Amnesty International

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil takzvaný „lex atentát“, tedy zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Senát ve středu večer schválil změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Na úpravě vymezení trestného činu znásilnění se dohodly koalice a opozice. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití.

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel dostal od soudu podmíněný trest. Poté zváží další postup, informovalo ve čtvrtek na sociální síti X. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že Krajský soud v Brně po doručení rozsudku ještě sdělí veřejnosti odůvodnění svého rozhodnutí. Ministr po obdržení spisu přezkoumá, zda nebyl porušen zákon, a případně podá stížnost k Nejvyššímu soudu. Server Seznam Zprávy zároveň uvedl, že rozsudek si vyžádalo také Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, které zváží podání dovolání.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil slova policejního prezidenta Martina Vondráška o smyšlených znásilněních za nešťastná. Šéf resortu dále ve zprávě pro Českou televizi napsal, že omluvu zveřejněnou ve čtvrtečním vydání deníku Právo považuje za dostatečnou. Po společné schůzce nebude z Vondráškova jednání vyvozovat důsledky.

Loni bylo ve světě vykonáno nejvíce trestů smrti za pět let, upozornila organizace Amnesty International (AI) v úterý zveřejněné zprávě. Nejaktivnějším popravčím mezi státy je patrně Čína s odhadovanými tisícovkami poprav. Přesné počty nejsou známy. Mnoho odsouzenců, byť řádově nižší počty, posílají na smrt také Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené státy.

Írán ve čtvrtek popravil muže odsouzeného za pobodání člena bezpečnostních složek při demonstraci. S odvoláním na íránská média o tom informovala agentura AP, podle níž jde o první známou popravu za čin údajně spáchaný v souvislosti se současnou vlnou protivládních protestů.

Indonéský parlament schválil nový trestní zákoník, který mimo jiné zakazuje nemanželský sex a soužití nesezdaných párů. Nová norma, která se bude vztahovat na Indonésany i cizince, počítá s trestem až jednoho roku vězení za pohlavní styk mezi lidmi, kteří neuzavřeli manželství. Zákon musí ještě podepsat prezident, upozornily agentury AP a Reuters. Platnost zákazu i pro cizince kritizují mimo jiné firmy podnikající v cestovním ruchu.

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

Zástupce světové fotbalové asociace FIFA v principu souhlasí se zřízením mezinárodního fondu pro zahraniční dělníky v Kataru. Měsíc před vypuknutím prvního mistrovství světa v arabské zemi čelí organizace kritice Rady Evropy i lidskoprávních agentur. Dle britského tisku zahynulo na stavbě stadionů v bohatém emirátu za posledních jedenáct let šest a půl tisíce dělníků, desítky tisíc utrpěly zranění. Odškodňovací fond by měl mít 440 milionů dolarů.

Íránský prezident Ebráhím Raísí slíbil důkladné prošetření úmrtí mladé ženy ve vazbě mravnostní policie, které v zemi podnítilo největší protesty za několik let. Od minulého týdne při nich podle oficiálních informací zemřelo přes dvacet lidí, ale podle nevládních zdrojů je obětí už více než padesát. Demonstrace jsou podle prezidenta přípustné, nikoliv však vandalismus, uvedla v pátek agentura AP.

V pražském klubu MeetFactory vystoupí ve čtvrtek 8. září ruská punková kapela Pussy Riot. Feministická punková skupina je známá občanskými postoji vyjadřovanými často provokativní formou a kritikou ruského prezidenta Vladimira Putina. Koncert v Praze je součástí turné. Honorář kapela věnovala na obnovu dětské nemocnice v Kyjevě.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Princ Charles v soukromí označil za „otřesné“ plány britské vlády na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy. Podle agentury Reuters to uvedla některá britská média. Připojil se tak k řadě dalších kritiků, podle nichž je plán předražený, neefektivní nebo nezákonný. Kabinet premiéra Borise Johnsona chce deportacemi bojovat proti převaděčství. První let s migranty by měl být na východ Afriky vypraven příští týden.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Kvůli nedávným výrokům předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského o údajném napojení bývalého prezidenta Václava Klause na Rusko padlo trestní oznámení. Podal ho Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Ten se domnívá, že se Rychetský dopustil pomluvy a případně i křivého obvinění. Uvedl, že o svém kroku Klause informoval. Pavel Rychetský v SMS zprávě napsal ČTK, že se k záležitosti nebude vyjadřovat.

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

O útocích ruské armády na civilní cíle na Ukrajině se mluví téměř od počátku války. Bombardují obytné domy, nemocnice, porodnice, školy i školky. Podle Západu je to taktika Moskvy. Psychologickým tlakem na představitele Ukrajiny se snaží vymoct ústupky hlavně při diplomatických jednáních. Kreml to popírá a tvrdí, že civilní místa nebombarduje, a když, tak že ho k tomu donutili ukrajinští vojáci skrývající se v nich.