Atentát

Donald Trump nejspíš podruhé zamíří do Bílého domu. V kampani sliboval především tvrdou imigrační politiku včetně masového vyhošťování přistěhovalců bez dokumentů. Pokračovat chce v daňových škrtech, deregulaci, ochranářské obchodní politice a dosazování federálních soudců s konzervativními názory. Vládnutí mu pravděpodobně usnadní republikánská kontrola nad oběma komorami Kongresu, byť v Senátu mohou demokraté řadu jeho návrhů blokovat.

Již potřetí v řadě bude republikánský kandidát Donald Trump usilovat o post amerického prezidenta. Po odstoupení Joea Bidena se stal ve svých 78 letech nejstarším účastníkem voleb v historii USA. V případě znovuzvolení chce pokračovat v daňových škrtech nebo tvrdé imigrační politice. Trump však po volbách bude čelit obvinění z trestného činu, další dva případy navíc soudy stále řeší.

V případu květnového atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) nevidí tamní nejvyšší soud terorismus. Tříčlenný senát soudců k tomuto závěru dospěl minulý měsíc, informoval nyní portál Aktuality.sk. Podle soudu sice obviněný do vazby patří, ale orgán nesouhlasí s právní kvalifikací, podle které je stíhán právě za terorismus.

Vnitřní vyšetřování Tajné služby Spojených států amerických (USSS) odhalilo porušení bezpečnostních protokolů a pochybení v komunikaci před červencovým atentátem na exprezidenta Donalda Trumpa. Informovaly o tom v pátek agentury AP a Reuters, podle nichž úřadující šéf vládní agentury Ronald Rowe zdůraznil, že Tajná služba potřebuje okamžitě další personál i vybavení.

Bývalý americký prezident a republikánský kandidát Donald Trump se ve svém golfovém klubu ve West Palm Beach na Floridě zřejmě stal terčem pokusu o atentát, incident vyšetřuje FBI. Policie po atentátu zatkla osmapadesátiletého Američana, který podle ochranky na Trumpa mířil puškou ze křoví. Podezřelý muž si v pondělí vyslechl dvě obvinění spojená s nelegálním držením zbraně, zatím je ve vazbě.

Severoatlantická aliance vyhlásila na letecké základně v německém Geilenkirchenu v noci na pátek na několik hodin druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň. Centrála letadel včasné výstrahy NATO se rozhodla kvůli informacím od zpravodajských služeb, které naznačovaly možné ohrožení. Jde o další bezpečnostní hrozbu po sérii provokací a incidentů, jejichž stopy vedou do Ruska. Bezpečnostní stupeň posléze NATO opět snížilo.

Nově zveřejněné záběry z policejních bodycam kamer ukazují momenty před i po pokusu o atentát na prezidentského kandidáta Donalda Trumpa v polovině července. Záběry ve čtvrtek americkým médiím poskytlo policejní oddělení města Butler v Pensylvánii, informovala CNN.

Novým vůdcem Hamásu se stane dosavadní šéf palestinského teroristického hnutí v Pásmu Gazy a muž číslo dva celé organizace Jahjá Sinvár. V čele hnutí tak nahradí Ismáíla Haníju, který nepřežil atentát v Teheránu z konce července. Podle Hamásu a Íránu stál za nastraženou bombou Izrael, který se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil. Sinvár byl hlavním strůjcem útoků na Izrael z loňského 7. října a Hamás se jeho jmenováním drží tvrdé linie nastolené tímto bezprecedentním teroristickým aktem, píše agentura Reuters.

Na páteční pohřeb lídra politického křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji dorazily v Kataru podle tamní televize al-Džazíra tisíce lidí. Smrt Haníji si lidé připomněli v některých muslimských zemích při tradičních pátečních modlitbách. Ve východním Jeruzalémě kvůli tomu izraelská policie zadržela imáma mešity al-Aksá. V Bejrútu uspořádali symbolický pohřeb, na nějž přišly stovky lidí s vlajkami Palestiny a libanonského hnutí Hizballáh. První smuteční obřad se konal ve čtvrtek v Teheránu, kde byl Haníja zabit v noci na středu. Hamás a Írán jeho smrt přičítají Izraeli. Ten se však k atentátu nepřihlásil.

Výbuch, který ve středu časně ráno zabil vůdce Hamásu Ismáíla Haníju a člena jeho ochranky, nezpůsobil vzdušný úder, nýbrž důmyslná, dálkově ovládaná bomba pronesená zhruba před dvěma měsíci do jeho pokoje v teheránském penzionu, kde často pobýval. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na osm zdrojů. Dřívější zprávy, včetně informací tiskové agentury Tasnim spojené s íránskými revolučními gardami, přitom tvrdily, že šéfa politického křídla palestinské teroristické skupiny zabila řízená střela.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

Během dvou dnů přišly zprávy o dvou útocích ve dvou hlavních městech, při kterých zemřeli dva klíčoví protivníci Izraele. V Bejrútu jeden z lídrů Hizballáhu Fuád Šukr, v Teheránu politický šéf Hamásu Ismaíl Haníja. K úderu na něj se zatím nikdo nepřihlásil, ale Hamás ho přičítá Izraeli, s nímž od loňského října válčí v Pásmu Gazy. Bývalý zpravodajský důstojník a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj v Interview ČT24 sdělil, že Haníja byl pro Izrael významný cíl. Charakter operace podle něj naznačuje, že přípravy trvaly delší dobu.

