PKK

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci ve čtvrtek udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament. Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Nejméně sto lidí zemřelo a dalších asi 125 bylo zraněno při čtvrtečním dronovém útoku na vojenskou akademii v Homsu v západní Sýrii. Informovala o tom Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) působící v Británii, píše agentura AFP. Ve vojenské akademii se konalo slavnostní povyšování důstojníků.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v pátek vzkázal do Švédska, že musí dostát své odpovědnosti a rázně zakročit vůči pořadatelům demonstrace, jejíž účastníci pověsili za nohy figurínu představující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Incident zkomplikoval vztahy obou zemí, přičemž Stockholm nutně potřebuje souhlas Turecka kvůli vstupu do Severoatlantické aliance. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že považuje dění na demonstraci za „akt sabotáže proti švédské přihlášce do NATO“.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.

Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při nich zahynulo nejméně 31 lidí. Většina z nich jsou kurdští bojovníci a syrští vojáci. Akce je zjevně odpovědí na istanbulský atentát z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají. Ze Sýrie v neděli také přelétlo několik raket do sousedního Turecka a zraněni při tom byli tři příslušníci tureckých bezpečnostních sil.

Švédsko učinilo důležité kroky, aby splnilo požadavky, kterými Turecko podmiňuje souhlas se vstupem této severské země do NATO. Novinářům to při své návštěvě Švédska v pondělí řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Turecká ofenziva proti Kurdům v Sýrii a na severu Iráku zesiluje. Tamní opozice tvrdí, že se tím armáda snaží odvést pozornost od stavu ekonomiky, ve vysílání ČT24 to řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Dodal, že Turecko se možná snaží využít toho, že svět nyní upírá zrak na Ukrajinu. Rozhodnutí Ankary odsoudila druhá nejsilnější turecká opoziční strana, prokurdská HDP.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Turecké tajné služby podle Ankary při operaci na území Iráku zabily jednoho z čelných představitelů separatistické organizace Strana kurdských pracujících (PKK). O smrti Selmana Bozkira, přezdívaného doktor Hüseyin, informoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl zabitý muž vůdcem PKK v táboře Machmúr na severu Iráku, na který Turecko v sobotu zaútočilo bezpilotními letouny a zabilo tři civilisty. O prohlášení informovala agentura AFP.

Tisíce příznivců turecké opoziční Lidově demokratické strany (HDP) se sešly v centru Istanbulu. Protestovaly proti postupu prokurátora, který se obrátil na ústavní soud s požadavkem zákazu strany. Prokurdskou HDP, jež je třetí největší stranou v parlamentu, viní žalobce i představitelé vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z podpory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Evropská unie a Spojené státy řadí mezi teroristické organizace.

Turecký soud poslal na dva roky a devět měsíců do vězení turecko-německého novináře Denize Yücela. Shledal ho vinným z propagace terorismu. Verdikt vynesl v jeho nepřítomnosti. Yücel totiž žije v Německu a pracuje pro tamní list Die Welt. Případ vyvolal ostré spory mezi oběma zeměmi.

Turecká armáda ve středu zahájila vojenskou operaci proti kurdským milicím YPG v Sýrii. Turecký velvyslanec v Česku Ahmet Necati Bigali argumentuje, že je tato skupina odnoží Strany kurdských pracujících (PKK), což je teroristická organizace, na níž tak pohlíží i Evropská unie. Cílem turecké operace je zajistit bezpečnost na hranicích, poznamenal diplomat v pořadu Události, komentáře s tím, že Ankara nemá ambici v oblasti severní Sýrie setrvat.

Kurdové jsou indoevropský národ, který má v současnosti kolem 30 milionů příslušníků. Asi třetina všech Kurdů žije v jihovýchodním Turecku, významnou komunitu tvoří také v severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Uznané autonomní území s vlastní správou, tedy regionální vládou a parlamentem, mají od roku 1991 na severu Iráku. Syrská vláda autonomii Kurdů odmítá.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyjádřil obavy z možného tureckého zásahu proti Kurdům v Sýrii. Vyzval k respektování mezinárodního práva, podle něj lze řešit situaci pouze diplomaticky. Turecko chce vojensky vystoupit proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristickou organizaci. Milice společně s Američany bojovaly v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát. Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího situaci analyzuje.

Dvě největší armády NATO, Turecko a Spojené státy, stále rozděluje ustavení takzvané bezpečné zóny na severovýchodě Sýrie. Jejich jednotky tam sice o víkendu zahájily společné patroly, Ankara ale není s dosavadním naplňováním dohody o zóně spokojená. Hrozí proto, že vezme věci do vlastních rukou. Damašek dohodu odsuzuje jako porušení své suverenity.