YPG

U hranic se Sýrií se shromažďují turečtí vojáci a technika, píše list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož může být invaze na spadnutí. Kurdové prosí o pomoc i budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Turecko roky okupuje část Sýrie a ohání se ochranou před „teroristy“. Právě kurdské milice přitom porazily s pomocí Západu Islámský stát (IS) a brzdí jeho vzkříšení. Nad jejich autonomií teď visí otazníky. S příchodem nového režimu v Damašku vliv Ankary značně posílí, míní experti.

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci ve čtvrtek udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament. Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.

Nejméně tři mrtvé a deset zraněných si vyžádal útok na turecké pohraniční město Karkamiş, které zasáhlo pět raket vypálených ze severní Sýrie. S odvoláním na guvernéra provincie Gaziantep o tom informovala agentura Reuters. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.

Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při nich zahynulo nejméně 31 lidí. Většina z nich jsou kurdští bojovníci a syrští vojáci. Akce je zjevně odpovědí na istanbulský atentát z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají. Ze Sýrie v neděli také přelétlo několik raket do sousedního Turecka a zraněni při tom byli tři příslušníci tureckých bezpečnostních sil.

Turecká policie zatkla skupinu lidí, kteří údajně nesou odpovědnost za nedělní explozi v Istanbulu. Má mezi nimi být i osoba, která nastražila výbušninu na třídě Istiklal, uvedl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu v neděli zabil šest lidí a 81 dalších zranil. Turecké úřady podezírají z účasti na atentátu kurdské milice v Sýrii YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace podíl na útoku popřely.

Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 roku propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe. Neuvědomila si ale, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na Facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc. Všelichová a Miroslav Farkas byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 k více než šesti letům vězení, po pátečním předčasném propuštění je vládní speciál dopravil do Prahy. O jejich osvobození vyjednávali politici i tajné služby.

Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Po summitu NATO to oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán přitom dosud blokovalo Turecko, které žádalo, aby Aliance výměnou za jeho podporu uznala jako teroristické kurdské milice YPG, proti nimž Ankara bojuje v Sýrii. O YPG se ale nakonec na summitu nemluvilo, dodal Stoltenberg. Lídři se také shodli, že ruské agresivní akce jsou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost a že rostoucí vliv Číny představuje příležitost a výzvu.

Lídři Velké Británie, Francie, Německa a Turecka se na okraj summitu NATO v Londýně shodli na nutnosti vytvořit v Sýrii podmínky pro bezpečný návrat uprchlíků. Útoky proti civilistům podle nich musejí skončit. Ankara svým nesmlouvavým postojem drží v šachu řadu partnerských zemí. Členy Aliance podráždila útokem na kurdské milice v Sýrii, ale i nákupem ruských raketových systémů.

Turecko podle vysokých představitelů NATO odmítá podpořit obranný plán Aliance pro Polsko a Pobaltí, pokud organizace nepodpoří Ankaru v boji proti kurdským jednotkám YPG. V době sílícího pnutí mezi Východem a Západem navíc uznávaný vojenský think-tank varuje, že Britové se spojenci by na zemi neubránili východní hranici Evropy.

Šéf Bílého domu Donald Trump přijal ve Washingtonu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Stalo se tak poprvé od začátku turecké intervence v Sýrii. Podle Trumpa příměří funguje a Kurdové se zdají spokojení. Turecko po jednání označil za skvělého spojence v NATO, zejména pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu. Problémem však zůstává smlouva na dodávku ruského protiraketového systému S-400 do Turecka, zdůraznil šéf Bílého domu.

Nejméně třináct mrtvých si vyžádal výbuch na tržišti syrského pohraničního města Tall Abjád. Oznámilo to turecké ministerstvo obrany. Šest obětí má podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) nálet ruského letectva v Idlibu. Dalších osm lidí utrpělo zranění. Podle SOHR je to za poslední dva měsíce poprvé, co si útoky ruských letadel bojujících na straně prezidenta Bašára Asada vyžádaly takové množství civilních obětí.

Členové syrských kurdských milic YPG v úterý ještě před stanoveným termínem dokončili stahování z třicetikilometrové zóny u turecko-syrských hranic, jak jim to ukládala rusko-turecká dohoda. Informoval o tom ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusové o stažení YPG zpravili i nejvyšší turecké představitele, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký ministr obrany Hulusi Akar jen několik hodin předtím tvrdil, že milice YPG u tureckých hranic stále operují. Podle dohody z minulého týdne se měli Kurdové stáhnout do 16:00 našeho času.

Kurdské milice v Sýrii dostanou podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Erdogan to oznámil dvě hodiny před plánovaným koncem pětidenního příměří. Podle Moskvy ruští a syrští vojáci ve středu vstoupí do oblasti turecké operace. Rusko a Turecko tam budou společně monitorovat situaci, píše Reuters.

Na severu Sýrie, kde operuje turecká armáda, se šíří informace o použití chemických zbraní. Arabsko-kurdská koalice SDF, proti které je operace namířena, již dříve obvinila Turky z použití fosforu při bombardování. Agentura SANA nyní citovala kurdské lékaře, podle kterých mohli být lidé z města Rás al-Ajn, které ošetřili, zasaženi chemikáliemi. Ankara ale odmítla použití chemických zbraní, naopak obvinila z jejich využití Kurdy. SDF ohlásila, že se nadále soustředí jen na boj s tureckými silami a ukončí operace proti organizaci Islámský stát. Ta tvrdí, že již situaci využila pro osvobození několika internovaných radikálů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel. Během turecké ofenzivy, která trvá už týden, zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic.

Syrská armáda vstoupila do severosyrského města Manbidž, odkud se stáhla mezinárodní koalice, která tam doposud působila. Rusko je odhodláno zabránit střetu syrské a turecké armády a ruské síly začaly hlídkovat na linii mezi jednotkami obou zemí. Americký prezident Donald Trump vyzval svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana k okamžitému zastavení bojů proti Kurdům. Ministerstvo financí USA zařadilo na sankční seznam turecká ministerstva obrany a energetiky a také šéfy těchto resortů včetně ministra vnitra.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že Turecko je se svými syrskými spojenci připraveno z rukou syrských Kurdů dobýt významné severosyrské město Manbidž. Tureckem podporovaní syrští rebelové následně oznámili, že bitva o Manbidž už začala. V řadě severosyrských měst ovládaných Kurdy se rozmisťují syrští vládní vojáci, aby postup Turecka zastavili.

Turecká armáda ve středu zahájila vojenskou operaci proti kurdským milicím YPG v Sýrii. Turecký velvyslanec v Česku Ahmet Necati Bigali argumentuje, že je tato skupina odnoží Strany kurdských pracujících (PKK), což je teroristická organizace, na níž tak pohlíží i Evropská unie. Cílem turecké operace je zajistit bezpečnost na hranicích, poznamenal diplomat v pořadu Události, komentáře s tím, že Ankara nemá ambici v oblasti severní Sýrie setrvat.