Poprava

Německo v reakci na popravu odpůrce íránské vlády Jamshida Sharmahda rozhodlo o uzavření všech tří íránských generálních konzulátů v zemi. Informovala o tom německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Sharmahd měl německé i íránské občanství, o jeho popravě informoval Teherán v pondělí. Íránská strana si v reakci na uzavření konzulátů předvolala německého chargé d'affaires.

Americká stanice CNN získala informace o desítkách případů, kdy ruští agresoři postříleli viditelně se vzdávající ukrajinské obránce. Takové jednání přitom přísně zakazuje třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, a považuje se tudíž za válečný zločin. K úmluvám se v minulosti připojila i Moskva.

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Americký stát Alabama v noci na pátek popravil odsouzeného Kennetha Smithe metodou označovanou jako dusíková hypoxie, tedy pomocí masky, do které byl vháněn čistý dusík. Tento způsob exekuce byl oficiálně použit vůbec poprvé v historii. A rozvířil diskuse o humánnosti, smyslu i účinnosti trestu smrti.

Americký stát Alabama se ve čtvrtek chystá popravit vězně odsouzeného k trestu smrti zcela novou metodou. Jde o udušení dusíkem proudícím skrze obličejovou masku. Úřady tento způsob zvolily poté, co odsouzenec v roce 2022 přežil opakované pokusy o aplikaci smrtící injekce. Nyní zaznívají hlasy, které považují tuto metodu za mimořádně mučivou a nehumánní.

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.

Symbolickou minutu ticha drželi v úterý účastníci piety ve vazební věznici v Praze na Pankráci za právničku a političku Miladu Horákovou, která byla v této věznici před 73 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli zástupci obou komor parlamentu, vlády a armády, kteří připomněli i další oběti komunistické totality. Právě tento den si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

Loni bylo ve světě vykonáno nejvíce trestů smrti za pět let, upozornila organizace Amnesty International (AI) v úterý zveřejněné zprávě. Nejaktivnějším popravčím mezi státy je patrně Čína s odhadovanými tisícovkami poprav. Přesné počty nejsou známy. Mnoho odsouzenců, byť řádově nižší počty, posílají na smrt také Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené státy.

Írán popravil dva muže odsouzené k trestu smrti kvůli rouhačství. Muži se podle íránských soudů dopustili kromě rouhačství také urážky islámu, proroka a dalších posvátností, uvedla agentura Mizán, která přináší zprávy týkající se justice.

Írán popravil švédsko-íránského odpůrce režimu Habíba Šaaba, který byl odsouzen za to, že stál za několika útoky v této blízkovýchodní zemi. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Švédsko už dříve rozsudek smrti označilo za nehumánní.

Singapur popravil muže, který byl odsouzen za pašování jednoho kilogramu konopí. Informovala o tom agentura AFP. Úřady k oběšení přikročily navzdory výzvám ze zahraničí, aby hrdelní trest zvážily a zrušily.

Ne každý příslušník Sboru národní bezpečnosti v roce 1948 sloužil komunistické ideologii – několik z nich za odpor naopak zaplatilo životem. Připomínala je pamětní deska na policejním prezidiu. Jenže od rekonstrukce budovy před osmi lety už tam není. Možná poslední pamětník bojuje za její návrat.

Írán oznámil, že popravil muže s britským a íránským občanstvím, který dříve pracoval pro íránské ministerstvo obrany. Obviněn byl ze špionáže, informovaly tiskové agentury. Odsouzenec byl oběšen navzdory mezinárodním protestům proti vynesenému rozsudku trestu smrti. Popravu odsoudil britský premiér Rishi Sunak či Spojené státy. Zpravodajský server BBC tento týden zveřejnil zvukový vzkaz, na němž odsouzený uvádí, že jeho přiznání bylo vynucené mučením.

Íránský soud v pondělí odsoudil k trestu smrti další tři protivládní demonstranty za údajné zabití členů provládních milic Basídž. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mizán, která je napojena na tamní justici. V sobotu už v Íránu popravili jiné dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v září.

V Íránu v sobotu popravili další dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v polovině září. Muži byli odsouzeni v prosinci za zabití člena provládních milic Basídž. Tento týden jim trest potvrdil nejvyšší soud. EU uvedla, že je nejnovějšími popravami zděšena, odsoudily je také Spojené státy.

V souvislosti se zapojením do protivládních demonstrací hrozí v Íránu trest smrti oběšením stovce lidí – včetně pěti žen a nejméně dvou teenagerů. Informuje o tom nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Dva třiadvacetiletí muži už byli popraveni v prosinci. Teherán využívá hrdelní trest k zastrašení protestujících, upozorňuje zpravodajský server Voice of America English News.

Evropská unie v pondělí uvalila sankce na další íránské občany a skupiny v reakci na potlačování protivládních protestů a vojenskou podporu Ruska. Sankční seznam rozšířila o dvacet osob a jednu organizaci, podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové balík míří i proti revolučním gardám. Írán v pondělí oznámil, že popravil druhého vězně zadrženého při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Podle íránských médií odsouzený ubodal 17. listopadu ve městě Mašhad dva příslušníky bezpečnostních složek a čtyři další zranil.

Írán ve čtvrtek popravil muže odsouzeného za pobodání člena bezpečnostních složek při demonstraci. S odvoláním na íránská média o tom informovala agentura AP, podle níž jde o první známou popravu za čin údajně spáchaný v souvislosti se současnou vlnou protivládních protestů.

Internetový projekt Politické procesy, který vznikl pod vedením dokumentaristy Marka Janáče, ukáže různé způsoby manipulace dobových propagandistů. Spuštěn bude 3. prosince ve 03:06, kdy před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Díky webu si zájemci budou moci vizualizovat jednotlivé výstupy procesu. Projekt umožňující pochopit, co je dezinformace a propaganda a jejich působení na společnost, nyní tvůrci představili v Národním archivu.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.