Poprava strana 2 z 3

Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl, podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. Fiala se Scholzem jednal také o rozšíření kapacity ropovodu TAL, který považuje za klíčový pro budoucí distribuci ropy do střední Evropy, a využití terminálů na zkapalněný plyn. Premiér se sešel i s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Buča, Borodjanka, Trosťanec – týden co týden přichází další jména ukrajinských obcí, které se stávají symbolem hrůzy, devastace a zločinů páchaných ruskou armádou. Invazní vojska po sobě zanechala rozbombardované domy, mrtvých jsou stovky a další těla obětí se stále nachází v troskách. Ti, kteří přežili, vypráví o rabovaní, mučení a popravách. Podle ukrajinské strany okupanti místním neposkytli ani základní pomoc. Pro pořad Reportéři ČT natáčel na místech masakrů civilistů Tomáš Vlach.

Myanmarská vojenská junta zavraždila na východě země nejméně 38 lidí z menšinového etnika Karenů. Byly mezi nimi i ženy a děti. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na organizace na ochranu lidských práv, podle nichž se na místě našlo několik desítek ohořelých mrtvol.

V Íránu popravili Kurda, na jehož případ upozorňovaly mezinárodní lidskoprávní organizace. Hejdar Ghorbání byl loni odsouzen za napomáhání k vraždě. Ochránci lidských práv v září vyzvali Írán, aby rozsudek zrušil, protože se nekonal spravedlivý proces a obžalovaný byl ve vazbě mučen.

Odsouzenec John Grant, kterého ve čtvrtek popravili v americkém státu Oklahoma, se svíjel v křečích a zvracel, než zemřel. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na očitého svědka popravy. Grantova poprava byla v tomto americkém státu první po více než šestileté přestávce, která následovala po nepovedených popravách v letech 2014 a 2015. V Oklahomě se popravuje vpíchnutím směsi tří látek. Tento smrtící koktejl je podezříván, že způsobuje přílišné utrpení.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. (…) Někdy nezbude nic jiného než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření přijel 27. září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil odboj a odpor českého lidu. Tehdy začala první heydrichiáda, která se pro obyvatele změnila v nacistickou hrůzovládu s politikou vražd a zastrašování. Sám Heydrich za ni zaplatil životem, když v červnu 1942 po úspěšném atentátu zemřel v pražské Nemocnici na Bulovce.

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland zavedl moratorium na popravy vězňů odsouzených federálními soudy do doby, než jeho úřad prošetří vnitřní pravidla a postupy. O rozhodnutí s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti informovala agentura AP.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

Přesně před 400 lety se na Staroměstském náměstí odehrálo jedno z nejkrvavějších „divadel“ v dějinách Prahy. Poprava 27 českých pánů, kteří se podíleli na stavovském povstání, byla nevídaná svou krutostí a také počtem popravených. Cílem exekuce bylo zastrašit politické protivníky od jakéhokoliv dalšího pokusu o zisk moci. Zároveň tímto krokem Ferdinand II. rázně signalizoval Evropě, že má situaci ve svých zemích už pevně v rukou.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Čtyři z pěti zemí, kde bylo loni vykonáno nejvíce poprav, se nachází na Blízkém východě. S odkazem na zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) o tom ve středu informoval zpravodajský web BBC. Ze 483 zaznamenaných poprav v minulém roce bylo 88 procent z nich vykonáno v Íránu, Egyptě, Iráku a Saúdské Arábii, jejich celkový počet ale ve světě poklesl. Organizace tyto země obvinila, že v usmrcování odsouzených „vytrvale a nemilosrdně“ pokračují i navzdory koronavirové pandemii. Mezi 483 usmrcenými bylo šestnáct žen.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

Před 79 lety – 13. února 1942 – proběhla v koncentračním táboře Mauthausen první hromadná exekuce českých politických vězňů. Jedenáct spolupracovníků odboje nacisté zavraždili velmi krutým způsobem: benzenovou injekcí do srdce.

Ve Spojených státech vykonali další federální popravu, už třináctou za éry prezidenta Donalda Trumpa, který loni po 17 letech obnovení výkonu trestu smrti na federální úrovni prosadil. Ve věznici v Terre Haute v Indianě dostal smrtící injekci osmačtyřicetiletý Afroameričan Dustin Higgs, který byl odsouzen za únos a vraždu tří žen v roce 1996. Podle agentury AP je Trump prvním prezidentem za více než 120 let, během jehož úřadování vystoupal počet federálních poprav na dvouciferné číslo.

V americké Indianě popravili Lisu Montgomeryovou, odsouzenou za vraždu. Je to první federální poprava ženy v USA od roku 1953. Trest smrti si vyslechla roku 2007. O tři roky dříve zaútočila na třiadvacetiletou Bobbie Jo Stinnettovou, která byla v osmém měsíci těhotenství. Uškrtila ji a z břicha jí vyřízla dítě. To přežilo a Montgomeryová jej následně vydávala za vlastní.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

Prezident Donald Trump obdržel v letošních volbách nebývale velký počet hlasů díky tomu, že republikáni systematicky prosazují představu, že bělošští muži jsou v USA oběťmi. V rozhlasovém pořadu The Breakfast Club to ve středu řekl bývalý demokratický prezident Barack Obama. Ten zároveň prohlásil, že hispánští voliči letos ignorovali Trumpovy rasistické výroky a podpořili jej rekordním počtem kvůli tomu, že je odpůrcem potratů.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Před sedmdesáti pěti lety přistálo v Praze americké letadlo s nacistickým zločincem Karlem Hermannem Frankem. Spojenci ho předali československé justici tři měsíce poté, co se pokusil uprchnout na Západ. Jednoho z nejvýše postavených mužů takzvaného protektorátu čekal soud a pak veřejná poprava.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

V Severní Koreji údajně zastřelili obchodníka, který se vrátil z Číny a měl strávit nějaký čas v karanténě kvůli možné nákaze koronavirem. Muž místo toho vyrazil do veřejných lázní. O případu informuje jihokorejský deník Dong-a Ilbo. Totalitní stát uzavřel hranice s Čínou a nadále tvrdí, že nemá potvrzeného jediného pacienta s koronavirem. Mnozí experti to však zpochybňují, píše americký list The New York Post.

Poskytli úkryt parašutistům, a proto je pravoslavná církev nyní svatořečila. Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend spolupracovali s parašutisty, kteří v roce 1942 provedli útok na Reinharda Heydricha. Právě oni ukryli výsadkáře v kryptě kostela, kde je o několik týdnů později dopadlo gestapo. A právě v tomto chrámu byli v sobotu Petřek, Čikl a Sonnevend za svoje hrdinství v odboji svatořečeni.