Ve Francii se stávky proti reformě důchodů zúčastnilo přes milion lidí

Nahrávám video

Ve Francii se zastavily vlaky, uzavřely školy a narušena byla i práce v ropném průmyslu. Tisíce zaměstnanců v Paříži, Marseille, Toulouse, Nantes či Lyonu vyšly do ulic a stávkovaly kvůli navrhované důchodové reformě, kterou na začátku ledna představila francouzská vláda. Podle ní by se mimo jiné měla posunout hranice odchodu do důchodu o dva roky na 64 let.

Stávka narušila zejména veřejnou dopravu. V provozu byla pouze pětina až třetina vysokorychlostních linek TGV a regionální vlaky nejezdily téměř žádné. V Paříži byly uzavřeny některé stanice metra a jeho provoz byl narušen, jezdilo jen pár vlaků.

„Nejvíce byla vidět stávka v dopravě. Nejezdilo metro, lidé měli potíže dostat se do zaměstnání,“ popisoval zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Uzavřeny byly některé stanice a omezen byl počet vlaků. Pozdě do práce dorazila například Beverly Gahinetová, přesto stávku podporuje. Ne každý má ale pochopení: „Nechápu to, stávkují pořád ti samí lidé a my to musíme vydržet,“ postěžovala si realitní makléřka Virginie Pintová.

Podle francouzského ministerstva vnitra se generální stávky zúčastnilo celkem 1,12 milionu lidí, jen v Paříži se jich proti vládnímu návrhu důchodové reformy postavilo 80 tisíc. Až na několik výjimek se ve francouzské metropoli jednalo o převážně poklidný pochod. Předák odborové organizace CGT Philippe Martinez odhadl, že k protestu se v zemi, která má 67 milionů obyvatel, připojily až dva miliony lidí. 

Na rušném pařížském nádraží Gare du Nord lidé spěchali, aby stihli několik fungujících spojení, zatímco zaměstnanci ve žlutých vestách pomáhali cestujícím zjistit, jak se mohou dostat tam, kam potřebují. Jeden z nich, dvaačtyřicetiletý Zoheir Djema, který na místo dorazil z nedalekého Chantilly, uvedl, že míří zase zpátky domů. Zjistil totiž, že odpoledne nepojedou žádné zpáteční vlaky.

Nahrávám video

„Stávka, která nemá obdoby“

Dle Šmída také docházelo k výpadkům energií, protože stávkovali pracovníci rozvodů, kteří snížili dodávky elektřiny do sítí. „To znepokojuje do značné míry vládu, která dokonce označila tento postup za formu vydírání,“ poznamenal korespondent. 

„Je to stávka, která nemá obdoby, která je opravdu generální, a celá země je paralyzována,“ řekl Šmíd.

Francouzská stávka proti důchodové reformě
Zdroj: STEPHANE MAHE/Reuters

Jak poznamenala agentura Reuters, stávky a protesty, které se konají po celé zemi, jsou velkým testem pro prezidenta Emmanuela Macrona, který za reformou stojí a říká, že je důležitá, aby se důchodový systém v zemi nezhroutil.

Macron ve čtvrtek i přes problémy, které stávka vyvolala, dál trval na tom, že bude pokračovat v prosazování navrhovaných důchodových reforem. Na tiskové konferenci na francouzsko-španělském summitu v Barceloně řekl, že „musí provést reformu“, aby se podařilo zachránit důchodový systém. „Uděláme to s respektem, v duchu dialogu, ale také rozhodně a zodpovědně,“ dodal. 

Francouzská premiérka Elisabeth Borneová uvedla, že od 1. září bude hranice odchodu do důchodu posunuta o tři měsíce, aby v roce 2030 dosáhla 64 let. 

Odbory naopak doufají, že se stávky rozrostou v celospolečenský protest i v souvislosti s narůstajícími náklady na život a vláda bude nakonec donucena své plány změnit. I průzkumy veřejného mínění ukazují, že s navrhovanou reformou nesouhlasí naprostá většina Francouzů.

„Jen začátek“

Odborové svazy před stávkou rovněž potvrdily, že bude stávkovat sedmdesát procent učitelů na základních školách. Stávku zaměstnanců svolaly i největší francouzské odbory v ropném průmyslu CGT. „Všechny hlavní odborové ústředny se spojily, což je naprosto výjimečný jev,“ upozornil Šmíd.

Dodal, že obavy kvůli rostoucím nákladům na život se spojují s protesty, které jsou proto mohutné. Pokud, jak doufají odboráři, vydrží stávka několik dní, mohou mít Francouzi problém například v oblasti pohonných hmot. Podle korespondenta už několik dní panuje jistá panika a lidé si dělají zásoby benzinu a nafty.

„Na této reformě není nic dobrého,“ nechala se slyšet Rozenn Crosová z jihofrancouzského města Cannes, která se spolu s ostatními učiteli chystala rovněž stávkovat a připravovala si transparenty s nápisem „Ne 64“.

V ulicích francouzských měst bylo nasazeno deset tisíc policistů. Ti se obávali zejména možných střetů s příslušníky takzvané skupiny Black bloc, kteří by mohli vyvolávat konflikty a odborářské stávky narušit.

Potřebná a spravedlivá, říká o reformě ministr práce

„Stávky jsou ve Francii běžnou záležitostí. Prezident Macron už na podzim testoval náladu veřejnosti, rozhodl se ale s reformou počkat. Když politická jednání probíhala v jeho prospěch, rozhodl se ji předložit, diskutoval o ní s odbory, a nakonec už je reforma na světě,“ popsal Šmíd s tím, že nyní se k plánům – právě i prostřednictvím stávek – vyjadřuje veřejnost. 

Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení penzí. „Tato reforma je potřebná a spravedlivá,“ zdůraznil ministr práce Olivier Dussopt.

Nahrávám video

Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých, zvýšení příspěvků zaměstnavatelů nebo dobře situovaných důchodců. Nesouhlasí s tím ani protestující. „Měly by vzrůst platy a důchody, nikoli věk odchodu do důchodu,“ stálo na jednom z transparentů během protestu ve městě Tours na západě Francie.

„Jestliže reforma projde, budu si muset připravit chodítko,“ uvedla 53letá Isabelle, sociální pracovnice, která říká, že její práce je příliš těžká na to, aby odešla do důchodu o dva roky později. Nyní již důchodkyně Brigitte Menyová se protestu zúčastnila, aby ukázala, že je solidární se svými někdejšími kolegy. „64 let je příliš. A také jsem tady, protože už mám dost Macrona,“ dodala.

Reformu ještě musí schválit parlament, kde Macron ztratil absolutní většinu. Jak ale Šmíd upozornil, Macron získal podporu pravicových republikánů, kteří si uvědomují, že současný systém je neudržitelný.

„V tuto chvíli je velmi, velmi pravděpodobné, že reforma projde. To znamená, že odbory a ti, kteří s tím nesouhlasí, mají jedinou možnost – vyjít do ulic,“ odhadl zpravodaj ČT ve Francii a připomněl, že na důchodové reformě si vylámala zuby už celá řada francouzských vlád.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 9 mminutami

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů veřejnoprávních stanic ARD a ZDF by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) s 44,3 až 44,4 procenty hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou – 18,3 až 18,4 procenta podle uvedených stanic. Volební účast dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 6 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 8 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 11 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 13 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.