Rychlé zotavování slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po atentátu souviselo s tím, že premiér sám chtěl a bojoval. Slovenskému listu Postoj to řekl jeden z ošetřujících lékařů, přednosta kliniky anesteziologie a intenzivní medicíny banskobystrické nemocnice Jozef Valky.
„Kdyby to dopadlo jinak, než to dopadlo, neumím si ani moc představit, co by se pak na Slovensku dělo,“ sdělil lékař. Na Slovensku podobná situace ještě nikdy nenastala.
Po postřelení útočníkem v Handlové byl Fico po dva týdny jeho pacientem. Z medicínské stránky „jsme to zvládli docela slušně“, míní Valky. Tížila jej prý ale zodpovědnost. „Kdybych řekl, že jsme nebyli pod tlakem, tak bych lhal. Můj život na dva týdny přestal fungovat,“ poznamenal Valky, působící v nemocnici 34 let.
Podobně vážně zraněných pacientů nemocnice podle něj moc nemá, protože většinou vykrvácejí při převozu. Výhodou kliniky bylo i to, že má traumacentrum i takzvanou transplantační jednotku, která je určena pacientům po transplantaci a která byla vyhrazena premiérovi a jeho ochrance.
Lékaři se odstřihli
Valky zavzpomínal, že když svého času uspával prezidenta Rudolfa Schustera před operací očí, ochranka byla přímo na sále, „seděla vedle mne“, zatímco Ficovi strážci sledovali dění oknem. Na sál dle lékaře nevstoupili a snažili se, aby nepřekáželi, nebyly tak s nimi žádné problémy.
Zpráva o atentátu přednostu zastihla na mezinárodním kongresu v Žilině, ale v nemocnici byly v práci obě primářky, s nimiž dohodl, co se bude dít. Uvedl, že pracoviště roky budoval proto, aby na něm nemusel být do smrti, ale aby fungovalo ještě lépe, když tam není. A na své kolegyně a kolegy je hrdý, jak vše zvládli.
O premiérově stavu veřejnost informovali vládní politici. Podle přednosty se lékaři starali jen o pacienta a od všeho ostatního se úmyslně odstřihli. A lékaři, kteří se svého času starali během hospitalizace o českého prezidenta Miloše Zemana, „mi řekli, že jediné, co nám závidí, je tato komunikace, protože pro ně to bylo tehdy neskutečně zatěžující“.
Banskobystrická nemocnice měla podle Valkyho i to štěstí, že ji nepostihl „velký odliv lidí do zahraničí jako například z bratislavských klinik“. Ujistil, že „premiér nedostal žádnou zvláštní léčbu“ a že je v nemocnici mnoho jiných pacientů, kupříkladu po transplantacích, kteří představují i komplikovanější případy. „Léčba pana premiéra má pro nás jen takovou zkušenost, že jsme pana premiéra léčili a naštěstí se to povedlo.“
