Husinecká nádrž se ve čtvrtek dostala na nejnižší provozní hladinu a začala vypouštět jen stejné množství vody, jaké do ní přiteče. Zásobní prostor jako u první přehrady v Česku vyschl. Důvodem je extrémní nedostatek srážek a to, že přehrada dosud vypouštěla víc vody, než činil přítok, čímž zlepšovala průtok v řece Blanici. Všechny vodní nádrže pro zásobování pitnou vodou jsou naplněné dostatečně a nehrozí omezování dodávek, ujišťoval generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Povodí Ohře začne od čtvrtka snižovat odtok z přehrady Březová ze 170 litrů na 150 litrů za sekundu.
„Spotřeboval se zásobní prostor. Ještě je naplněn prostor stálého nadržení, kde se voda drží trvale,“ sdělil ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy Jiří Baloun. Objem zásobního prostoru přehrady přesahuje dva miliony metrů krychlových vody. Dosud nádrž vypouštěla zhruba 400 litrů za sekundu, teď do Blanice teče zhruba poloviční množství vody. Voda klesla na minimální provozní úroveň 515,33 metru nad mořem, což je o sedm metrů níže než běžná hladina.
Jihočeský kraj v úterý vyhlásil stav sucha pro celý region, umožní mu to mimo jiné snazší manipulaci s odtokem z nádrží. Povodí Vltavy také sníží kvůli suchu preventivně odtok z nádrže Římov na Českobudějovicku. Římovská přehrada pitnou vodou zásobuje velkou část kraje a je zatím naplněna z 54 procent. U vodních nádrží Hněvkovice a Kořensko, které jsou důležité pro chlazení Jaderné elektrárny Temelín, naplněnost dosahuje 88 a 98 procent.
Vodní dílo Husinec bylo zbudováno v letech 1934 až 1939 na řece Blanici přibližně tři kilometry nad městem stejného jména. Původním účelem vodního díla byla ochrana před povodněmi a retence vody v obdobích sucha. Postupně získala nádrž i jiné funkce. V letech 1950 až 1954 byla pod hrází postavena malá hydroelektrárna a v roce 1962 byla přehrada Husinec zařazena mezi vodárenské nádrže s úpravnou vody pro město Prachatice.
Přehrada má zděnou hráz o délce 197 metrů. Výška koruny nad údolím je 27,20 metru a vede tudy silnice spojující Husinec s Prachaticemi. Délka vzdutí nádrže je 3,5 kilometru a zatopená plocha činí 61 hektarů.
Krajem vyhlášený stav sucha znamená situaci, kdy se na některé legislativní procesy vztahují výjimky. Jde například právě o manipulaci s odtokem z nádrží. Za běžného stavu by se k danému návrhu musely vyjadřovat různé instituce jako například rybářský svaz a celý proces by trval několik dní. Při stavu sucha však nastává zkrácené řízení, kdy povodí ve spolupráci s krajem může k manipulaci s odtokem přistoupit okamžitě.
Kubala: Omezení dodávek vody nehrozí
„Všechny nádrže, které jsou přednostně určeny pro zásobování obyvatel pitnou vodou, jsou naplněny dostatečně a nehrozí žádné omezování v dodávkách povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou,“ řekl ředitel Povodí Vltavy Kubala. Vodárenská nádrž na řece Želivce, která slouží i k zásobování Prahy, je naplněná na osmdesát procent, uvedl jako příklad.
Stav nádrže Husinec podle Kubaly nepředstavuje problém, jelikož slouží jen jako záložní zdroj pro zásobování Prachatic, které mají vodu z jihočeské vodárenské soustavy a nádrže Římov. Upozornil na to, že každá vodní nádrž má pod úrovní zásobního prostoru ještě takzvaný prostor stálého nadržení, který zůstává vodou naplněný trvale, aby byla přehrada za každé situace v bezpečném a provozuschopném stavu.
Nepříznivá hydrologická situace v celém povodí Vltavy ale podle Kubaly trvá. „Navazuje už na nepříznivou situaci, která byla v roce 2025, a když se podíváme na průtoky v jednotlivých vodních tocích, tak převážná část průtoků nám i teď, 8. října, dosahuje hodnot, které jsou pod limitem sucha,“ podotkl.
Deficit je velký
K tomu, aby se obnovily průtoky v řekách a opět se zvyšovaly hladiny vodních nádrží, by podle něj byly potřeba dva, tři nebo čtyři měsíce deště. Srážky očekávané v dalších deseti dnech, jak je předpovídá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), povodí Vltavy nyní absolutně nepomohou, řekl Kubala.
Řeky a nádrže jsou téměř bez vody, protože srážky posledních týdnů sotva nasytily povrchovou vrstvu půdy, podotkl ve čtvrtek na síti X projekt InterSucho, který spravují odborníci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. „Voda se vůbec nedostává níže. Hlubší vrstvy jsou od počátku jara nenasycené. A pak nemůže ani probíhat podpovrchový odtok do vodních toků,“ popsali vědci.
Odtok snižují i v Březové
Státní podnik Povodí Ohře začíná od čtvrtka snižovat odtok z přehrady Březová u Karlových Varů ze 170 litrů na 150 litrů za sekundu. V případě potřeby má od vodoprávního úřadu povoleno snížit odtok až na sto litrů za sekundu. Povodí zároveň zakázalo lidem vstup na historický most, který je za normálních okolností několik metrů pod vodou, ale nyní vystoupil z přehrady.
Hladina přehrady Březová klesla pod 421 metrů nad mořem, což je úroveň, kdy je nádrž téměř na hranici možnosti regulace toku. „Stále je velmi slabý přítok. Včera (ve středu) to bylo devadesát litrů za sekundu, odtok byl 170 litrů, takže nám zase šla hladina dolů. Mělo pršet, ale to se nestalo, takže dnes snižujeme odtok ze 170 na 150 litrů za sekundu. A uvidí se, jestli bude pršet a jestli přítok zesílí,“ popsala nedávný vývoj mluvčí podniku Dana Zikešová.
Tak málo vody kvůli suchu jako v současnosti v přehradě dosud nikdy nebylo, dodala Zikešová. Jen v letech 1999 a 2003 vodohospodáři přehradu vypustili kvůli opravám na hrázi.
