Štáb ČT pozoroval ruskou techniku v syrském Kámišlí. Po hodině zmizela

Na letišti u Kámišlí v syrském Kurdistánu na severovýchodě země se pohybovali ruští vojáci a technika, včetně vrtulníků či systému protivzdušné obrany. Informovala o tom po osmé hodině ráno zpravodajka ČT Darja Stomatová. O hodinu později sdělila, že ruská technika už z ranveje zmizela. Syrští Kurdové podle novinářky slaví pád režimu Bašára Asada, boje s rebely však místy pokračují.

Štáb ČT se nachází v oblasti Kámišlí, kde byla v noci na úterý zničena kolona s municí, jež měla opouštět místní ruskou vojenskou základnu. Tu mají po pádu Asadova režimu pod kontrolou syrští Kurdové. Stomatová se svým týmem se na letiště nedostala, ale pohybovala se autem poblíž.

„Na letišti v Kámišlí jsou ruští vojáci, je tam ruská vojenská technika. Když jsme projížděli kolem, tak jsme za plotem viděli ruskou vlajkou označené systémy protivzdušné obrany, vrtulníky a další ruskou techniku,“ informovala ve středu ráno zpravodajka.

Rusové a technika byli podle ní nejspíš kvůli postupu povstalců evakuováni z ruské základny v Tadmuru. Dopoledne ale Stomatová doplnila, že ruská technika už na ranveji u Kámišlí není vidět.

Nahrávám video

Upadající vliv Moskvy

Moskva patřila k nejbližším spojencům Asadova režimu v bojích proti rebelům. Rusko má v zemi i nadále tisíce vojáků a hned dvě důležité vojenské základny, kterými si zajišťovalo přítomnost v regionu Blízkého východu a Středozemního moře.

V přístavním Tartúsu na severozápadě země má námořní základnu, která byla vybudována už za doby Sovětského svazu, po jeho rozpadu byla dlouho opuštěná. Strategický přístav na břehu Středozemního moře Rusko znovu zprovoznilo až v roce 2012.

Leteckou základnu Hmímím u města Latákie na západě země pak ruské letectvo využívalo k bombardování nepřátel Asadova režimu od jejího dokončení v roce 2015. Smlouvu na pronájem obou základen mělo Rusko s Asadovým režimem uzavřenou až do roku 2066.

Jejich budoucnost zatím zůstává nejasná. Podle řady expertů je však nastalá situace pro Moskvu strategickou porážkou a její působení v zemi je neudržitelné. Podle dostupných informací už Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky.

Boje povstalců s Kurdy

V Sýrii nyní vzniká nový režim pod vedením islamistů v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Lidé v syrském Kurdistánu jsou podle Stomatové z konce Asadova režimu nadšení, obávají se ale rebelů, protože situace zůstává nestabilní.

K bojům dochází na západě i jihu oblasti, přičemž rebelové se snaží Kurdy posunout za přirozené hranice, kterou tvoří například místní řeky, uvedla zpravodajka.

„Největší nebezpečí pro ně představují jednotky SNA, které byly vycvičeny a spolupracují s Turky. Kurdové si přejí sjednocení všech frakcí na území syrského Kurdistánu, aby získali nezávislost, která by byla třeba po vzoru iráckého Kurdistánu mezinárodně uznána,“ podotkla Stomatová.

„Tato země nám patří a přes dvě stě let tu máme nějaký úděl. Jako kurdský národ jsme byli rozděleni mezi čtyři země, takže chceme, aby nás konečně začali uznávat,“ řekl ČT jeden z místních obyvatel Navid. „Doufám, že nebudeme mít problémy, všichni jsme ostatně Syřané,“ poznamenal další Syřan Mahaba.

Asadova armáda v rozkladu

Do situace v Sýrii zasahuje také Izrael. Agentura Reuters poznamenala, že ze syrské armády po náletech de facto nic nezbylo. „S armádou Bašára Asada je to velmi špatné. Viděli jsme na sociálních sítích, jak skupina vojáků byla před několika dny v civilu, šla směrem k irácké hranici, takže zřejmě tam požádali o azyl. Podobná situace byla i u města Rakká, které se nachází v syrském Kurdistánu, kde se též vzdali,“ sdělila Stomatová.

Asadova armáda ale měla potíže už před koncem režimu, kdy čelila finančním problémům. „Upadala i morálka vojáků. Neměli důvod, proč chránit Asada a bojovat za něj,“ poznamenala zpravodajka.

Očekávání voleb

Novým dočasným premiérem se stal Mohamed Bašír, který působí v HTS. „Měl být jedním z úředníků správy města Idlib, kde se HTS formovalo. Byl vůdcem HTS dosazen dočasně, než se budou konat volby. Když jsme se ptali syrských Kurdů, tak říkali, že HTS nejspíš vytvoří i vlastní stranu a bude bojovat ve volbách, aby získali vládu nad celou Sýrií,“ informovala Stomatová.

Noví lídři slibují stíhat vysoké úředníky odpovědné za mučení lidí během Asadovy éry, zachovat sekulární charakter Sýrie, práva menšin i žen na svobodu v oblékání. Podle expertů je ale třeba brát jejich slova s rezervou, protože realitu ukáží až jejich činy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
před 1 hhodinou

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
před 2 hhodinami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.