Atentát strana 4 z 5

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Policie obvinila mladého muže z toho, že na sociální síti Facebook vyhrožoval likvidací členům české vlády. Uvedl to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Podle něj se mladík přiznal a jako jeden z motivů trestné činnosti uvedl nesouhlas s vládními opatřeními přijatými v souvislosti s koronavirovou pandemií. Hrozí mu 5 až 15 let vězení.

Indonéský radikální duchovní Abu Bakar Bashir, jenž je považován za strůjce teroristických útoků na ostrově Bali z roku 2002, je opět na svobodě. Z vězení vyšel poté, co si odpykal většinu z patnáctiletého trestu, který mu soud vyměřil za financování výcviku teroristů. Austrálie, která při atentátech na Bali přišla o desítky svých občanů, osvobození Bashira kritizovala.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

V Íránu zatkli několik lidí údajně zapojených do vraždy jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha. Oznámil to poradce předsedy parlamentu Hosejn Amír Abdollahján, jehož citovala tamní agentura ISNA.

Kam až může dojít fanouškovský fanatismus, ukázal světu Mark Chapman. Před čtyřiceti lety si v New Yorku počíhal na zakladatele The Beatles Johna Lennona a několika ranami z revolveru ukončil jeho život. Jeho smrt tehdy oplakával celý západní svět a rezonovala i ve východním bloku, včetně Československa. Lennon se stal symbolickým ambasadorem lidských práv, který dal mezi mír a lásku rovnítko. Ovlivnil nejednu generaci lidí. Skrze vinylové desky, pásky kazet, knižní biografie, dokumenty i filmy přežívá dodnes.

Listopadový atentát na prominentního íránského jaderného fyzika byl proveden na dálku pomocí umělé inteligence a kulometu s chytrým systémem ovládaným ze satelitu. Uvedla to íránská agentura Tasním s odvoláním na čelného představitele íránských revolučních gard. Z usmrcení vědce Mohsena Fachrízádeha Írán viní Izrael. Ten zodpovědnost za atentát nepotvrdil, ani nevyvrátil.

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Za přísných bezpečnostních opatření začal v Paříži proces s Ajjúbem Chazzaním, který se v roce 2015 pokusil spáchat atentát v rychlovlaku Thalys. Krveprolití tehdy zabránili tři Američané. Proces by měl trvat do 17. prosince, informovala agentura AFP.

Arménie zmařila atentát na premiéra Nikolu Pašinjana a pokus několika bývalých činitelů uchvátit moc. „Podezřelí plánovali nezákonné převzetí moci zavražděním premiéra. Existovali už kandidáti, kteří by jej ve funkci nahradili,“ cituje agentura Reuters vyjádření arménské tajné služby. Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Při nakládání s informacemi tajných služeb ohledně pozdějšího atentátníka z Vídně se staly nepřijatelné chyby. V pátek to uvedl rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Také šéf vídeňské policie kritizoval nesprávné vyhodnocení nebezpečnosti pachatele útoku. Spolupráce se slovenskými a německými tajnými službami mohla vést k jinému výsledku, poznamenal policejní prezident Gerhard Pürstl.

Francouzský kreslíř a ilustrátor Jean Cabut patřil k jedné z nejvýraznějších tváří časopisu Charlie Hebdo. Před pěti lety nepřežil útok na redakci. Nyní začíná v Paříži jeho retrospektivní výstava. Její součástí je i několik kontroverzních ilustrací, které mohou vyvolat odpor radikálních islamistů.

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo ve svém nejnovějším vydání znovu otiskl karikatury proroka Mohameda, které jako první zveřejnil v roce 2005 dánský deník Jyllands-Posten. Do prodeje se číslo s karikaturami dostalo právě v den, kdy v Paříži začal soud se čtrnácti obžalovanými z podílu na atentátech na redakci časopisu a obchod s košer potravinami v lednu 2015. Při útoku zemřel šéfredaktor Charlie Hebdo a několik dalších opor redakce.

Sebevražedného atentátníka, který v roce 2017 zabil 22 lidí na koncertě Ariany Grande v Manchesteru, shledal soud vinným z vraždy už v březnu letošního roku, ve čtvrtek konečně oznámil trest. Podle serveru Skynews byl Hashem Abedi odsouzen k 55 letům vězení. Brit libyjského původu pobýval v době spáchání útoku v Libyi, prokuratura však podle soudu dostatečně prokázala, že se na jeho přípravě osobně podílel.

Manželé Lydie a Jiří Bondyovi, kteří za druhé světové války napomáhali protinacistickému odboji, budou mít v Praze pamětní desku. Oba dva byli Židé, nacisté je přitom zavraždili za napomáhání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na jejich kole totiž přijel do kobyliské zatáčky jeden z útočníků – Josef Gabčík.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Poskytli úkryt parašutistům, a proto je pravoslavná církev nyní svatořečila. Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend spolupracovali s parašutisty, kteří v roce 1942 provedli útok na Reinharda Heydricha. Právě oni ukryli výsadkáře v kryptě kostela, kde je o několik týdnů později dopadlo gestapo. A právě v tomto chrámu byli v sobotu Petřek, Čikl a Sonnevend za svoje hrdinství v odboji svatořečeni.

Hrob Reinharda Heydricha v Berlíně vykopán nebyl, tvrdí český historik Jaroslav Čvančara po návštěvě hřbitova v německé metropoli. Zprávu o pokusu vykopat ostatky bývalého zastupujícího říšského protektora přinesla před Vánoci německá média. Místní policie incident vyšetřuje. Podle Čvančary lupiči kopali na jiném místě. Mohli se zmýlit, vyloučené není ani to, že cílili na hrob jiného prominentního nacisty.

Památce tří stovek příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, se v sobotu v katedrále svatého Víta poklonili zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací. Zádušní mši v chrámu sloužil podobně jako v minulých letech kardinál Dominik Duka, který zdůraznil hrdinství zavražděných a konstatoval, že se na ně zapomíná. Na mši navázalo odhalení desky, která připomíná zavražděné odbojáře manžele Jesenské.

V Praze budou mít pamětní desku další hrdinové protinacistického odboje. Manželé Jesenští pomáhali těm, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Upomínka na ně je za posledních pět let devatenáctou pamětní deskou odhalenou v Praze zapomenutým odbojářům.

Útok sebevražedného atentátníka na svatbě v Kábulu si vyžádal 63 mrtvých a 182 zraněných. Oznámilo to afghánské ministerstvo vnitra. Mezi mrtvými jsou ženy a děti. K útoku se přihlásil Islámský stát. Jde o nejkrvavější atentát v afghánské metropoli od loňského ledna, kdy při pumovém útoku na sanitku zemřelo 103 lidí.

Dva mladí levicoví odbojáři Vladimír Blažka a Alois Bauer v posledním roce druhé světové války provedli v Brně úspěšný atentát na vysokého důstojníka SS Augusta Gölzera. Po říšském protektorovi Reinhardu Heydrichovi šlo o druhého nejvýše postaveného nacistu, kterého se na území protektorátu podařilo zlikvidovat, čin přesto zůstává mimo pozornost veřejnosti. Okolnosti zapomenutého útoku stopovali Ivan Bareš a Zdeněk Lenc z týmu Reportéři ČT.

Hrdinnou smrt sedmi československých výsadkářů připomněl pietní akt v Resslově ulici u pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Úterní akce se zúčastnily stovky lidí včetně politiků a válečných veteránů. Parašutisté padli po sedmihodinové bitvě s německou přesilou před 77 lety. V kostele a jeho kryptě našli útočiště po atentátu na Heydricha.