechny rozepře oběma stranám vyplatí vztah zachovat.
