Atentát

Muž obžalovaný z loňského atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu. Žádal totiž uložení nižšího trestu, než při takovéto dohodě předpokládá zákon, vyplývá z vyjádření žalobkyně a obžalovaného Juraje C. po zahájení hlavního líčení v případu. V něm útočníkovi hrozí doživotí. Obhájce obžalovaného zpochybnil návrh obžaloby, aby byl jeho klient souzen za trestný čin teroristického útoku.

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.

Americké tajné služby vyšetřují bývalého šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho, informují média. Ten podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové v nyní už smazaném příspěvku na sociálních sítích vyzval k atentátu na prezidenta Donalda Trumpa.

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.

Americký Národní archiv v úterý zveřejnil poslední část dosud utajovaných dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Prezident USA Donald Trump v lednu podepsal exekutivní příkaz nařizující zveřejnění zbývajících spisů dosud podléhajících utajení, které souvisejí s atentáty na Kennedyho, jeho bratra senátora Roberta Kennedyho a bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga. Podle odborníků ale nově zveřejňované dokumenty zřejmě nebudou obsahovat žádná převratná odhalení, ani neukončí konspirační teorie.

Americký prezident Donald Trump nařídil odtajnit vládní spisy týkající se vražd prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (JFK) v roce 1963, jeho bratra Roberta Kennedyho o pět let později a vůdce hnutí za občanská práva amerických černochů Martina Luthera Kinga, který zahynul také v roce 1968. Ve čtvrtek večer středoevropského času o tom informovaly tiskové agentury.

Úřady v Uzbekistánu vyhlásily mezinárodní pátrání po dvou ruských občanech, kteří jsou podezřelí z organizace říjnového atentátu na bývalého mluvčího místního prezidenta. Komil Allamžonov byl v září odvolán z funkce ředitele informačního odboru prezidentské kanceláře a na konci října byl na něj podniknut neúspěšný atentát, uvedla ruská agentura TASS.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě, napsala agentura Reuters. Moskva chce o atentátu mluvit na zasedání Rady bezpečnosti OSN tento pátek, napsala agentura Reuters.

Donald Trump nejspíš podruhé zamíří do Bílého domu. V kampani sliboval především tvrdou imigrační politiku včetně masového vyhošťování přistěhovalců bez dokumentů. Pokračovat chce v daňových škrtech, deregulaci, ochranářské obchodní politice a dosazování federálních soudců s konzervativními názory. Vládnutí mu pravděpodobně usnadní republikánská kontrola nad oběma komorami Kongresu, byť v Senátu mohou demokraté řadu jeho návrhů blokovat.

Již potřetí v řadě bude republikánský kandidát Donald Trump usilovat o post amerického prezidenta. Po odstoupení Joea Bidena se stal ve svých 78 letech nejstarším účastníkem voleb v historii USA. V případě znovuzvolení chce pokračovat v daňových škrtech nebo tvrdé imigrační politice. Trump však po volbách bude čelit obvinění z trestného činu, další dva případy navíc soudy stále řeší.

V případu květnového atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) nevidí tamní nejvyšší soud terorismus. Tříčlenný senát soudců k tomuto závěru dospěl minulý měsíc, informoval nyní portál Aktuality.sk. Podle soudu sice obviněný do vazby patří, ale orgán nesouhlasí s právní kvalifikací, podle které je stíhán právě za terorismus.

Vnitřní vyšetřování Tajné služby Spojených států amerických (USSS) odhalilo porušení bezpečnostních protokolů a pochybení v komunikaci před červencovým atentátem na exprezidenta Donalda Trumpa. Informovaly o tom v pátek agentury AP a Reuters, podle nichž úřadující šéf vládní agentury Ronald Rowe zdůraznil, že Tajná služba potřebuje okamžitě další personál i vybavení.

Bývalý americký prezident a republikánský kandidát Donald Trump se ve svém golfovém klubu ve West Palm Beach na Floridě zřejmě stal terčem pokusu o atentát, incident vyšetřuje FBI. Policie po atentátu zatkla osmapadesátiletého Američana, který podle ochranky na Trumpa mířil puškou ze křoví. Podezřelý muž si v pondělí vyslechl dvě obvinění spojená s nelegálním držením zbraně, zatím je ve vazbě.

