Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.
Francie v duchu „laïcité“ kontroluje mešity a zakazuje abáje. Napětí sílí, muslimové mluví o diskriminaci
Události: Francouzské školy držely minutu ticha za učitele, kterého zabil islámský radikál (zdroj: ČT24)
Francouzské ministerstvo vnitra nařídilo prefekturám, aby do 48 hodin svolaly v každém departementu poradní skupiny pro vyhodnocování radikalizace, které byly zřízeny v roce 2014.
Skupiny a prefektury mají do detailu znovu prostudovat všechny individuální případy, zejména případy cizinců bez legálního pobytu v zemi. „Je potřeba se ujistit, že všechny radikalizované osoby, které mohou být vyhoštěny, už vyhoštěny byly. Nebo příslušné procesy urychlit,“ uvedlo ministerstvo vnitra v oběžníku pro prefektury.
Ministerstvo vnitra podle AFP dostalo za úkol zaměřit se na „mladé muže ve věku 16 až 25 let s původem na Kavkaze“. Od loňského února je kvůli válce na Ukrajině velmi problematické nebo prakticky nemožné vyhošťování lidí do Ruska. Úřady ve Francii by se tak nově měly zaměřit na získání příslušných diplomatických propustek, které by vyhoštění do Ruska umožnily.
Problematické vyhošťování mladistvých
Na Rusko se francouzské úřady zaměřují proto, že v souvislosti s páteční vraždou byl zadržen dvacetiletý Mochammed Mogučkov, který podle francouzských médií pochází z většinově muslimské ruské autonomní republiky Ingušsko.
Mladík byl kvůli své radikalizaci zařazen mezi osoby, které policie sleduje jako potenciálně nebezpečné. Den před útokem jej podle AFP policisté kontrolovali, nezjistili ale nic podezřelého. Mogučkov ale stejně nemohl být vyhoštěn, protože do země přišel jako dítě. Hranice je v tomto případě ve Francii třináct let.
Mogučkovův otec byl přitom rovněž veden jako radikalizovaný a v roce 2018 byl z France vyhoštěn. Bratr zadrženého je navíc ve vězení kvůli podílu na plánovaném útoku na Elysejský palác. Podle ministra vnitra Géralda Darmanina je i s ohledem na tento případ nutné věkovou hranici zrušit.
Macron požádal ministry, aby byli nelítostní vůči všem nositelům nenávisti a dohlédli na to, že hustým sítem nikdo nebezpečný pro stát neprojde. Po kritice ze strany pravice a krajní pravice se vláda rozhodla ukázat tvrdý přístup, hodnotí vyjádření prezidenta Le Monde.
Po pátečním incidentu ve škole v Arrasu, při němž Mogučkov nožem zabil učitele Dominiquea Bernarda a další lidi zranil, vyhlásila francouzská vláda nejvyšší stupeň varování před terorismem a Macron nařídil zmobilizovat do odvolání sedm tisíc vojáků pro posílení bezpečnostních hlídek v ulicích a u škol.
Pedagogové se ale necítí v bezpečí, někteří přiznávají, že se úmyslně vyhýbají kontroverzním tématům. V Arrasu policie v pondělí evakuovala školu kvůli anonymní telefonické hrozbě. „Nejsem si jistý, jestli existuje vůbec nějaké účinné řešení jak zajistit úplnou bezpečnost na školách,“ obává se starosta Conflans Saint Honorine Laurent Brosse.
Tři roky od vraždy učitele, který ukázal karikatury
Ve školách se v pondělí ve 14:00 držela minuta ticha. „Vyučování jsme začali později, učitelé nám vysvětlili, co se stalo, a pak jsme všichni před zahájením vyučování drželi minutu ticha,“ uvedla studentka střední školy z pařížského předměstí Leonora.
Francouzská premiérka Élisabeth Borneová a ministr školství Gabriel Attal se k pietě připojili ve škole, kde byl přesně před třemi lety zavražděn islamistou středoškolský učitel dějepisu Samuel Paty.
K útoku na Patyho došlo na ulici poblíž školy, kde vyučoval. Útočník mu uřízl hlavu za to, že žákům ukazoval kontroverzní karikatury muslimského proroka Mohameda z listu Charlie Hebdo, které vyvolaly odpor muslimů po celém světě. Policisté radikálního islamistu čečenského původu na místě zlikvidovali. Podle vyšetřovatelů učitele ani neznal – identifikovat ho měli pomoct jeho studenti. V souvislosti s případem policie zadržela šestnáct lidí.
