Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil takzvaný „lex atentát“, tedy zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.
Balík novel několika zákonů, které v případě podpisu prezidentem Peterem Pellegrinim vstoupí v platnost v polovině července, počítá například s rozšířením důvodů k zákazu konání ohlášených shromáždění či zvýšením pokut za některé přestupky proti shromažďovacímu právu.
Nově budou shromáždění zakázaná nejen například u sídla parlamentu, ale také blízko budov, kde sídlí nebo pracuje hlava státu, vláda či u bydlišť nejvyšších politiků nebo jiných osob, kvůli jejichž práci byla demonstrace svolána. Zákaz demonstrací v rezidenčních zónách se ale nebude vztahovat na náměstí či parky, jak původně vláda navrhovala. Nově by měla samospráva zakázat také shromáždění, pokud vznikne obava ze střetu jeho účastníků s účastníky jiné, dříve ohlášené demonstrace.
V minulosti lidé na Slovensku demonstrovali například u bydlišť bývalé prezidentky Zuzany Čaputové, nynějšího premiéra Fica či někdejšího ministerského předsedy Igora Matoviče a v době epidemie covidu-19 také před domy některých známých lékařů.
Opozice, která po loňském nástupu nynějšího Ficova kabinetu do úřadu zorganizovala sérii protivládních demonstrací, většinu nových omezení ve shromažďovacím právu kritizovala.
„Tento zákon zavádí drastická omezení nejen pro naše právo na klidné shromažďování, ale i pro další práva a svobody, jako je svoboda projevu, sdružování a přístup k informacím. Je sice pravda, že vláda udělala v návrhu zákona, po široké kritice od nás a dalších organizací či institucí, změny, ty jsou ovšem nedostatečné a nemění drastičnost zásahu do lidských práv,“ řekl po hlasování sněmovny ředitel Amnesty International Slovensko Rado Sloboda.
Rozšíření ochranky
Podle schváleného zákona budou mít nárok na státní ochranku také předsedové parlamentních stran, kteří jsou poslanci. V praxi to znamená hlavně zavedení policejní ochrany některých současných lídrů opozičních stran; nynější čelní představitele vládních stran i šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečku chrání policie na základě jejich funkcí ve vládě nebo ve vedení parlamentu.
Opozice už při jednání o předloze zákona kritizovala také opatření, že nárok na doživotní plat a státní ochranku by už neměli mít pouze bývalí prezidenti, ale také někdejší dlouholetí šéfové vlády a parlamentu. Nastavené podmínky by totiž kromě bývalých hlav slovenského státu v současnosti splňoval pouze Fico. Opoziční strany tuto část balíčku označily za „papalášství“, která podle nich nemá nic společného s posílením bezpečnosti v zemi.
Slovenský prezident, premiér a předseda parlamentu nově budou mít nárok na využívání rezidencí státu, tedy nejen bytu. Slovensko nyní nemá systém státních vil, ve kterých by vrcholní politici země bydleli v době výkonu funkce.
Vládní koalice nakonec upustila od plánu pokutovat města a vesnice, pokud by samospráva ohlášené shromáždění nezakázala a následně na něm došlo k incidentům. Na rozdíl od vládního návrhu neplacení pokut také nebude trestným činem a policisté nebudou mít v přestupkovém řízení přístup k některým informacím ohledně elektronické komunikace podezřelých. Představitelé vládní koalice už ale dříve ohlásili, že na podzim připraví další balík opatření v souvislosti s atentátem na Fica.
Fico se ze zranění zotavuje v domácí péči. V polovině května na něj opakovaně z bezprostřední blízkosti střílel útočník poté, co Fico po výjezdním zasedání vlády v Handlové přišel na náměstí pozdravit lidi. Střelce policisté na místě zadrželi, muž je stíhán vazebně a za pokus o vraždu mu hrozí 25 let vězení nebo doživotí.
