Poprava strana 3 z 3

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Před sedmdesáti pěti lety přistálo v Praze americké letadlo s nacistickým zločincem Karlem Hermannem Frankem. Spojenci ho předali československé justici tři měsíce poté, co se pokusil uprchnout na Západ. Jednoho z nejvýše postavených mužů takzvaného protektorátu čekal soud a pak veřejná poprava.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

V Severní Koreji údajně zastřelili obchodníka, který se vrátil z Číny a měl strávit nějaký čas v karanténě kvůli možné nákaze koronavirem. Muž místo toho vyrazil do veřejných lázní. O případu informuje jihokorejský deník Dong-a Ilbo. Totalitní stát uzavřel hranice s Čínou a nadále tvrdí, že nemá potvrzeného jediného pacienta s koronavirem. Mnozí experti to však zpochybňují, píše americký list The New York Post.

Poskytli úkryt parašutistům, a proto je pravoslavná církev nyní svatořečila. Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend spolupracovali s parašutisty, kteří v roce 1942 provedli útok na Reinharda Heydricha. Právě oni ukryli výsadkáře v kryptě kostela, kde je o několik týdnů později dopadlo gestapo. A právě v tomto chrámu byli v sobotu Petřek, Čikl a Sonnevend za svoje hrdinství v odboji svatořečeni.

Sovětský kat Vasilij Blochin má na svědomí údajně až padesát tisíc obětí a jeho jméno je kvůli množství usmrcených i v Guinessově knize rekordů. Na přímý příkaz diktátora Stalina likvidoval všechny, kdo se protivili komunistickému režimu, a při katyňském masakru v roce 1940 prý zastřelil až sedm tisíc lidí za měsíc. Doba jeho řádění skončila společně se Stalinovou smrtí v roce 1953. Zemřel o dva roky později – 3. února 1955 – a nikdy nebyl potrestán.

Americký nejvyšší soud zamítl v pátek žádost vlády prezidenta Donalda Trumpa zrušit po 16 letech moratorium na popravy vězňů odsouzených federálními soudy. Informovala o tom agentura Reuters.

Německý spisovatel Norman Ohler, který zaujal svět líčením Hitlerovy drogové závislosti v románu Totální rauš, dokončil novou knihu. Věnuje se v ní polozapomenuté odbojové organizaci Rudá kapela, která působila přímo v centru Hitlerovy moci.

Ministerstvo spravedlnosti USA rozhodlo o obnovení poprav vězňů odsouzených federálními soudy. To vyvolalo velkou kritiku opozičních demokratů a lidskoprávních organizací. Poslední federální vězeň byl popraven v roce 2003. V roce 2014 tehdejší prezident Barack Obama navíc rozhodl o přezkoumání popravčích procedur kvůli sporům o složení chemikálií ve smrtících injekcích. Některé americké státy zabíjení odsouzenců nezastavily.

Írán tvrdí, že zadržel 17 špionů, kteří podle něj pracovali pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA). S odvoláním na tamní média o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Íránská polooficiální agentura Fars s odkazem na představitele ministerstva pro zpravodajské služby uvedla, že někteří ze zatčených byli odsouzeni k smrti. Šéf Bílého domu zprávu kategoricky odmítl.

Lidé v Česku i v zahraničí si připomínají 69 let od od justiční vraždy Milady Horákové. Právnička a politička byla oběšena 27. června v brzkých ranních hodinách v pražské pankrácké věznici a spolu s ní také Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Na výročí jejich smrti připadá i den památky obětí komunistického režimu. V Praze se pieta konala hned na několika místech včetně pankráckého vězení.

Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva Agnès Callamardová doporučila zahájit vyšetřování saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána a dalších představitelů království v souvislosti s loňskou vraždou novináře Džamála Chášakdžího. Ve své zprávě také doporučila, aby generální tajemník OSN António Guterres zorganizoval mezinárodní trestní vyšetřování této „mimosoudní popravy“.  Rijád označil zprávu za nedůvěryhodnou, zatímco turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že vrazi novináře budou pohnáni k odpovědnosti.

Vrchní soud v Praze schválil vydání osmi Tchajwanců podezřelých z podvodů z Česka do Číny. Uvedl to server iDnes.cz, podle kterého je to poprvé, kdy české soudy umožnily vydání zadržených do Číny. Vydání musí ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Rakouský parlament ve středu odhlasoval uzavření kontroverzního centra krále Abdalláha, které ve Vídni po dohodě s vládou provozuje Saúdská Arábie. Zákonodárci tak učinili na protest proti chystané popravě šíitského chlapce, který se v Saúdské Arábii jako nezletilý účastnil protivládních demonstrací. Informovala o tom agentura APA.

Po neúspěšné únorové schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una ve Vietnamu začaly v KLDR padat hlavy. Podle zdroje jihokorejského listu Čoson Ilbo byl popraven severokorejský vyslanec pro USA Kim Hjok-čchol a další čtyři členové vyjednávacího týmu. Jiné osoby včetně vlivného generála údajně skončily v pracovních táborech. USA zprávu prověřují.

Počet vykonaných trestů smrti ve světě v loňském roce poklesl o 31 procent a byl nejnižší za posledních deset let. Pozitivní byl tento trend zejména v Íránu. Ve své nové zprávě na to upozornila lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Největším „světovým popravčím“ byla loni opět Čína. Tvrdých trestů přibylo rovněž ve Spojených státech.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom uvalil moratorium na tresty smrti. Podle něj odporují základním lidským hodnotám, a kdyby jeho stát zabíjel odsouzené, nemohl by prý v klidu spát. Vyhlášené moratorium doplnila i likvidace vybavení, které k popravám sloužilo. Rozhodnutí guvernéra Newsoma kritizuje nejen prezident Donald Trump, ale i pozůstalí po obětech činů, za které měli pachatelé zemřít.

Praha - Mladá fronta ze čtvrtka 23. května 1946: K. H. FRANK POPRAVEN. „Největší proces v českých dějinách byl včera zakončen. Hlavní viník nevýslovného útlaku a smrti tisíců lidí K. H. Frank již není mezi živými. Jeho vina však přechází do dějin jako odstrašující příklad všem příštím generacím…“ Tak psaly tehdejší noviny o popravě Karla Hermana Franka, kterou sledovalo pět tisíc lidí na třetím dvoře pankrácké věznice ve středu 22. května 1946, ve 12 hodin 58 minut. Ve 13 hodin 37 minut byl po zamítnutí všech žádostí o milost oběšen.