Nice

Sedm lidí, včetně tří malých dětí a jednoho dospívajícího, zemřelo v noci na čtvrtek v Nice na jihu Francie při požáru v sedmém patře bytového domu. Jeden člověk bojuje o život, další dva jsou zranění, uvedla na svém webu stanice BFM TV. Tragické následky má i požár nákupního centra v jihozápadní Číně, při kterém zahynulo nejméně šestnáct lidí.

Ve Francii v sobotu vrcholí mistrovství světa v ragby. Pro zemi se jedná o „zatěžkávací zkoušku“ před letními olympijskými hrami, které se v příštím roce budou konat v Paříži. I kvůli napětí na Blízkém východě mistrovství provázela mimořádná bezpečnostní opatření.

Francie čelí výhružkám útoků na letištích, v kulturních institucích i ve školách. Ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti apeluje na přísné tresty pro všechny, kteří za anonymními hrozbami stojí. Z památek je jejich ústředním terčem bývalé sídlo francouzských králů ve Versailles.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Mezi Francií a Itálií roste napětí kvůli ilegální migraci přes společnou hranici. Podle Paříže sousední stát nezvládá migrační politiku, podle Říma země galského kohouta porušuje zákony, když uprchlíky vrací přes hranice. Od začátku roku jich hranice přešlo na dva tisíce, je mezi nimi stále více nezletilých. Počet dětských migrantů roste i v dalších zemích Evropské unie.

Francouzský parlament schválil novelu zákona o používání umělé inteligence k bezpečnostnímu monitoringu. Opatření souvisí s olympijskými hrami, které bude příští rok pořádat Paříž. Systém má na záběrech z kamer na veřejných místech rozpoznávat potenciální hrozby. Obličeje v reálném čase ale nakonec rozpoznávány nebudou. Organizace chránící lidská práva se přesto bouří a chtějí si na zákon kvůli možnému zneužití stěžovat u Ústavního soudu.

Ve Francii v neděli pokračují protesty proti důchodové reformě, kterou prezident Emmanuel Macron prosadil tak, že obešel hlasování v parlamentu. Šéf pravicových Republikánů (LR) Éric Ciotti na Twitteru uvedl, že byla poničena i jeho kancelář v Nice. Označil to za nátlak na to, aby poslanci jeho strany hlasovali pro vyslovení nedůvěry vládě podporované Macronem. Ráno proti reformě stávkovalo 34 procent zaměstnanců rafinerií a skladů ropné společnosti TotalEnergies, uvedla agentura Reuters.

Při sedmém kole stávek ve Francii proti důchodové reformě protestovalo 368 tisíc lidí, z toho 48 tisíc v Paříži, uvedla policie. Podle pořádajících odborů CGT po celé Francii měly demonstrace přes milion účastníků, z toho 300 tisíc v metropoli. Informoval o tom deník Le Monde. Prezident Emmanuel Macron, který reformu prosazuje, odmítl schůzku s odboráři. Francouzský senát v sobotu reformu i přes sérii stávek schválil.

U francouzského soudu dostalo osm obviněných za podíl na teroristickém útoku v Nice tresty od dvou do 18 let. Pachatele, který tehdy najel na pobřežní promenádu kamionem, policie na místě zastřelila. Před soudem nyní stáli lidé, kteří mu opatřili zbraně a auto. Odsouzení mají deset dní na odvolání, uvedl deník Le Monde.

Francie se chystá před nadcházející zimou šetřit. Jedním z nejviditelnějších opatření je vypínání veřejného osvětlení, omezuje se také nasvícení památek. Včetně těch v Paříži, které se přezdívá „město světel“.

Obžalovaní z podílu na teroristickém útoku v Nice z roku 2016 u soudu řekli, že spáchaný čin považují za hrozný a odsouzeníhodný. Zároveň uvedli, že se cítí být oklamaní a nechápou, jak mohl jejich přítel něco takové spáchat. Soud s osmi obžalovanými v souvislosti s útokem, při němž zemřelo 86 lidí, pokračuje v Paříži třetím dnem. O úterních výpovědích z líčení, které se koná s vyloučením veřejnosti, informovala stanice France Info. Hlavní pachatel zemřel při samotném útoku v Nice.

Francouzské úřady dál zmrazují nemovitosti sankcionovaných Rusů, hlavně v Paříži a na Azurovém pobřeží. Ministerstvo hospodářství zřídilo zvláštní oddělení, které dohledává majetek oligarchů a jejich rodinných příslušníků, na něž nemovitosti často rychle převáděli. V přípravě je také zákon, který by umožnil zmrazený majetek zabavit.

V Paříži se uskutečnila každoroční vojenská přehlídka u příležitosti státního svátku 14. července – dobytí Bastily v roce 1789. Průvodu se od desáté hodiny účastnily tisíce mužů a žen a stovky kusů techniky. Hlavním motivem byla letos východní spolupráce, odkazující na současnou válku na Ukrajině. V průvodu šly i menší jednotky devíti zemí, včetně české jednotky Čestné stráže Armády ČR. Podle prezidenta Emmanuela Macrona musí země dál zvyšovat investice do armády.

