Štáb ČT pozoroval ruskou techniku v syrském Kámišlí. Po hodině zmizela

Na letišti u Kámišlí v syrském Kurdistánu na severovýchodě země se pohybovali ruští vojáci a technika, včetně vrtulníků či systému protivzdušné obrany. Informovala o tom po osmé hodině ráno zpravodajka ČT Darja Stomatová. O hodinu později sdělila, že ruská technika už z ranveje zmizela. Syrští Kurdové podle novinářky slaví pád režimu Bašára Asada, boje s rebely však místy pokračují.

Štáb ČT se nachází v oblasti Kámišlí, kde byla v noci na úterý zničena kolona s municí, jež měla opouštět místní ruskou vojenskou základnu. Tu mají po pádu Asadova režimu pod kontrolou syrští Kurdové. Stomatová se svým týmem se na letiště nedostala, ale pohybovala se autem poblíž.

„Na letišti v Kámišlí jsou ruští vojáci, je tam ruská vojenská technika. Když jsme projížděli kolem, tak jsme za plotem viděli ruskou vlajkou označené systémy protivzdušné obrany, vrtulníky a další ruskou techniku,“ informovala ve středu ráno zpravodajka.

Rusové a technika byli podle ní nejspíš kvůli postupu povstalců evakuováni z ruské základny v Tadmuru. Dopoledne ale Stomatová doplnila, že ruská technika už na ranveji u Kámišlí není vidět.

9 minut
Zpravodajka ČT Stomatová k Sýrii po pádu režimu Bašára Asada
Zdroj: ČT24

Upadající vliv Moskvy

Moskva patřila k nejbližším spojencům Asadova režimu v bojích proti rebelům. Rusko má v zemi i nadále tisíce vojáků a hned dvě důležité vojenské základny, kterými si zajišťovalo přítomnost v regionu Blízkého východu a Středozemního moře.

V přístavním Tartúsu na severozápadě země má námořní základnu, která byla vybudována už za doby Sovětského svazu, po jeho rozpadu byla dlouho opuštěná. Strategický přístav na břehu Středozemního moře Rusko znovu zprovoznilo až v roce 2012.

Leteckou základnu Hmímím u města Latákie na západě země pak ruské letectvo využívalo k bombardování nepřátel Asadova režimu od jejího dokončení v roce 2015. Smlouvu na pronájem obou základen mělo Rusko s Asadovým režimem uzavřenou až do roku 2066.

Jejich budoucnost zatím zůstává nejasná. Podle řady expertů je však nastalá situace pro Moskvu strategickou porážkou a její působení v zemi je neudržitelné. Podle dostupných informací už Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky.

Boje povstalců s Kurdy

V Sýrii nyní vzniká nový režim pod vedením islamistů v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Lidé v syrském Kurdistánu jsou podle Stomatové z konce Asadova režimu nadšení, obávají se ale rebelů, protože situace zůstává nestabilní.

K bojům dochází na západě i jihu oblasti, přičemž rebelové se snaží Kurdy posunout za přirozené hranice, kterou tvoří například místní řeky, uvedla zpravodajka.

„Největší nebezpečí pro ně představují jednotky SNA, které byly vycvičeny a spolupracují s Turky. Kurdové si přejí sjednocení všech frakcí na území syrského Kurdistánu, aby získali nezávislost, která by byla třeba po vzoru iráckého Kurdistánu mezinárodně uznána,“ podotkla Stomatová.

„Tato země nám patří a přes dvě stě let tu máme nějaký úděl. Jako kurdský národ jsme byli rozděleni mezi čtyři země, takže chceme, aby nás konečně začali uznávat,“ řekl ČT jeden z místních obyvatel Navid. „Doufám, že nebudeme mít problémy, všichni jsme ostatně Syřané,“ poznamenal další Syřan Mahaba.

Asadova armáda v rozkladu

Do situace v Sýrii zasahuje také Izrael. Agentura Reuters poznamenala, že ze syrské armády po náletech de facto nic nezbylo. „S armádou Bašára Asada je to velmi špatné. Viděli jsme na sociálních sítích, jak skupina vojáků byla před několika dny v civilu, šla směrem k irácké hranici, takže zřejmě tam požádali o azyl. Podobná situace byla i u města Rakká, které se nachází v syrském Kurdistánu, kde se též vzdali,“ sdělila Stomatová.

Asadova armáda ale měla potíže už před koncem režimu, kdy čelila finančním problémům. „Upadala i morálka vojáků. Neměli důvod, proč chránit Asada a bojovat za něj,“ poznamenala zpravodajka.

Očekávání voleb

Novým dočasným premiérem se stal Mohamed Bašír, který působí v HTS. „Měl být jedním z úředníků správy města Idlib, kde se HTS formovalo. Byl vůdcem HTS dosazen dočasně, než se budou konat volby. Když jsme se ptali syrských Kurdů, tak říkali, že HTS nejspíš vytvoří i vlastní stranu a bude bojovat ve volbách, aby získali vládu nad celou Sýrií,“ informovala Stomatová.

Noví lídři slibují stíhat vysoké úředníky odpovědné za mučení lidí během Asadovy éry, zachovat sekulární charakter Sýrie, práva menšin i žen na svobodu v oblékání. Podle expertů je ale třeba brát jejich slova s rezervou, protože realitu ukáží až jejich činy.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 6 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...