V Íránu popravili muže, který údajně na demonstraci útočil na bezpečnostní síly

Írán ve čtvrtek popravil muže odsouzeného za pobodání člena bezpečnostních složek při demonstraci. S odvoláním na íránská média o tom informovala agentura AP, podle níž jde o první známou popravu za čin údajně spáchaný v souvislosti se současnou vlnou protivládních protestů.

Mohsen Šekari byl podle agentury Mízán zatčen na konci září a odsouzen 20. listopadu. Íránský nejvyšší soud podle polooficiální agentury Tasnim zamítl odvolání a rozsudek odůvodnil tím, že jednání odsouzeného představuje „zločin vedení války proti Bohu“. Kromě napadení člena bezpečnostních sil byl muž odsouzen také za zablokování jedné z teheránských ulic.

„Tragické zprávy o první popravě demonstranta v Íránu nás pobouřily. Svět nemůže před odporným násilím, kterého se na vlastních lidech dopouští íránský režim, zavírat oči,“ napsal na Twitteru v reakci na popravu britský ministr zahraničí James Cleverly.

Protesty zmítají Íránem od smrti dvaadvacetileté íránské Kurdky Mahsy Amíníové, která zemřela za nevyjasněných okolností v polovině září, když ji zadržela mravnostní policie. Nynější protesty namířené proti rigidním pravidlům oblékání žen a proti teokratické vládě představují jednu z největších výzev pro islámskou republiku od revoluce z roku 1979.

Íránské justiční orgány v úterý oznámily, že odsoudily pět lidí k trestu smrti kvůli úmrtí člena dobrovolné milice při listopadových demonstracích ve městě Karadž na předměstí íránské metropole. Podle obžaloby demonstranti člena dobrovolných milic obklopili, svlékli ho, zbili ho a pak pořezali nožem.

Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) uvedla, že íránské úřady usilují o trest smrti pro nejméně jednadvacet osob v rámci procesů, které označila za „zmanipulované a jejichž cílem je zastrašit účastníky lidového povstání, které otřáslo Íránem“. Íránské úřady podle AI musí zrušit všechny rozsudky smrti, upustit od snahy o uložení trestu smrti a stáhnout obvinění proti osobám zatčeným v souvislosti s jejich účastí na protestech.

Írán z organizování protestů obviňuje své zahraniční nepřátele včetně Spojených států.

Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku začátkem týdne uvedla, že v Íránu bylo v tomto roce popraveno už více než pět set lidí. Je to výrazně víc než v roce 2021. Informace přichází v době rostoucích obav ze zvýšeného používání trestu smrti ze strany íránských úřadů proti lidem zapojeným do protestního hnutí, které zemí otřásá od poloviny září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové v Kryvém Rihu zabili nejméně devět dětí, raketa dopadla ke hřišti

Páteční ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal nejméně devatenáct životů, mezi mrtvými je devět dětí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Počet zraněných vzrostl na 72, informovala agentura Ukrinform.
08:02Aktualizovánopřed 24 mminutami

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.
11:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
před 6 hhodinami

Sousedé Ruska znovu hledí k protipěchotním minám

Ruská agrese na Ukrajině a hrozba, že by se tam Rusko nemuselo zastavit, vedou jeho sousedy k intenzivnímu opevňování společné hranice. Nezůstávají jen u plotů a ostnatého drátu. Polsko, pobaltské státy a Finsko hodlají odstoupit od Ottawské úmluvy. To by jim umožnilo opět začít vyrábět, skladovat a využívat protipěchotní miny zejména na hranicích s Ruskem a Běloruskem.
před 7 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
před 8 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně osmnáct lidí, z toho devět dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...