Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe vydal rozsáhlý report, který představuje více možných scénářů, jimiž by se Česko mohlo potenciálně vydat do roku 2100. Do dvouletého výzkumu se zapojila stovka expertů – nejen vědců, ale také další osobnosti z akademického sektoru a z oblasti veřejné správy, především z ministerstev, ale také z krajů.

Výsledkem jsou čtyři scénáře, podle autorů zároveň věrohodné příběhy možného vývoje tuzemské společnosti, ekonomiky, ale i krajiny. CzechGlobe zdůrazňuje, že se nepasuje do role neomylného věštce, nejde o předpovědi budoucnosti ani o hodnocení toho, která cesta je správná. „Scénáře slouží jako nástroj pro přemýšlení o nejistotách, dlouhodobém plánování a hledání odolnějších rozhodnutí v době rychlých změn,“ zdůrazňuje organizace.

Autorům vykrystalizovaly čtyři možné podoby následujících dekád, přičemž každý scénář nastiňuje vývoj odlišným způsobem. Jeden z nich označují jako Rovnováha. Společnost v něm staví na kvalitě života, důvěře, spolupráci a dlouhodobém plánování. Technologie podporují veřejný zájem a ochranu životního prostředí. Jeho opakem je scénář nazvaný Konflikt a rozpad. V něm mezinárodní spolupráce slábne, instituce ztrácejí důvěru a společnost se postupně tříští. Rostou konflikty, nejistota i tlak na přírodní zdroje.

Opevněné světy či Všechny tváře růstu

Scénář Opevněné světy předpokládá, že technologický rozvoj bude pokračovat, ale jeho přínosy budou rozděleny velmi nerovnoměrně. Společnost se polarizuje a prohlubují se sociální rozdíly. Naopak scénář pojmenovaný Všechny tváře růstu si představuje svět, ve kterém se ekonomický růst a technologické inovace stávají hlavní společenskou prioritou. Přinášejí vysokou prosperitu, ale současně vytvářejí nové environmentální a sociální výzvy. Následující část článku přibližuje každý z nich detailně – tak, jak je autoři popisují.

Není zde nic vynechané, protože všechny podrobnosti mají svůj význam. Všechny čtyři scénáře jsou rozdělené na tři časové úseky. Nejprve je krátkodobý pohled do roku 2040, pak výhled budoucnosti mezi roky 2040 a 2070 a nakonec až výhled do roku 2100.

Tipy pro prohlížení grafiky: pro uzavření již otevřené karty klikněte těsně mimo ni, případně zkuste znovu načíst článek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 9 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.