Strana kurdských pracujících stahuje své jednotky z Turecka

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Kurdské sdružení spolu s bývalými bojovníky PKK v neděli při ceremoniálu v severním Iráku zároveň vyzvalo tureckou vládu, aby přijala nezbytná právní opatření k pokračování mírového procesu a umožnila jejím aktivistům integraci do politického života.

„Praxe nepochybně ukáže účinnost těchto jednostranných kroků, které jsme dosud podnikli. Symbolické praktické kroky, které jsme udělali, však opět dokazují odhodlání a jasný postoj PKK k realizaci usnesení svého 12. sjezdu,“ uvádí se v prohlášení kurdské organizace podle ANF.

Na 12. sjezdu letos v květnu PKK oznámila ukončení ozbrojeného boje proti tureckému státu a rozpuštění svých organizačních struktur. Už v březnu vyhlásila PKK příměří poté, co ji k tomu vyzval její historický vůdce Abdullah Öcalan, který je od roku 1999 za vlastizradu ve vězení na tureckém ostrůvku Imrali v Marmarském moři. Letos v červenci pak skupina bojovníků PKK na severu Iráku v provincii Sulajmáníja symbolicky spálila své zbraně.

Levicová militantní PKK, kterou posléze označily za teroristickou organizaci Turecko, USA či EU, byla založena v roce 1978 a od 80. let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni.

Původně bojovala za nezávislý Kurdistán, posléze se ale její cíl změnil na požadavek autonomie. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí.

Řadu let se boje odehrávaly hlavně na jihovýchodě Turecka, kde žije početná kurdská menšina, později se přesunuly do autonomního regionu Kurdistán v severním Iráku, kde Ankara už řadu let provádí letecké a pozemní operace.

Turecko také od roku 2016 provedlo několik vojenských invazí na sever Sýrie, kde za občanské války vznikla de facto kurdská autonomie a kde Ankara s místními povstalci bojuje proti kurdským milicím, které považuje za spojence PKK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 52 mminutami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.