Na rozdíl od Ukrajiny se v Sýrii pořád střílí a člověka může zabít i oslavná kulka, řekla v Interview ČT24 zpravodajka ČT Darja Stomatová, která se bezprostředně po pádu vlády Bašára Asada dostala do syrského Kurdistánu. Nikomu z místních svržený režim nechybí, Kurdové ale mají obavy jak z Turecka, tak i z přístupu nové vlády v Damašku – vydobýt si nezávislost ale nechtějí, tvrdí novinářka. Silný zážitek v ní vyvolal rozhovor s jedním ze zajatých ruských bojovníků Islámského státu (IS) střežených Kurdy. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ uvedla Stomatová.
„Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ říká Stomatová o setkání s islamisty v Sýrii
Interview ČT24: Zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová (zdroj: ČT24)
Stomatová často jezdí jako zpravodajka také na Ukrajinu, v Sýrii je ale práce novináře jiná, protože tam podle ní neexistují pravidla. „Už jen ten pocit nebezpečí, když v Sýrii je typické střílet, i když slavíte, střílet, když bojujete, i ta nechtěná kulka je něco, co by vás mohlo i zabít,“ poznamenala zpravodajka.
Když se štáb ČT dostal k jedné ze základen, která dříve patřila Asadovi a následně ji dostali pod kontrolu Kurdové, začaly kolem létat kulky, ale nebylo jasné odkud, popsala novinářka. „Vojáci na místě nereagovali vůbec, my jsme se v autě trochu lekli,“ přiznala.
„Když se (Syrské demokratické síly) SDF rozhodly vyvěsit vlajku opozice, tak se oslavovalo v ulicích a střílelo se všude, takže jsme se na chvilku i evakuovali do hotelu,“ konstatovala dále Stomatová s tím, že zřejmě při nezáměrné střelbě do davu v Rakká dokonce zahynulo pět lidí.
Průnik do syrského Kurdistánu
Štáb ČT se dostal do Sýrie po převratu přes irácký Irbíl a poté přejel přes hranici, překvapivě hned následující den po pádu Asada. „Dávali nám tak třicet procent, že se dostaneme, ale nakonec se to povedlo. Po pádu režimu každý novinář chtěl být v zemi,“ podotkla Stomatová.
Hranice mezi iráckým a syrským Kurdistánem přitom funguje podle novinářky „polooficiálně“, takže štáb nedostal ani razítko do pasu. „V zemi to fungovalo bez problémů, fungovali jsme otevřeně, lidé byli otevření, pomáhali nám, ale čím více jsme se přibližovali frontovým oblastem, tak tam byla větší přítomnost vojáků a bylo vidět, že bezpečnostní situace se stále více zhoršuje,“ uvedla zpravodajka. Na místě byl třeba překladatel, jelikož místní nemluví téměř vůbec anglicky.
V samotném syrském Kurdistánu ale nebylo změn tolik, jelikož Kurdové se těší do určité míry nezávislosti, takže všechno fungovalo, Stomatová ale zaznamenala nicméně výkyv ekonomiky, kdy za týden klesla hodnota dolaru a lidé dostali jen polovinu peněz, ceny se ovšem nesnížily, protože prodejci nakoupili zboží za původní cenu. Místní pak podle novinářky nechápali, co se s ekonomikou děje.
Asadovi stoupenci nyní podle místních obyvatel utíkají ze země, často do Ruska, které poskytlo azyl i Asadovi a jeho rodině. „Velmi špatná situace je teď pro jeho vojáky. Četli jsme na sociálních sítích, jak se převlékali do civilu a davy putovaly k irácké hranici. V Iráku jsme s nimi chtěli natáčet a bylo nám řečeno, že jsou ve vlastních táborech, Irák jim poskytl azyl a neví se, co s nimi bude dál, ale jsou izolovaní od zbytku Iráku,“ zjistila Stomatová.
V ohrožení ze dvou stran
Syřané podle ní pád Asadova režimu očekávali, ale asi nikdo to nečekal tak rychle. „Syrští Kurdové byli rádi, že režim padl, ale ocitli se v dost nehezké situaci. Zatímco do rebelské části se lidé hodně vraceli, tak do syrského Kurdistánu nejen, že hodně lidí utíkalo, ale hodně lidí říkalo, že neví, jaká je jejich budoucnost. Nahoře mají Turecko, dole mají rebely, se kterými se úplně nedohodli. Kromě Američanů skoro nikoho jako záštitu nemají,“ poznamenala novinářka.
Do konce tohoto týdne platí klid zbraní mezi protureckými rebely a Kurdy, v týdnu se nicméně objevily zprávy o tom, že za hranicemi se hromadí turečtí vojáci s technikou a podle některých amerických médií hrozí nová turecká invaze.