Část uprchlíků z Ukrajiny jede přes Česko či Polsko i dále na západ. Ve Francii většinou míří na jih do Nice. Přes sever země cestují do Velké Británie. Ta po nich nepožaduje víza, a nečeká je tak osud tisíců lidí z Blízkého východu a Afriky, kteří kempují v Calais a sen o cestě přes La Manche se jim rozplývá.

V souvislosti s vražedným útokem na katolického kněze Jacquese Hamela ve francouzském Rouenu potrestal soud v Paříži čtyři muže. Nejde přímo o útočníky na církevního představitele, protože ty policie zastřelila. Nejvyšší, doživotní trest si odnesl náborář teroristické organizace Islámský stát (IS) Rachid Kassim, který byl souzen v nepřítomnosti. Úřady se domnívají, že zemřel v řadách této organizace v Iráku. Další tři muži, kteří jsou ve vazbě, dostali tresty od osmi do třinácti let.

V Paříži začal soud se čtyřmi muži obžalovanými ze spoluúčasti na vraždě katolického kněze Jacquese Hamela v roce 2016 v kostele poblíž Rouenu. Před soudem stanuli tři obžalovaní, osud čtvrtého je nejasný, uvedla agentura AFP. Dva útočníky, kteří kněze připravili o život, zabili na útěku policisté. Útok, ke kterému se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), ve Francii vzbudil silné emoce.

Nejméně ve třech evropských zemích se v sobotu konaly demonstrace proti opatřením spojeným s covidovými pasy, které slouží jako průkazy bezinfekčnosti. Již jedenáctou sobotu v řadě kvůli jejich vyžadování vyšli do ulic lidé napříč Francií. V severoitalském Terstu se sešly tisíce lidí, kteří nesouhlasí s vládním plánem povinných covidových pasů pro všechny zaměstnance. Stovky lidí demonstrovaly také v Haagu, a to kvůli nařízení nizozemské vlády, podle něhož musí lidé od soboty předkládat covidové certifikáty při vstupu do restaurací a barů.

Ruský prezident Vladimir Putin sdělil, že v jeho okolí onemocněly covidem-19 desítky lidí, a proto zůstane ještě několik dní v izolaci. Slovensko kvůli zhoršující se epidemické situaci od příštího týdne zpřísní opatření v dalších regionech. V nejnižším stupni epidemického rizika tak zůstanou už jen čtyři ze 79 okresů. Francouzští zdravotníci, kteří odmítli povinné očkování proti koronaviru, mají neplacené volno. Část z nich se už rozhodla podat výpověď.

V Paříži a dalších francouzských městech se opět protestovalo proti zdravotním pasům potřebným ke vstupu na různá veřejná místa a povinnému očkování zdravotníků proti covidu-19, které ve čtvrtek schválila Ústavní rada, nejvyšší soudní instance v zemi. Podle ministerstva vnitra vyšlo do ulic po celé zemi 237 tisíc lidí, z toho 17 tisíc v Paříži. Kritici zdravotních pasů tvrdí, že jde o omezení osobní svobody.

V Paříží se konala tradiční vojenská přehlídka na oslavu nejvýznamnějšího francouzského státního svátku 14. července. Středem oslav byla tradičně třída Champs-Élysées.  Po boku francouzských jednotek se představilo také jedenáct českých vojáků z mise Takuba. Heslo letošních oslav zní „podmanit si budoucnost“, které evokuje jak boj s covidem-19, tak vojenské mise ve světě, zejména v oblasti Sahelu.

Před pěti lety najel Francouz tuniského původu nákladním autem do davu lidí oslavujících státní svátek v Nice. Útok si vyžádal 86 obětí. Od té doby se bezpečnostní situace ve Francii částečně zklidnila, po letošním dubnovém útoku na policistku ve městě Rambouillet ale francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, který nyní čeká na schválení Senátu.

Za dva týdny startuje v bretaňském Brestu další ročník Tour de France – místo původně plánované Kodaně. Cyklistický závod má velký ekonomický dopad hlavně v místech, kde začínají a končí etapy. V Bretani věří, že jim celosvětově sledovaná událost pomůže nastartovat ekonomiku, která utrpěla kvůli pandemii koronaviru.

Francouzský Senát chce zpřísnit nový zákon proti takzvanému islámskému separatismu. Vedle posílení dohledu nad extremistickými imámy a komunitami, které ignorují ústavu, chce v případě nezletilých omezit nošení nápadných náboženských symbolů na veřejnosti. Deset let od zákazu pokrývek hlavy plně zakrývajících obličej se tak spor „republikánské hodnoty versus svoboda vyznání“ opět vyhrotil.

Francouzské Národní shromáždění schválilo takzvaný zákon proti separatismu, který by měl zabránit vytváření uzavřených komunit mimo většinovou společnost. Jeho přijetí prosazoval prezident Emmanuel Macron po teroristických útocích na podzim minulého roku. Pravicová opozice mluví o kompromisu, protože text zákona vůbec nezmiňuje islamismus, podle levice je zase předloha příliš zaměřená proti muslimům. Po hlasování v dolní komoře bude legislativu schvalovat Senát.