Odpůrci plánované důchodové reformy ve Francii zahájili šestý den „mobilizace“. Podle úřadů demonstrovalo rekordních 1,28 milionu lidí. Zemi tak opět zachvátila vlna stávek, protestů a silničních blokád. Do akcí se zapojili učitelé, popeláři nebo zaměstnanci ve veřejné dopravě. Odboráři navíc blokují dodávky pohonných hmot. Podle vládního návrhu by se věk odchodu do penze posunul o dva roky na 64 let.
Francouzi mobilizovali proti reformě penzí v rekordním počtu. Odbory chtějí zastavit chod země
Nový vládní plán důchodové reformy aktuálně projednává francouzský Senát. Z debat zatím vyplývá, že může být schválen bez výraznějších dodatků. Průzkumy naznačují, že většina Francouzů se změnami nesouhlasí a považuje reformu za nespravedlivou.
Úterní šestá „mobilizace“ se dotýká mnoha sektorů od základních škol, přes hromadnou dopravu po energetiku. Do stávky se zapojili také popeláři a řidiči kamionů, což podle agentury Reuters značí rozšíření protestního hnutí do nových sfér hospodářství.
Deník Le Monde informoval, že ráno se v novinových stáncích na jihovýchodě Francie neobjevilo nové vydání regionálních listů La Provence a Nice-Matin kvůli stávce v tiskárnách.
Hromadné rušení spojů
Státní železniční dopravce SNCF a pařížský dopravní podnik RATP varovaly před silným narušením provozu, z vysokorychlostních spojů TGV například vyjíždí jen každý pátý. Pařížské letiště Charlese de Gaulla zrušilo pětinu spojů, letiště Orly skoro třetinu; podle mluvčí pražského letiště však v úterý nebyl zrušen žádný let mezi Francií a Prahou.
Ve školství se očekávala šedesátiprocentní účast ve stávce. V energetickém sektoru je provoz narušený už od víkendu, přičemž odboráři slibují „černý týden“ s možností cílených výpadků proudu. Státní dodavatel elektřiny EDF odpoledne uvedl, že do práce nepřišlo 41,5 procenta zaměstnanců. Web franceinfo informoval o výpadku proudu, který ráno postihl asi 4000 zákazníků na severu Francie.
Odborový svaz CGT ráno oznámil, že u všech francouzských rafinerií pracovníci přerušili dodávky pohonných hmot, jejich nedostatek na čerpacích stanicích ale zatím hlášen není.
„Je to první den nové fáze, s novým heslem: zastavit chod země,“ prohlásil ráno šéf svazu CGT Philippe Martinez, který je hlavní tváří protestů. Stávky podle něj budou pokračovat. Podle agentury AP jsou ve hře především časově neomezené výpadky u státního železničního dopravce SNCF, které provázely i první snahu prezidenta Emmanuela Macrona o reformu penzijního systému před pandemií covidu-19.
S výjimkou několika menších konfrontací s policisty zatím nedoprovází dosavadní protesty vlna násilí a výtržností. Ty by mohly náladu v zemi změnit. „Za násilné střety jsou zodpovědní často samotní policisté. Příkladem je to, co se nedávno stalo na Stade de France, kde už padají obvinění,“ upozornila obyvatelka Paříže Magau.
Po celé Francii bylo v úterý naplánováno přes tři sta protestních shromáždění, dopoledne začaly manifestace například v Marseille nebo Bayonne. Šestá mobilizace proti penzijní reformě nakonec přinesla rekordní účast. V ulicích bylo podle úřadů 1,28 milionu lidí, podle odborů 3,5 milionu.
V Paříži policejní prefektura odhadla počet demonstrantů v úterý na 81 tisíc, což je skoro dvojnásobný počet než při posledním kole protestů, které se uskutečnilo 16. února. Odborový svaz CGT naproti tomu napočítal v ulicích francouzské metropole až 700 tisíc lidí.
Lišit se mohou také údaje o počtu stávkujících. Ministerstvo školství v úterý hlásilo, že do práce nepřišlo zhruba 33 procent učitelů, odboráři uváděli zhruba dvojnásobek. „Jsem pro vystupňování hnutí, blokování křižovatek, rozdávání letáků… Když to dnes bude úspěšné, budu ve čtvrtek stávkovat znovu,“ řekl Le Monde 56letý učitel Yann Mathiot, který demonstroval v Marseille. Na základní škole, kde vyučuje, se prý do stávky zapojila většina učitelů.
Aktivní v protestech jsou i studenti, kterých se dnes reforma bezprostředně netýká, ale hrají o svou budoucnost. „Mladí jsou dnes v ulicích a budou i příště, aby protestovali proti navrhované reformě. Ale zároveň požadují projekt, který bude více odpovídat jejich potřebám a více zohlední jejich práva,“ podotkla zástupkyně studentských odborů Miriam.
„Nutnost“ změn pro udržení systému
Vláda chce hranici pro odchod do důchodu o dva roky zvýšit do konce dekády. Dále prosazuje také rychlejší prodloužení doby, po kterou je nutné přispívat do penzijního systému pro vznik nároku na plný důchod.
Kromě demonstrací a stávek čelí kabinet odporu v parlamentu, kde Macronův blok nemá většinu a spoléhá na podporu ideově spřízněných Republikánů. Vláda navíc návrh prosazuje v nestandardní proceduře, která umožňuje po jisté době začít opatření zavádět i bez souhlasu parlamentu.
Odbory požadují úplné stažení návrhu, což vláda odmítá. Macron a jím podporovaný kabinet trvají na tom, že reforma je potřebná pro dlouhodobou finanční udržitelnost důchodového systému. „Chápu, že málokdo chce pracovat o dva roky déle, ale je to nutné pro zachování systému při životě,“ zdůraznila premiérka Élisabeth Borneová.