Severoatlantická aliance vyhlásila na letecké základně v německém Geilenkirchenu v noci na pátek na několik hodin druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň. Centrála letadel včasné výstrahy NATO se rozhodla kvůli informacím od zpravodajských služeb, které naznačovaly možné ohrožení. Jde o další bezpečnostní hrozbu po sérii provokací a incidentů, jejichž stopy vedou do Ruska. Bezpečnostní stupeň posléze NATO opět snížilo.

Nově zveřejněné záběry z policejních bodycam kamer ukazují momenty před i po pokusu o atentát na prezidentského kandidáta Donalda Trumpa v polovině července. Záběry ve čtvrtek americkým médiím poskytlo policejní oddělení města Butler v Pensylvánii, informovala CNN.

Novým vůdcem Hamásu se stane dosavadní šéf palestinského teroristického hnutí v Pásmu Gazy a muž číslo dva celé organizace Jahjá Sinvár. V čele hnutí tak nahradí Ismáíla Haníju, který nepřežil atentát v Teheránu z konce července. Podle Hamásu a Íránu stál za nastraženou bombou Izrael, který se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil. Sinvár byl hlavním strůjcem útoků na Izrael z loňského 7. října a Hamás se jeho jmenováním drží tvrdé linie nastolené tímto bezprecedentním teroristickým aktem, píše agentura Reuters.

Na páteční pohřeb lídra politického křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji dorazily v Kataru podle tamní televize al-Džazíra tisíce lidí. Smrt Haníji si lidé připomněli v některých muslimských zemích při tradičních pátečních modlitbách. Ve východním Jeruzalémě kvůli tomu izraelská policie zadržela imáma mešity al-Aksá. V Bejrútu uspořádali symbolický pohřeb, na nějž přišly stovky lidí s vlajkami Palestiny a libanonského hnutí Hizballáh. První smuteční obřad se konal ve čtvrtek v Teheránu, kde byl Haníja zabit v noci na středu. Hamás a Írán jeho smrt přičítají Izraeli. Ten se však k atentátu nepřihlásil.

Výbuch, který ve středu časně ráno zabil vůdce Hamásu Ismáíla Haníju a člena jeho ochranky, nezpůsobil vzdušný úder, nýbrž důmyslná, dálkově ovládaná bomba pronesená zhruba před dvěma měsíci do jeho pokoje v teheránském penzionu, kde často pobýval. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na osm zdrojů. Dřívější zprávy, včetně informací tiskové agentury Tasnim spojené s íránskými revolučními gardami, přitom tvrdily, že šéfa politického křídla palestinské teroristické skupiny zabila řízená střela.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

Během dvou dnů přišly zprávy o dvou útocích ve dvou hlavních městech, při kterých zemřeli dva klíčoví protivníci Izraele. V Bejrútu jeden z lídrů Hizballáhu Fuád Šukr, v Teheránu politický šéf Hamásu Ismaíl Haníja. K úderu na něj se zatím nikdo nepřihlásil, ale Hamás ho přičítá Izraeli, s nímž od loňského října válčí v Pásmu Gazy. Bývalý zpravodajský důstojník a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj v Interview ČT24 sdělil, že Haníja byl pro Izrael významný cíl. Charakter operace podle něj naznačuje, že přípravy trvaly delší dobu.

Explozi granátu, ke které došlo před dvaceti lety v centru Prahy, unikl vlivný izraelský podnikatel jen o vlásek. Pokus o atentát přežil, zranění si ale odneslo sedmnáct lidí, převážně turistů. Rok 2004 byl co do počtu výbuchů na veřejných místech rekordní.

Americký exprezident Donald Trump chce znovu navštívit město Butler ve státě Pensylvánie, kde se před dvěma týdny stal terčem neúspěšného atentátu. Uvedl to na své sociální síti Truth Social, aniž by oznámil termín plánované cesty. Také sdělil, že jej nekontaktoval Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který podle deníku The New York Times (NYT) chce s Trumpem v souvislosti se střelbou mluvit.