Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
Armáda tento týden oznámila, že Hasana 3. prosince zastřelí popravčí četa na základně Fort Hood, kde sám svůj čin před sedmnácti lety spáchal. Hegseth ve středu v konzervativní televizi Real America's Voice News řekl, že lidé budou mít možnost popravu sledovat a že bude veřejná. Pentagon pak upřesnil, že půjde o živý on-line přenos, další podrobnosti, včetně vysílací platformy, hodlá sdělit později.
Plánovaný živý přenos popravy by mohl být porušením zákazu mučení, reagoval v pátek na tiskové konferenci podle agentury Reuters mluvčí šéfa OSN Stéphane Dujarric. Americký viceprezident JD Vance podle agentury AP řekl, že si zatím není jistý, zda bude poprava živě přenášena – a v případě, že ano, on osobně ji „sledovat nehodlá“.
Vojenské popravy jsou v USA výjimečné a podle amerického vojenského práva nelze rozsudek vykonat, pokud ho nepotvrdí prezident. Donald Trump tak učinil začátkem týdne právě na Hegsethovo doporučení.
Pokud popravčí četa Hasana zastřelí, bude to první vojenská poprava od roku 1961. Tehdy se poprava uskutečnila oběšením. Poslední známá poprava zastřelením byla ve Spojených státech vykonána v roce 1945. Poslední zákonem povolená veřejná poprava v USA se podle odborníků uskutečnila v roce 1936, kdy byl oběšen mladý černoch odsouzený za znásilnění bělošky, píše Reuters.
Hegsethovo vyjádření o veřejné povaze popravy, navíc popravy zastřelením, podle AP vyvolává další otázky ohledně výkonu trestu smrti v USA. Tuto debatu přitom v současné době značně rozvířil nezdařený pokus o popravu Christy Pikeové smrtící injekcí v Tennessee.
Hasan se může popravě bránit a podat u civilního soudu návrh na přezkum zákonnosti svého věznění. To by podle odborníků na vojenské právo mohlo popravu výrazně oddálit. Eugene Fidell, který přednáší na právnické fakultě Yaleovy univerzity, podotkl, že by se případ mohl táhnout déle, než činí funkční období současné administrativy. „A kdoví, zda si příští administrativa bude stejně tak libovat v popravách,“ dodal.
Hasanův masakr
Major a armádní psychiatr Hasan, muslim narozený v USA, vešel 5. listopadu 2009 do zdravotnického zařízení ve Fort Hoodu, kde stáli vojáci ve frontách na očkování a lékařské prohlídky před vysláním do zahraničí. S výkřiky „Bůh je veliký“ v arabštině zahájil palbu z pistole s laserovým zaměřovačem, střílel i do zad prchajících vojáků.
U soudu prohlásil, že jeho čin byl odvetou za nasazení amerických vojáků v Afghánistánu a že chtěl zabránit odjezdu dalších do země, kde by podle něj zabíjeli jeho souvěrce. Vojenský soudce mu ale při procesu v roce 2013 zakázal toto vysvětlení použít jako obhajobu a odsoudil jej k trestu smrti. Hasan zůstal po postřelení v roce 2009 ochrnutý na dolní polovině těla a je upoután na invalidní vozík.
Hasan sice může zažádat o odklad popravy, vzhledem k jeho chování u soudu o to ale možná ani nestojí, píše AP. Když odmítl obhájce a u soudu se hájil sám, před porotou prohlásil, že je střelcem. Následující tři týdny neřekl téměř nic, což přesvědčilo jeho soudem ustanovené náhradní obhájce, že jeho jediným cílem bylo dosáhnout trestu smrti.
