Strana kurdských pracujících stahuje své jednotky z Turecka

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Kurdské sdružení spolu s bývalými bojovníky PKK v neděli při ceremoniálu v severním Iráku zároveň vyzvalo tureckou vládu, aby přijala nezbytná právní opatření k pokračování mírového procesu a umožnila jejím aktivistům integraci do politického života.

„Praxe nepochybně ukáže účinnost těchto jednostranných kroků, které jsme dosud podnikli. Symbolické praktické kroky, které jsme udělali, však opět dokazují odhodlání a jasný postoj PKK k realizaci usnesení svého 12. sjezdu,“ uvádí se v prohlášení kurdské organizace podle ANF.

Na 12. sjezdu letos v květnu PKK oznámila ukončení ozbrojeného boje proti tureckému státu a rozpuštění svých organizačních struktur. Už v březnu vyhlásila PKK příměří poté, co ji k tomu vyzval její historický vůdce Abdullah Öcalan, který je od roku 1999 za vlastizradu ve vězení na tureckém ostrůvku Imrali v Marmarském moři. Letos v červenci pak skupina bojovníků PKK na severu Iráku v provincii Sulajmáníja symbolicky spálila své zbraně.

Levicová militantní PKK, kterou posléze označily za teroristickou organizaci Turecko, USA či EU, byla založena v roce 1978 a od 80. let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni.

Původně bojovala za nezávislý Kurdistán, posléze se ale její cíl změnil na požadavek autonomie. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí.

Řadu let se boje odehrávaly hlavně na jihovýchodě Turecka, kde žije početná kurdská menšina, později se přesunuly do autonomního regionu Kurdistán v severním Iráku, kde Ankara už řadu let provádí letecké a pozemní operace.

Turecko také od roku 2016 provedlo několik vojenských invazí na sever Sýrie, kde za občanské války vznikla de facto kurdská autonomie a kde Ankara s místními povstalci bojuje proti kurdským milicím, které považuje za spojence PKK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
12:55Aktualizovánopřed 30 mminutami

Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
03:10Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izrael ve velkém udeřil na Írán. Rijád i Emiráty likvidovaly drony

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 31 mminutami

V Rakousku útočník s nožem zabil jednoho muže a dalšího těžce zranil

V centru rakouského města Linec v sobotu večer útočník s nožem pobodal dva muže z Afghánistánu, kteří se ho pokoušeli uklidnit. Jeden z nich krátce po převozu do nemocnice zemřel, druhý utrpěl těžká zranění, napsaly s odvoláním na policii agentury APA a DPA. Policie útočníka krátce po činu zadržela, zřejmě nejednal z politických důvodů.
01:32Aktualizovánopřed 45 mminutami

Orbán i Magyar vyzvali své příznivce, aby vyšli do ulic

Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar vyzvali své stoupence, aby v neděli vyšli do ulic Budapešti a předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Očekává se účast až statisíců lidí. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
13:11Aktualizovánopřed 59 mminutami

Izraelské síly zabily na Západním břehu rodinu, uvedly palestinské úřady

Izraelské síly v neděli zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu čtyřčlennou palestinskou rodinu, prohlásily podle agentury Reuters palestinské zdravotní úřady. Ty rovněž oznámily smrt dalšího Palestince, kterého měli zabít izraelští osadníci. Izraelská armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
07:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 5 hhodinami

Ukrajina ukázala diplomatům materiály ohledně následků ruského útoku na Družbu

Šéf ukrajinské energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj představil zástupcům 31 zemí materiály, které mají ukazovat následky ruského útoku na ropovod Družba. Po lednovém přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska tímto potrubím vlády v Bratislavě a v Budapešti opakovaně obvinily Ukrajinu, že obnovu provozu ropovodu záměrně oddaluje.
08:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...