Právo shromažďovací

Sněmovna se ve čtvrtek hlasy vládní koalice postavila proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně a vyzvala ke zrušení akce. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem řekl, že dolní parlamentní komora nemá mandát, aby se ke sjezdu takovýmto způsobem stavěla. „Ústava garantuje právo shromažďovací jako základní lidské svobody,“ vysvětlil Jurečka. Všechny podstatné argumenty k tomuto tématu podle něj už opozice sdělila minulý týden. Absurdní mu přijde, že sněmovní schůze byla nazvána „stanovisko vládní koalice vůči setkání sudetských Němců v Brně“. „Já nejsem vládní poslanec,“ vysvětlil, proč poslanci jeho strany během hlasování odešli ze sálu.

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil takzvaný „lex atentát“, tedy zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.

Policejní prezident Jan Švejdar se omluvil za slova mluvčí středočeské policie, že srpnové shromáždění spolku Milionu chvilek při předvolební autogramiádě premiéra Andreje Babiše (ANO) v Průhonicích bylo nepovolené. Připomněl, že právo shromažďovací nepodléhá povolení, ale zásadně jen oznámení. Sousloví „nepovolené shromáždění“ se tudíž v žádném vyjádření české policie vůbec nemělo objevit, uvedl na Twitteru.