Motiv páteční vraždy v Arrasu zatím pachatel neobjasnil, Borneová ale přiznala, že spouštěčem mohla být agrese teroristického palestinského hnutí Hamás vůči Izraeli. Macron ve čtvrtek v projevu k národu uvedl, že 582 náboženských a kulturních zařízení ve Francii dostane po útoku Hamásu na Izrael zvýšenou policejní ochranu.
V sobotu se Francie musela zabývat třemi oznámeními o bombě, kvůli nimž postupně vyklízela muzeum Louvre, zámek ve Versailles a pařížské nádraží Gare de Lyon.
Včasná odhalení i šokující útoky
Od roku 2012 došlo ve Francii ke 34 teroristickým útokům, 72 atentátům se podařilo zabránit. V pondělí zřejmě stane před soudem 24letý muž, jehož v pátek policie zadržela s nožem u východu z mešity v Limay na předměstí Paříže. K incidentu došlo nedaleko místní střední školy.
Policejní zdroje v pátek agentuře AFP sdělily, že i tato osoba byla známá úřadům svou „radikalizací“. Při domovní prohlídce se u mladíka našla řada islámských náboženských knih.
Letos v září kriminalisté zadrželi v obci Joué-lès-Tours ve střední Francii tři radikalizované chlapce mezi patnácti a šestnácti lety, kteří plánovali „násilné činy“ ve jménu islámu. Mladíci testovali výbušniny domácí výroby a jeden chtěl odcestovat do Sýrie.
Francie byla v letech 2015 až 2016 zasažena sérií smrtících útoků teroristů a od té doby zůstává v pohotovosti. Při džihádistických útocích v Paříži v listopadu 2015, včetně masakru v hudebním klubu Bataclan, zemřelo na 130 lidí. Všech dvacet obžalovaných dostalo v červnu 2022 vysoké tresty.
Francií otřásl také 14. červenec 2016, kdy Mohamed Lahouaiej Bouhlel vjel s devatenáctitunovým nákladním autem na pobřežní promenádu v Nice do zóny vyhrazené pro pěší. Zemřelo tehdy 86 lidí, útočníka policie na místě zastřelila a osm obviněných spolupachatelů soud poslal za mříže. V roce 2020 potom mladý tuniský islamista zabil tři lidi v bazilice v Nice.
Zákon proti náboženskému separatismu
Francie má největší muslimskou komunitu v západní Evropě. K islámu se podle odhadů hlásí až pět milionů lidí, po katolictví je tak druhou vírou s největším počtem věřících ve Francii. Většina muslimů v zemi má původ v bývalých severoafrických koloniích.
Macron se rozhodl jít proti radikálům do boje ve velkém před třemi lety, kdy ohlásil akční plán proti „islamistickému separatismu“. Ten je pro Francii nebezpečný, protože má své vlastní zákony nad všemi ostatními a „často vede k vytvoření protispolečnosti“, varoval tehdy prezident.
Podle Macrona se tato forma sektářství často promítá do toho, že jsou děti drženy mimo školu. Využívání sportovních, kulturních a jiných komunitních aktivit se pak stává „záminkou k výuce zásad, které nejsou v souladu se zákony republiky“.
Parlament následně v roce 2021 posvětil kontroverzní Macronův zákon proti náboženskému separatismu, jenž umožňuje zavřít mešity a náboženské školy, kde se šíří radikální islám, nebo zakázat extremistická kázání. Zákon má zajistit větší kontrolu sportovních klubů a dalších organizací a omezit domácí výuku. Posiluje princip neutrality ve veřejné službě a spolky nemohou získat peníze od státu, aniž by schválily dokument stanovující principy republiky.
Legislativa má zajistit respektování francouzských hodnot. Zákon znovu potvrzuje řadu principů, jako je právní stát, respekt k lidské důstojnosti, rovnost, bratrství, povinnost nezpochybňovat sekulární charakter republiky a povinnost vyhýbat se narušování veřejného pořádku. Zavádí také nový trestný čin podněcování k nenávisti on-line.
Vláda v Paříži se snaží legislativou omezit vliv zahraničních náboženských skupin na vzdělání imámů a financování mešit na francouzském území. Financování ze zahraničí nový zákon nezakazuje, ale je nutné jej hlásit v případě, že přesáhne částku v přepočtu 262 tisíc korun.
