Kurdistán

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné surovinu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle i ropnou infrastrukturu.

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Třicet ozbrojenců ze Strany kurdských pracujících (PKK) včetně čtyř velitelů v pátek ráno při slavnostním ceremoniálu v jeskyni u severoiráckého města Sulajmáníja spálilo své zbraně a symbolicky tak zahájilo proces odzbrojování, píše agentura AFP. Ceremoniálu se zúčastnily delegace politických stran iráckých Kurdů, které vládnou v irácké autonomní oblasti Kurdistán, ale také delegace tureckých prokurdských stran DEM a DBP, píše agentura Firat, která je blízká PKK. Podle AFP byli přítomni i zástupci tureckých tajných služeb.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.

Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje v sobotu ráno agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila PKK, která přes čtyřicet let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr PKK Abdullah Öcalan vyzval organizaci ke složení zbraní ve čtvrtek.

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.

Na rozdíl od Ukrajiny se v Sýrii pořád střílí a člověka může zabít i oslavná kulka, řekla v Interview ČT24 zpravodajka ČT Darja Stomatová, která se bezprostředně po pádu vlády Bašára Asada dostala do syrského Kurdistánu. Nikomu z místních svržený režim nechybí, Kurdové ale mají obavy jak z Turecka, tak i z přístupu nové vlády v Damašku – vydobýt si nezávislost ale nechtějí, tvrdí novinářka. Silný zážitek v ní vyvolal rozhovor s jedním ze zajatých ruských bojovníků Islámského státu (IS) střežených Kurdy. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ uvedla Stomatová.

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.

Na letišti u Kámišlí v syrském Kurdistánu na severovýchodě země se pohybovali ruští vojáci a technika, včetně vrtulníků či systému protivzdušné obrany. Informovala o tom po osmé hodině ráno zpravodajka ČT Darja Stomatová. O hodinu později sdělila, že ruská technika už z ranveje zmizela. Syrští Kurdové podle novinářky slaví pád režimu Bašára Asada, boje s rebely však místy pokračují.

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada neulehčil pozici syrským Kurdům. Menšina, která ovládá území převážně na severu země, se obává aktivit jak povstalců ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tak i Syrské národní armády podporované Tureckem. Konflikt se komplikuje i kvůli nejasným vztahům s Irákem. Na severovýchodě Sýrie natáčela reportérka ČT Darja Stomatová.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Archeologický tým Karla Nováčka z Univerzity Palackého při zkoumání zemědělské krajiny v iráckém Kurdistánu objevil několik pravěkých vesnic i s polnostmi. Unikátní nález může vést k lepšímu poznání pravěké kultury.

Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Ankara už zrušila únorové jednání se Švédskem a Finskem k této otázce bez stanovení náhradního termínu.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.

V západní části Íránu vypukly protesty během pohřbu mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií, jež prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení pokrývky hlavy – hidžábu. Bezpečnostní síly k rozehnání protestujících použily slzný plyn, napsala agentura Reuters.

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.