Erdogan svým podpisem potvrdil souhlas Turecka se vstupem Švédska do NATO

Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci ve čtvrtek udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament. Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Švédskou žádost o vstup do NATO schválil v úterý turecký parlament, kterému přístupový dokument předložil Erdogan už loni v říjnu. Předtím turecká vláda jednala se Švédskem o jeho vstupu do NATO více než rok. Ve čtvrtek dokument zveřejnil oficiální věstník, což znamená, že ho podepsal Erdogan, napsala agentura AFP. Dokončení ratifikace v Turecku ve čtvrtek na sociálních sítích označil švédský premiér Kristersson za „klíčový milník“ na cestě své země do Aliance.

Vstup Švédska ale Turecko blokovalo kvůli výhradám vůči tomu, jak Stockholm postupuje proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické, například kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících (PKK). Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony. Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci Erdoganovy strany AKP. Turečtí politici také dříve kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.

Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.

V uplynulých týdnech Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu. Podle agentury Reuters americký prezident Joe Biden zaslal předním zákonodárcům v Kongresu dopis, ve kterém vyzval k bezodkladnému schválení prodeje bojových letadel Ankaře.

V rozhovoru s agenturou Reuters ve čtvrtek americký velvyslanec v Turecku Jeff Flake uvedl, že někteří kongresmani dávali silně najevo, že prodej neodsouhlasí předtím, než se Švédsko stane členem NATO. „Nevidím důvod, proč by mělo Turecko čekat, když parlament tady učinil rozhodnutí,“ řekl Flake ještě před Erdoganovým podpisem.

Do té doby tradičně neutrální Švédsko podalo žádost o vstup do Aliance společně s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států schválila vstup obou zemí již v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku a země se stala členem NATO na začátku dubna.

Erdoganovo rozhodnutí podepsat přístupový dokument uvítal český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Věřím, že se nám brzy podaří i posledního partnera přesvědčit, že silnější Aliance je v zájmu nás všech,“ dodal na síti X šéf české diplomacie s odkazem na přístup Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů v Íránu, sdělil Babiš

V reakci na útok proti Íránu sdělil premiér Andrej Babiš (ANO), že prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se v zemi ještě nachází. Politici opozičních stran považují americké a izraelské údery k zastavení íránského jaderného programu za správné či pochopitelné. Pokud přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil předseda opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem.
10:57Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali dopoledne varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 16 mminutami

Útoky USA a Izraele cílily i na špičky íránského režimu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 19 mminutami

V arabských zemích se ozvaly exploze

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web The Times of Israel (ToI). Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království, píše agentura AP. Podle agentury Reuters katarské ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo všechny rakety mířící na Katar.
10:51Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 2 hhodinami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 2 hhodinami

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 5 hhodinami
Načítání...