Francie už posedmé demonstrovala proti revizi penzí. Senát i přes stávky reformu schválil

Nahrávám video

Při sedmém kole stávek ve Francii proti důchodové reformě protestovalo 368 tisíc lidí, z toho 48 tisíc v Paříži, uvedla policie. Podle pořádajících odborů CGT po celé Francii měly demonstrace přes milion účastníků, z toho 300 tisíc v metropoli. Informoval o tom deník Le Monde. Prezident Emmanuel Macron, který reformu prosazuje, odmítl schůzku s odboráři. Francouzský senát v sobotu reformu i přes sérii stávek schválil.

Senátoři návrh podle agentury Reuters přijali v poměru 195 ku 112. Zákon bude pravděpodobně ve středu přezkoumávat společný výbor zákonodárců dolní a horní komory. Pokud se výbor shodne, konečné hlasování se uskuteční zřejmě ve čtvrtek. V dolní komoře se dle Reuters však očekává výrazně těsnější hlasování. 

Odbory požádaly prezidenta Macrona kvůli reformě o schůzku. Macron ve čtvrtek poslal odborářům dopis, v němž píše, že jim naslouchá, schůzku ale odmítl. Šéf odborů CGT Philippe Martinez v sobotu během demonstrací řekl stanici BFM TV, že Macron je svou odpovědí „poslal do háje“ a „dělá si legraci“.

Podle průzkumu společnosti Elabe pro stanici BFM TV si dvaaosmdesát procent Francouzů myslí, že by se měl Macron s odborovými představiteli setkat. Téměř dvě třetiny dotazovaných schvalují společenskou mobilizaci proti reformě a čtyřiapadesát procent lidí souhlasí se stávkami a blokádou klíčových sektorů, plyne z průzkumu zveřejněného během soboty. 

„Dámy a pánové z (opoziční) Nepoddajné Francie, uráželi jste mě celé dva týdny. Přesto nikdo nepodlehl a neustoupil z naší reformní snahy,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Olivier Dussopt.

Odbory další demonstraci chystají na úterý. Příští týden vytvoří obě komory parlamentu zvláštní komisi, která bude jednat o celkové podobě textu. Odbory proto chtějí protesty dál stupňovat.

Komplikace v dopravě

Kvůli stávce vyjela jen polovina rychlovlaků TGV a asi čtyřicet procent regionálních železničních spojů, píše BFM TV. Narušen byl také provoz pařížského metra v okolí demonstrace.

Francouzské úřady požádaly letecké společnosti, aby zrušily dvacet procent víkendových letů kvůli obavám ze stávek a možných komplikací. Pařížská radnice také ve čtvrtek oznámila, že v důsledku stávek se v metropoli začal hromadit odpad a v ulicích ho zůstalo 3,7 tisíce tun. Stávka pracovníků v ropném průmyslu má jen minimální dopad, bez pohonných hmot je asi pět procent čerpacích stanic, píše Le Figaro.

Kolem 14:00 se dal v Paříži do pohybu dav a na cestě městem byl přes tři hodiny. Server deníku Le Monde popsal drobné potyčky, házení předmětů po policistech, několik zapálených odpadkových koších a rozbitých výkladních skříních. K 17:00 bylo zadrženo 26 osob kvůli nedovolenému ozbrojování a shromažďování se za účelem páchání výtržností, uvedla prefektura.

Už dopoledne se protestovalo na jihu Francie, v Toulouse se sešlo asi 11,5 tisíce lidí, výrazně méně než před týdnem. V Nice demonstrovalo přes dva tisíce lidí, o něco méně Francouzů se na protest proti reformě sešlo také ve Štrasburku a v Nancy, uvádí Le Figaro.

Celkově byla účast slabší než v úterý, kdy se od začátku roku demonstrovalo pošesté, tehdy se sešel rekordní počet lidí. Podle odhadů ministerstva vnitra se v úterý protestů zúčastnilo kolem 1,28 milionu lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu. Manifestace kritizují zejména posun věku odchodu do penze ze 62 let na 64.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 10 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 11 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...