Lidé protestovali v Bratislavě proti vládnímu „lex atentát“

Centrem Bratislavy v úterý vpodvečer prošel protestní pochod svolaný občanskými organizacemi proti řadě vládních návrhů, které podle organizátorů akce podkopávají základní občanská práva, svobodu institucí a ohrožují ochranu životního prostředí. Asi tisícovka demonstrantů šla z bratislavského Náměstí Slovenského národního povstání na náměstí Svobody, kde posléze začal koncert na podporu svobody médií. Protestující skandovali hesla jako „svobodu nedáme“ nebo „nebudeme zticha“.

Aktuálním mezi kontroverzními vládními návrhy je takzvaný „lex atentát“ – soubor opatření, která mají zajistit větší bezpečnost vrcholným politikům, ale také omezit shromažďovací právo či usnadnit elektronické sledování osob podezřelých z porušení zákona.

Návrh opatření, která chce vláda prosadit v reakci na květnový útok na premiéra Roberta Fica (Smer), v úterý podle tiskové agentury TASR projednávala slovenská Národní rada. Vicepremiér Robert Kaliňák (Smer) je označil za první balík opatření na zlepšení bezpečnostní situace v zemi.

10 minut
Studio ČT24: Šilhan z protestu v Bratislavě
Zdroj: ČT24

Sám Kaliňák však připustil, že legislativa se nemusí obejít beze změn v návrhu, například ohledně pokut pro obce – ty by určité obci hrozily, pokud by na jejím území došlo ke konfliktu účastníků dvou konkurenčních protestů. Obec by na základě návrhu policie mohla jednu z těchto demonstrací předem zakázat. Pokud by tak neučinila a došlo by ke konfliktu, obec by za následky byla zodpovědná, píše server Aktuality.sk.

K návrhům legislativních změn nemá podle slovenských médií výhrady jen opozice, ale i někteří poslanci vládní koalice. Ti kritizovali například pasáž o využití elektronických metadat ke sledování osob podezřelých z páchání přestupku, a nikoli jen v případě závažné trestné činnosti. Navrhované změny v zákonu o policii, v trestním řádu i v zákonu o elektronické komunikaci podle TASR kritizoval rovněž slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka v dopise, který zaslal předsedovi parlamentu Peteru Žigovi. Opozice pak nesouhlasí například s návrhem na zavedení renty pro vysloužilé vysoké politiky; ta podle ní nemá co do činění s bezpečností.

Fotografie z protestního pochodu v Bratislavě naznačují, že jeho účastníci neprotestovali jen proti „lex atentát“, ale zároveň požadovali lepší ochranu životního prostředí, svobodu slovenské veřejnoprávní stanice RTVS i podporu Ruskem napadené Ukrajiny. To vše je podle demonstrantů za současné vlády Ficovy koalice ohrožené.

Pochod, který podle serveru Pravda.sk pořádaly především iniciativy Otevřená kultura, Platforma pro demokracii, Klimatická koalice a Občanské sdružení Mír Ukrajině, pokračoval až na náměstí Svobody, kde se nachází úřad vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 21 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 3 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 11 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...