Islamisté

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

Rozhovory mezi Pákistánem a Afghánistánem o trvalém příměří selhaly. Podle agentury AFP to oznámil Islámábád, který zároveň pohrozil Talibanu zničením, pokud to bude nutné. Vzájemné střety si už vyžádaly desítky mrtvých.

Mali uzavřelo všechny školy a univerzity kvůli nedostatku pohonných hmot. Africká země čelí od počátku září blokádě dovozu paliv zavedenou tamními džihádisty. Americká i česká diplomacie vybízí své občany, aby Mali opustili. Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje po odchodu západních vojáků.

Afghánci se radovali v ulicích po návratu internetu a mobilních služeb. Zdroj blízký vládě potvrdil televizi BBC Afghan, že internet byl obnoven na příkaz Talibanu. Vládnoucí islamisté odmítli zprávy médií o celostátním zákazu. Oficiální důvod 48hodinového výpadku služeb neuvedli.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Sedm civilistů bylo v sobotu zabito při bombardování vládními silami na severu Sýrie v provincii Halab (Aleppo) v oblasti, kde v minulých týdnech došlo ke střetům mezi vládními jednotkami a Kurdy vedenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nevládní skupinu.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Izrael v pátek ve městě Gaza bombardoval i výškovou obytnou budovu, zatím není jasné, kolik lidí bylo zabito, informují agentury. Izraelská armáda útok zdůvodnila tím, že budovu využívalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Podle televize al-Džazíra ale správce jedenáctipatrového domu popřel, že by místo využívali ozbrojenci Hamásu. Budova podle něj sloužila palestinským civilistům, které z domovů vyhnala izraelská ofenziva.

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na ministerstvo obrany v syrském hlavním městě Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters udeřila v rámci odvety za útoky na drúzy, bezpečnostní síly uvádějí mrtvé a zraněné. Svědek agentury uvedl, že izraelský letecký úder zasáhl také oblast u syrského prezidentského paláce. Jeruzalém avizoval, že chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Syrské ministerstvo nicméně večer ohlásilo, že z města Suvajda na jihu začalo stahovat armádu.

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás tvrdí, že zemřelo dalších dvacet Palestinců, z toho nejméně šest bylo zabito při izraelské střelbě, když čekali u distribučního střediska humanitární pomoci na jídlo, píše agentura AFP. Katarská televize al-Džazíra napsala, že středečních obětí v Gaze je nejméně 31, z toho deset zemřelo při čekání na potraviny.

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.

Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.

Půl roku od pádu režimu Bašára Asada je Sýrie stabilnější a svobodnější zemí, výzvou pro islamistickou vládu ale zůstává sektářské násilí a nastartování ekonomiky, jelikož drtivá většina lidí čelí bídě. Dočasný prezident Ahmad Šará už přesvědčil Západ, aby zrušil nejtvrdší sankce. Strategické vztahy udržuje i s Moskvou, modernizaci klíčového přístavu Tartús, kde mají Rusové základnu, nicméně přenechal Emirátům.

Výbušná zpráva tajných služeb ve Francii znovu otevřela debatu o politickém islámu. Odtajněný dokument tvrdí, že se Muslimské bratrstvo snaží narušovat francouzskou společnost a zavádět islámské právo šaría. Cílí přitom na mešity, školy a kulturní i sportovní asociace. Ovlivnit se údajně snaží také evropské instituce.

Jemenští islamisté hútíové v pondělí večer oznámili, že zahájili „námořní blokádu“ Haify, a varovali, že všechny lodě plující do tohoto hlavního izraelského přístavu budou od nynějška terčem, informovala agentura AFP s odvoláním na mluvčího Íránem podporovaných džihádistů.

Jordánsko postavilo mimo zákon Muslimské bratrstvo. Informovala o tom agentura Reuters. Stát navíc nadnárodnímu islámskému hnutí, které je nejsilnější opoziční silou v zemi, zabavil majetek. Propagace ideologie Muslimského bratrstva je nově nelegální.

Do Sýrie se po pádu režimu diktátora Bašára Asada krok za krokem vrací normální život. Symbolem změn je i letiště v Damašku, které po letech sankcí obnovuje mezinárodní provoz. Opatrnou euforii obyvatel ale zastiňují obavy z plánů vládnoucích islamistů i stav země zničené dlouholetou občanskou válkou.

Francie si připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili dvanáct lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Na rozdíl od Ukrajiny se v Sýrii pořád střílí a člověka může zabít i oslavná kulka, řekla v Interview ČT24 zpravodajka ČT Darja Stomatová, která se bezprostředně po pádu vlády Bašára Asada dostala do syrského Kurdistánu. Nikomu z místních svržený režim nechybí, Kurdové ale mají obavy jak z Turecka, tak i z přístupu nové vlády v Damašku – vydobýt si nezávislost ale nechtějí, tvrdí novinářka. Silný zážitek v ní vyvolal rozhovor s jedním ze zajatých ruských bojovníků Islámského státu (IS) střežených Kurdy. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ uvedla Stomatová.

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.

Město Rakká na severu Sýrie před lety nechvalně proslulo jako bašta Islámského státu (IS). Znovuzrození teroristické organizace se obávají Kurdové, kteří nyní Rakká ovládají, na ulicích proto i v noci hlídkují patroly. Pozici Kurdů se snaží posílit Američané, naopak povstalci podporovaní Tureckem v regionu s nimi svádějí boje. Někteří Syřané prchající před povstalci teď našli útočiště právě v Rakká, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.