Islamisté pronikají do francouzských institucí, varuje zpráva

3 minuty
Horizont ČT24: Infiltrace islamistů do francouzských organizací
Zdroj: ČT24

Výbušná zpráva tajných služeb ve Francii znovu otevřela debatu o politickém islámu. Odtajněný dokument tvrdí, že se Muslimské bratrstvo snaží narušovat francouzskou společnost a zavádět islámské právo šaría. Cílí přitom na mešity, školy a kulturní i sportovní asociace. Ovlivnit se údajně snaží také evropské instituce.

Zpráva hovoří o plíživé a diskrétní infiltraci radikálních islamistů do francouzských organizací. „Vezměme si například sport. Mám ve své oblasti asociaci, která je výhradně pro muže, dokonce už v názvu. A o které víme, že ji dnes ovládají islamisté,“ uvedl prefekt oblasti Hauts-de-Seine Alexandre Brugère.

Muslimské bratrstvo se údajně prosazuje za pomoci dalších evropských organizací, které sdílejí jeho ideologii. Podle zprávy svou kampaň vede například pod rouškou boje proti islamofobii.

Francouzská muslimská rada varuje, aby se odtajněná zpráva nestala záminkou pro všeobecné podezírání muslimů. „Prvním problémem je samozřejmě vliv cizích zemí na fungování některých federací muslimské rady,“ podotkl v únoru 2022 francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.

Co se zahraničního vlivu týče, zpráva zmiňuje Katar a Kuvajt. Ve Francii ale působí asi tři sta imámů placených jinými státy, zhruba polovina z nich Tureckem.

Zásahy proti mešitám a imámům

Aby je stát dostal pod kontrolu, prezident Emmanuel Macron nařídil, že nemohou v zemi zůstat, pokud nebudou placeni z francouzských peněz. „Postupně ukončíme systém detašovaných imámů. Toto zrušení takzvaného konzulárního islámu je velmi důležité, pokud chceme omezit zahraniční vliv,“ zdůraznil Macron v únoru před pěti lety.

Vláda také zavřela některé mešity, které podle ní šířily nenávistnou ideologii. Právě na mešity se Muslimské bratrstvo podle zprávy intenzivně zaměřuje, stejně jako na školy.

Třeba soukromému muslimskému lyceu Averroes v Lille chtěly úřady odebrat licenci s tím, že bylo nezákonně financované a studentům předkládalo islamistickou ideologii. „Rodiny i všechny studenty vedeme k tomu, co tady vyučujeme, tedy republikánské hodnoty, které jsou plně kompatibilní s islámem,“ tvrdil loni v červnu ředitel školy Eric Dufour.

Soud dal v tomto případě řediteli za pravdu. Obecné varování před pronikáním myšlenek politického islámu do škol a dalších zařízení ale prezident nebere na lehkou váhu. Prezident vyzval vládu, aby mu do začátku června předložila návrhy, jak tomu do budoucna zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...