Poprava

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.

Christa Pikeová, která přežila pokus o popravu smrtící injekcí, je v kritickém stavu, uvedli její právní zástupci. Lékaři jí poskytují péči k záchraně života a přesnější prognóza ohledně jejího zdravotního stavu zatím není možná. Ženě byly do žil aplikovány dvě dávky pentobarbitalu, avšak nezemřela. Agentura DPA píše, že obhájci Pikeové žádají guvernéra státu Tennessee Billa Leea, aby jí trest smrti za vraždu spáchanou v roce 1995 zrušil a zmírnil ho na doživotní odnětí svobody. Guvernér Lee nařídil nezávislé vyšetřování a pozastavil popravy, napsala AP.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).

Americké ministerstvo spravedlnosti chce zavést výkon federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Plánuje také obnovit federální popravy smrtící injekcí s dávkou pentobarbitalu, což je praxe z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, píše agentura Reuters s odkazem na prozatímního ministra spravedlnosti Todda Blanche.

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty z konce loňského roku, při nichž podle odhadů režim zabil nejméně tisíce lidí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že pokud Spojené státy zaútočí na Írán, bude to tentokrát znamenat „regionální ozbrojený konflikt“. Podle agentury AP jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf předtím prohlásil, že považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.

Krutost, smrt, ale také láska. Spisovatelka Petra Klabouchová ve své nové knize vypráví skutečné příběhy lidí popravených nacisty v jedné z pražských věznic za druhé světové války. Román nese název Duch Pankráce.

Severokorejská státní média oznámila úmrtí 97letého Kim Jong-nama, patrně nejvýznamnějšího funkcionáře komunistické diktatury nepatřícího do vládnoucí dynastie. Dlouholetý předseda parlamentu, který byl formální hlavou státu a tváří KLDR v zahraničí, zažil vládu tří Kimů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) je zděšena zprávami o zabití více než 460 pacientů a jejich doprovodu v porodnici v súdánském Fáširu, uvedl na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Současná situace v Súdánu je podle OSN alarmující. Podle úřadu Spojených národů pro lidská práva (OHCR) se polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) dopustily hromadných mimosoudních poprav na civilistech, kteří se pokoušeli utéct z města Fášir. Mezi oběťmi mají být i humanitární pracovníci. Zároveň roste i riziko etnicky motivovaných násilností.

Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně.

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.

Ve vynášení a vykonávání rozsudků smrti nad německými válečnými zločinci a jejich kolaboranty byla československá justice po konci druhé světové války ta nejpřísnější v Evropě, míní historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jan Zumr. Vyšetřovatele mnohdy neobměkčilo ani poskytnutí informací o dosud neodhalených pachatelích. Československo bylo v trestání nacistických pachatelů aktivní i v době, kdy ve státech západní Evropy toto úsilí již ochabovalo.

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Archiv bezpečnostních složek v pondělí spouští web věnovaný občanům Československa, které nacisté zavraždili na popravištích Třetí říše. Dosud nejrozsáhlejší takový projekt nejprve představí padesát biografií, další budou postupně přibývat.

Syrské vládní jednotky v Latákíji a okolí, kde bojují s ozbrojenci, popravily 134 civilistů z řad alavitské menšiny. Podle agentury AFP to uvedla Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která disponuje v zemi rozsáhlou sítí svých informátorů. Vedle toho při bojích zemřelo 50 příslušníků vládních jednotek a 45 členů ozbrojených skupin, které úřady označují za stoupence bývalého prezidenta Bašára Asada. Tím počet padlých vzrostl na 185.