Explozi granátu, ke které došlo před dvaceti lety v centru Prahy, unikl vlivný izraelský podnikatel jen o vlásek. Pokus o atentát přežil, zranění si ale odneslo sedmnáct lidí, převážně turistů. Rok 2004 byl co do počtu výbuchů na veřejných místech rekordní.

Americký exprezident Donald Trump chce znovu navštívit město Butler ve státě Pensylvánie, kde se před dvěma týdny stal terčem neúspěšného atentátu. Uvedl to na své sociální síti Truth Social, aniž by oznámil termín plánované cesty. Také sdělil, že jej nekontaktoval Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který podle deníku The New York Times (NYT) chce s Trumpem v souvislosti se střelbou mluvit.

Šéfka Tajné služby Spojených států Kimberly Cheatleová rezignovala kvůli atentátu na bývalého prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura AP s odkazem na e-mail, který Cheatleová zaslala svým podřízeným. Cheatleová v pondělí vypovídala před jedním z výborů americké Sněmovny reprezentantů, kterému řekla, že pokus o vraždu Trumpa byl za poslední desetiletí největším operačním selháním agentury, která se kromě jiného stará o bezpečnost amerického prezidenta a dalších významných osob. Americký prezident Joe Biden poděkoval Cheatleové za její službu a oznámil, že brzy plánuje jmenovat nového ředitele.

Ředitelka Tajné služby USA Kimberly Cheatleová před dozorčím výborem Sněmovny reprezentantů v souvislosti s atentátem na exprezidenta Donalda Trumpa přiznala, že 13. července došlo k největšímu selhání její agentury za desetiletí. Cheatleová čelí výzvám k rezignaci poté, co na republikánského prezidentského kandidáta v Pensylvánii zaútočil střelec. Slíbila, že nenechá „kámen na kameni“ a zjistí, kde se stala chyba. Podle Cheatleové Trumpova ochranka nežádala o dodatečné zdroje právě na mítink v Butleru. Podle amerických médií ale exprezidentův tým při předchozích pokusech získat posily nepochodil.

Policie si budoucího střelce na exprezidenta Donalda Trumpa všimla už asi hodinu před začátkem politikova vystoupení na mítinku v pensylvánském Butleru. Mladík se prý totiž choval podezřele, policisté jej ovšem později ztratili z dohledu. S odkazem na své zdroje informované o vyšetřování to uvádějí americká média.

Bývalý prezident USA Donald Trump by měl po sobotním pokusu o atentát vůči němu říct, že veřejnost by neměla mít automatické zbraně a zabíjet oponenty, Trump ve společnosti svým chováním legitimizuje násilí, míní americký historik Timothy Snyder. Expert, který zavítal do Prahy na konferenci Hranice (ne)svobody, v pořadu Události, komentáře také odsoudil Trumpovo chování při pokusu o jeho život, které zvěčnily masově šířené fotografie. Podle Snydera Trump v tu chvíli ohrožoval i životy jiných lidí.

Panuje nejistota ohledně toho, jak široký byl ochranný perimetr kolem Donalda Trumpa, uvedla bývalá agentka FBI se zaměřením na aktivní střelce Katherine Schweitová v Událostech, komentářích. FBI už podle ní vyslechla stovku svědků a shromažďuje materiály. Bývalý operátor URNA Martin Svozil zmínil, že u tajné služby i policie byly rezervy v komunikaci. „Ke střelbě by vůbec nemělo dojít,“ zmínil s tím, že rychlost, se kterou ochránci Trumpa zajistili, „byla famózní“.

Republikánská strana na sjezdu v Milwaukee podle očekávání v pondělí nominovala exprezidenta Donalda Trumpa jako svého kandidáta pro listopadové prezidentské volby. Ten mezitím oznámil, že po jeho boku půjde do těchto voleb jako kandidát na viceprezidenta Spojených států senátor J. D. Vance. Trump také po víkendovém atentátu předeslal, že jeho čtvrteční projev bude výrazně jiný, než původně plánoval.

Atentát na exprezidenta Donalda Trumpa je šokující, politici by měli ubrat na agresivitě, shodli se v neděli ve vysílání ČT místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a člen senátního výboru pro evropské záležitosti David Smoljak (STAN). Globální politická scéna se podle nich stále více extremizuje, a prospělo by jí tak více respektu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s nimi v Interview ČT24 souhlasila a ocenila, že Trump po atentátu zvolil smířlivou rétoriku.

Americký prezident Joe Biden den po pokusu o vraždu bývalého prezidenta Donalda Trumpa vystoupil v televizi s proslovem z Oválné pracovny Bílého domu. V několikaminutové řeči vyzval k uklidnění na politické scéně a odmítl násilí v politice, která se podle něj nesmí stát bojištěm. Politické rozdíly řešíme v Americe ve volebních místnostech, ne střelbou, řekl Biden v reakci na atentát na Trumpa. Vyzval také ke slušnosti a férové hře v politice.

Cílem atentátu se v sobotu stal americký exprezident Donald Trump, který zároveň kandiduje v letošních volbách. Útok střelce přežil, vyvázl s poraněním ucha. Atentáty a americká politika mají dlouhou společnou historii. Kvůli atentátu už zemřelo několik úřadujících prezidentů USA: Abraham Lincoln, James Garfield, William McKinley a John F. Kennedy. Shodou okolností se tak pokaždé stalo na domácí půdě.

V reakci na střelbu na bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa americká média hovoří o nejnovějším strašlivém důkazu vzestupu násilí v politice, největším šoku pro tamní veřejnost za poslední roky či prvním atentátu na prezidenta nebo exprezidenta USA za poslední čtyři dekády. Média soudí, že útok dál stupňuje napětí v už tak bouřlivém předvolebním období.