Atentát strana 4 z 5

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Mercedes Benz 320 B se stal symbolem strachu z nacistů. Byl oblíbený mezi vyššími důstojníky a představiteli režimu. Události, komentáře ukázaly virtuální model auta, kterým jel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, když na něj v libeňské zatáčce zaútočili výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

Před osmdesáti lety skupina československých výsadkářů provedla atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Sledujte celý den historickou rekonstrukci tehdejších událostí, přesně tak, jak proběhly.

„Stálo to za to. Atentát na Heydricha nebyl jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí evropských a celosvětových dějin,“ prohlásil  český prezident Miloš Zeman. Osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v Národním muzeu připomněl společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Během pietní akce slavnostně otevřeli výstavu Nikdy se nevzdáme!, kterou připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Před osmdesáti lety, 27. května 1942, provedli v Praze-Libni českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento příběh se sice učí i na základní škole, ale spousta lidí už důležité detaily zapomněla. Jak jste na tom vy?

Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety i výstavy v pátek v Česku připomenou 80 let od útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holocaustu. Zúčastní se jich čelní představitelé státu i zahraniční hosté včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

K nejpůsobivějším filmovým zpracováním atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha patří film Jiřího Sequense. Premiéru měl v roce 1964, nyní se do kin opět vrací v digitalizované podobě. Na plátna se dostane 26. května, den před osmdesátiletým výročím zásadního odbojového činu.

Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.

Sněmovna se ve středu opět zabývala aktuální situací kolem ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu informoval o české pomoci Ukrajině a upřesnil, že vláda připravuje legislativu na pomoc lidem přicházejícím z Ukrajiny. Dolní komora také schválila zákon, který se týká takzvaného panevropského osobního penzijního produktu, který by měl být dobrovolnou alternativou ke spoření na důchod. Na základě senátního návrhu by měly v kalendáři nově být i významné dny připomínající atentát na Reinharda Heydricha a odchod sovětských vojsk z Československa. Poslanci podpořili i změny v DPH a spotřebních daních kvůli novým nařízením Evropské unie.

Vojenský soud v Rusku odsoudil na doživotí Magomeda Nurova, který byl obžalován z napomáhání strůjcům atentátů v moskevském metru v roce 2010. Útoky sebevražedných atentátnic ve dvou stanicích si tehdy vyžádaly 41 mrtvých a devět desítek zraněných. O doživotí žádala prokuratura.

Pietními akty a setkáním pamětníků si lidé v Pardubicích připomněli 80. výročí heydrichiády. U Památníku Zámeček se odpoledne rozsvítilo 194 svíček, které symbolicky připomněly ležácké a lidické obyvatele, které Němci po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili.

U obce Nehvizdy nedaleko Prahy členové paraklubu Praha Letňany symbolicky zopakovali seskok paraskupiny Anthropoid rotmistrů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří byli v roce 1941 vysláni z Anglie, aby provedli atentát na Reinharda Heydricha. Na akci přišli zavzpomínat i veteráni druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V Praze 8 by měla vzniknout socha Jindřišky Novákové, která pomohla parašutistům z výsadku Anthropoid. Jde o jednu z nejmladších hrdinek odboje. Jindřišku a dalších pět členů její rodiny zavraždili nacisté v říjnu 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Během dvaceti let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Taliban sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Dokonce i nyní, kdy se talibové snaží přeměnit z povstalecké skupiny na vládu, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie, uvádí americká stanice RFE/RL.

Irácký premiér Mustafa Kázimí přežil pokus o atentát. Podle bezpečnostního zdroje blízkého Kázimímu byl útok veden třemi drony, z nichž dva se podařilo sestřelit. Nálože, které nesl třetí letoun, vybuchly u rezidence. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Podle agentury Reuters pokus o atentát dramaticky zvyšuje napětí v Iráku po říjnových volbách, jejichž výsledky odmítají uznat milice podporované Íránem.

Soud se strůjci teroristických útoků v Paříži pokračuje dalšími výpověďmi svědků. Neštěstí si vyžádalo 130 mrtvých a přes 370 zraněných. Šlo o největší teroristický útok spáchaný v Evropě od atentátů na vlaky v Madridu a přihlásil se k němu takzvaný Islámský stát.

Na konci října to bude devětasedmdesát let, co nacisté v Mauthausenu zavraždili rodinu odbojáře Jaroslava Piskáčka. Gestapo je zadrželo, protože pomáhali parašutistům Gabčíkovi s Kubišem. Teď po rodině Piskáčkových byla pojmenovaná ulice v pražských Vysočanech.

U soudu v úterý vypovídali četníci, kteří byli svědky pařížských teroristických útoků z 13. listopadu 2015, při kterých zemřelo až 130 lidí. Uvedli, že je stále pronásledují hrozivé výjevy z noci, kdy k útokům došlo. Podle odhadů organizací, které svědkům atentátů poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až tři sta obětí, které přežily. Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považován za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Nejméně dva mrtvé a devatenáct zraněných si v Dželálábádu na východě Afghánistánu vyžádala série bombových útoků. S odvoláním na místní zdravotníky a média to uvedla agentura AFP. K útokům se zatím nikdo nepřihlásil. Oblast je pokládána za baštu teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, tedy rivalů nyní vládnoucího radikálního hnutí Taliban.

V Paříži za přísných bezpečnostních opatření začal proces s obžalovanými ze série koordinovaných útoků na různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Při explozích a následné střelbě tehdy zemřelo sto třicet lidí, nejvíce v hudebním klubu Bataclan, a stovky dalších utrpěly zranění. Obžalovaný Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod soudu označil za vojáka teroristické organizace Islámský stát (IS) a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice. Největší soudní proces v novodobých dějinách Francie má trvat do května příštího roku.