Nízká míra tolerance
Současná prozatímní vláda by měla fungovat do jara, moc převzali rebelové z islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), ale Kurdové by ve vládě také chtěli mít své slovo, uvedla zpravodajka. „Necítila jsem z nich, že by si chtěli vydobýt nezávislost, spíš jsem z nich cítila, že by rádi tlačili na svou vládu, aby se domluvila s novou vládou v Damašku, aby se mohli spolupodílet na fungování Sýrie,“ říká novinářka.
Syrští Kurdové jsou hodně sekulární, což je velký rozdíl proti Arabům, vysvětluje dále zpravodajka. „Myslím, že by bylo dobré, aby v Sýrii existovala vláda, která bude tolerantní, protože (země) je velmi rozmanitá, velmi fragmentovaná a aby se stát udržel jako takový, tak musí být velká míra tolerance nejen vlády jako takové, ale i mezi lidmi. Musí odeznít strach – že se křesťané budou bát těch, kteří praktikují islám nebo někoho jiného. Myslím, že lidé nejsou moc tolerantní,“ popsala poměry v zemi Stomatová.
Nový syrský lídr Ahmad Šará slibuje umírněnost a ochranu menšin, třeba v syrském Kurdistánu ale panuje vůči nové vládě nedůvěra. Šará v novém rozhovoru pro BBC třeba v otázce zahalování žen nebo alkoholu neřekl úplně jasně, co se bude dít dál.
„Šará byl vůdce Fronty an-Nusra, není to úplně organizace, která by měla v minulosti dobrou pověst, takže i kvůli tomu lidé často říkají, že to není úplně dobrý člověk, nebo minimálně mezi syrskými Kurdy, kteří také připomínají, že HTS se skládá z fragmentovaných skupin a mezi nimi jsou i radikálnější lidé,“ konstatovala Stomatová.
Džihádisté úplně nezmizeli
Pokud jde o radikální islám, je podle ní rozdíl například mezi Kámišlí, kde převažují Kurdové, a ve městě Rakká, což je bývalá bašta Islámského státu.
„Někteří jsou stále podporovateli Islámského státu a byli by rádi, kdyby se vrátil. Takže tam ty nálady byly jiné, převažuje tam sunnitská většina. I proto kurdské milice SDF často vjíždějí do města a hledají spící buňky islamistů a dávají najevo, že mají město pod kontrolou,“ uvedla zpravodajka s tím, že nikomu v syrském Kurdistánu se po Asadovi nestýská.
Očekává se, že miliony Syřanů žijící mimo zemi by se nyní mohly postupně vracet do vlasti. „Sýrie bude potřebovat obrovské financování, obrovskou obnovu. I ta část, kde jsme byli, po občanské válce, po Islámském státu, tak samotné Rakká nebylo obnoveno, jak by mělo, jsou tam ruiny, kde žijí velké rodiny a voda jim teče ze stropu, nemají základní věci pro život,“ upozornila novinářka.
V syrském Kurdistánu nejsou banky, podle místních proto, aby neukázali Damašku přílišnou nezávislost a nevedli si ekonomiku sami, popsala poměry Stomatová. Kurdové také střeží vězení s bojovníky IS.
Návštěva vězení se členy IS
ČT například hovořila s jedním z členů, který byl z Ruska a do IS vstoupil v roce 2017. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla, měla jsem zvláštní pocit, že ten člověk byl součástí něčeho, co nás děsilo dlouhé roky, vlastně kvůli Islámskému státu zahynula i řada novinářů. Řekl mi, že nikoho nezabil, že působil jenom jako řidič, ale pravděpodobnost, že lže, je velmi vysoká. Pořád si myslí, že dělal dobře, a lituje jen toho, že je ve vězení,“ podotkla Stomatová.
Vězni jsou podle ní v naprosté izolaci a nevědí, že Asadův režim padl a islamisté jsou u moci. „Kdyby to zjistili, ve věznici by hrozily nepokoje, to se dělo v minulosti,“ vysvětluje novinářka, která natáčela i v táborech žen bojovníků IS. „Sice vědí, že režim se změnil, ale třeba Rusko je vůbec nechce. Berou děti, ale neberou ženy, takže jsou tam opuštěné, ani nevědí na co. Chtějí svobodu, ale tu asi nedostanou kvůli jejich minulosti,“ soudí Stomatová.
Z působení v této blízkovýchodní zemi má ale i pozitivní vjemy. „Sýrie je velmi chaotická, ale přišlo mi, že v tom chaosu je určitá krása toho, jací ti lidé jsou a jak dokážou najít v tom chaosu svůj vlastní řád, který je pro Evropany trochu nepochopitelný. Jsou velmi otevření,“ říká o Syřanech zpravodajka.
Načítání...