Macronův zákon vzbudil kritické ohlasy nejen u samotných muslimů, ale i u některých zákonodárců. Francouzské levicové strany například tvrdily, že právní norma omezuje svobody a stigmatizuje muslimy. Před možnou diskriminací muslimů vyplývající ze zákona varovala i organizace Amnesty International.
V průzkumu z roku 2020 uznalo 48 procent Francouzů, že návrh zákona může přispět k dalšímu rozdělení společnosti, i když většina (76 procent) souhlasila s principem zákona, píše se v analýze dopadů zákona, kterou v září publikoval Melbourne Asia Review. Krajní pravice ve Francii naopak od začátku hovořila o tom, že je legislativa příliš „měkká“.
Obrana sekularismu jako taková ale spojuje strany napříč francouzským politických spektrem, upozorňuje agentura Reuters. Ve Francii se často používá výraz „laïcité“, tedy oddělení státu od církve.
Kontrola mešit i zákaz muslimských oděvů
Ve Francii existuje přes 2600 mešit a modliteben a ministerstvo vnitra se v uplynulých dvou letech zaměřilo na jejich prověřování. Jen během prvního roku platnosti zákona bylo uzavřeno více než osm set zařízení, včetně desítek mešit, modliteben, soukromých škol, kulturních sdružení a restaurací. Během dvou let od schválení legislativy se také snížil počet žáků studujících doma o třicet procent.
Úřady například rozhodly v roce 2021 o uzavření mešity ve městě Beauvais. Poukázaly tehdy na kázání mladého imáma Eddyho Lecocqa, který získal své náboženské vzdělání v Saúdské Arábii. Podle ministerstva vnitra jeho výroky „pranýřovaly bezvěrce a prezentovaly západní společnosti jako islamofobní“. Vyzývaly také „věřící k rozchodu s (francouzskou) republikou“ a „podněcovaly nenávist vůči homosexuálům, židům a křesťanům“.
Francouzský soud ovšem loni nařídil provoz mešity obnovit poté, co se změnil imám a vedoucí mešity slíbili, že se budou řídit hodnotami francouzské republiky.
Francie se snaží vyrovnat s rozrůstající se muslimskou populací nejrůznějšími zásahy do pravidel společenského života, napětí mezi státem a muslimy tím ale dál roste. Paříž už dříve zakázala náboženské nápisy ve státních školách, v roce 2004 zakázala nošení hidžábů (šátků) ve školách a v roce 2011 pak zavedla zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, píše Reuters.
Před pár týdny vzbudilo mezi muslimy vlnu nevole nejnovější oznámení Paříže ohledně zákazu dlouhého muslimského oděvu – abáji, který se dotkl dětí ve státních školách. „Rozhodl jsem se, že abáju již nelze nosit ve školách,“ prohlásil ministr školství Gabriel Attal v rozhovoru pro televizní kanál TF1. „Když vejdete do třídy, neměli byste být schopni identifikovat náboženství žáků pouhým pohledem na ně,“ řekl.
Nejvyšší francouzský správní soud, který dohlíží na spory týkající se občanských svobod, zákaz abáje potvrdil. Muslimové přitom abáji považují za náboženský symbol. Na tři sta dívek proto první den školy v září vyrazila v abájích. Desítky z nich se odmítly převléknout, a tak musely domů, napsala AFP.
Francouzský expert na ústavní právo a náboženskou svobodu Rim-Sarah Alouane řekl al-Džazíře, že podle jeho názoru dochází ke zneužívání „laïcité“. „Je docela znepokojující vidět, že takový nezbytný princip bude použit jako zbraň proti populaci, která je již nějakou dobu diskriminována,“ prohlásil Alouane.
Macron už dříve zdůraznil, že prosazuje více výuky v arabštině ve státních školách nebo investic do chudších oblastí ve snaze „přetáhnout mladé“ na svou stranu. Právě mladí potomci přistěhovalců, kteří žijí v nuzných podmínkách bez příležitostí, často bez práce, mají tendence k radikalizaci a násilnému chování.
Francouzský prezident také opakuje, že jeho kroky a legislativa cílí na islamisty, kteří odmítají francouzské zákony a hodnoty, nikoli na muslimy jako celek. Napětí ve francouzské společnosti přesto sílí.