CzechGlobe

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu.

Prezidentovo vánoční poselství vyvolalo mezi politickými stranami rozdílné reakce. Premiéra Babiše projev potěšil, sociální demokracie i komunisté prezidenta chválí. Pravicová opozice ho ale naopak kritizuje. Odezvu vyvolala i prezidentova varovná slova ohledně nového klimatického náboženství. Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) Michal Marek označil Zemanův projev za „nepřijatelný a nezodpovědný“. Podle Marka nastává klimatická změna vlivem lidstva.

Klimatická změna a boj proti jejím dopadům je jedním z nejskloňovanějších témat dneška. Politické pře o to, zda a jak se zapojit do boje proti oteplování, se v poslední době dostávají do kontrastu s protesty mladých lidí, kteří požadují, aby volení zástupci vyslyšeli varování vědců a proti změnám klimatu začali něco dělat okamžitě. Jak se ale shodli hosté pořadu Devadesátka ČT24, změny bude muset ve svém životě udělat každý jednotlivec. A celá západní společnost bude zároveň čelit výzvě začít žít z gruntu jinak.

Rozsah zemědělského sucha v České republice se za poslední měsíc trvale zvětšuje. Zasáhlo v podstatě celou zemi a třemi nejhoršími stupni sucha ze šesti trpí téměř polovina území. Situace zůstává nejhorší na střední a jižní Moravě, v Poohří a Polabí. Předpověď na tento týden předpokládá další a vzhledem k vysokým teplotám i rychlé zhoršování stavu, řekl ČTK bioklimatolog z projektu InterSucho Miroslav Trnka. Míra sucha se určuje ve vztahu k dlouhodobému průměru za léta 1961 až 2010.