Atentát strana 5 z 5

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Za přísných bezpečnostních opatření začal v Paříži proces s Ajjúbem Chazzaním, který se v roce 2015 pokusil spáchat atentát v rychlovlaku Thalys. Krveprolití tehdy zabránili tři Američané. Proces by měl trvat do 17. prosince, informovala agentura AFP.

Arménie zmařila atentát na premiéra Nikolu Pašinjana a pokus několika bývalých činitelů uchvátit moc. „Podezřelí plánovali nezákonné převzetí moci zavražděním premiéra. Existovali už kandidáti, kteří by jej ve funkci nahradili,“ cituje agentura Reuters vyjádření arménské tajné služby. Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Při nakládání s informacemi tajných služeb ohledně pozdějšího atentátníka z Vídně se staly nepřijatelné chyby. V pátek to uvedl rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Také šéf vídeňské policie kritizoval nesprávné vyhodnocení nebezpečnosti pachatele útoku. Spolupráce se slovenskými a německými tajnými službami mohla vést k jinému výsledku, poznamenal policejní prezident Gerhard Pürstl.

Francouzský kreslíř a ilustrátor Jean Cabut patřil k jedné z nejvýraznějších tváří časopisu Charlie Hebdo. Před pěti lety nepřežil útok na redakci. Nyní začíná v Paříži jeho retrospektivní výstava. Její součástí je i několik kontroverzních ilustrací, které mohou vyvolat odpor radikálních islamistů.

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo ve svém nejnovějším vydání znovu otiskl karikatury proroka Mohameda, které jako první zveřejnil v roce 2005 dánský deník Jyllands-Posten. Do prodeje se číslo s karikaturami dostalo právě v den, kdy v Paříži začal soud se čtrnácti obžalovanými z podílu na atentátech na redakci časopisu a obchod s košer potravinami v lednu 2015. Při útoku zemřel šéfredaktor Charlie Hebdo a několik dalších opor redakce.

Sebevražedného atentátníka, který v roce 2017 zabil 22 lidí na koncertě Ariany Grande v Manchesteru, shledal soud vinným z vraždy už v březnu letošního roku, ve čtvrtek konečně oznámil trest. Podle serveru Skynews byl Hashem Abedi odsouzen k 55 letům vězení. Brit libyjského původu pobýval v době spáchání útoku v Libyi, prokuratura však podle soudu dostatečně prokázala, že se na jeho přípravě osobně podílel.

Manželé Lydie a Jiří Bondyovi, kteří za druhé světové války napomáhali protinacistickému odboji, budou mít v Praze pamětní desku. Oba dva byli Židé, nacisté je přitom zavraždili za napomáhání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na jejich kole totiž přijel do kobyliské zatáčky jeden z útočníků – Josef Gabčík.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Poskytli úkryt parašutistům, a proto je pravoslavná církev nyní svatořečila. Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend spolupracovali s parašutisty, kteří v roce 1942 provedli útok na Reinharda Heydricha. Právě oni ukryli výsadkáře v kryptě kostela, kde je o několik týdnů později dopadlo gestapo. A právě v tomto chrámu byli v sobotu Petřek, Čikl a Sonnevend za svoje hrdinství v odboji svatořečeni.

Hrob Reinharda Heydricha v Berlíně vykopán nebyl, tvrdí český historik Jaroslav Čvančara po návštěvě hřbitova v německé metropoli. Zprávu o pokusu vykopat ostatky bývalého zastupujícího říšského protektora přinesla před Vánoci německá média. Místní policie incident vyšetřuje. Podle Čvančary lupiči kopali na jiném místě. Mohli se zmýlit, vyloučené není ani to, že cílili na hrob jiného prominentního nacisty.

Památce tří stovek příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, se v sobotu v katedrále svatého Víta poklonili zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací. Zádušní mši v chrámu sloužil podobně jako v minulých letech kardinál Dominik Duka, který zdůraznil hrdinství zavražděných a konstatoval, že se na ně zapomíná. Na mši navázalo odhalení desky, která připomíná zavražděné odbojáře manžele Jesenské.

V Praze budou mít pamětní desku další hrdinové protinacistického odboje. Manželé Jesenští pomáhali těm, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Upomínka na ně je za posledních pět let devatenáctou pamětní deskou odhalenou v Praze zapomenutým odbojářům.

Útok sebevražedného atentátníka na svatbě v Kábulu si vyžádal 63 mrtvých a 182 zraněných. Oznámilo to afghánské ministerstvo vnitra. Mezi mrtvými jsou ženy a děti. K útoku se přihlásil Islámský stát. Jde o nejkrvavější atentát v afghánské metropoli od loňského ledna, kdy při pumovém útoku na sanitku zemřelo 103 lidí.

Dva mladí levicoví odbojáři Vladimír Blažka a Alois Bauer v posledním roce druhé světové války provedli v Brně úspěšný atentát na vysokého důstojníka SS Augusta Gölzera. Po říšském protektorovi Reinhardu Heydrichovi šlo o druhého nejvýše postaveného nacistu, kterého se na území protektorátu podařilo zlikvidovat, čin přesto zůstává mimo pozornost veřejnosti. Okolnosti zapomenutého útoku stopovali Ivan Bareš a Zdeněk Lenc z týmu Reportéři ČT.

Hrdinnou smrt sedmi československých výsadkářů připomněl pietní akt v Resslově ulici u pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Úterní akce se zúčastnily stovky lidí včetně politiků a válečných veteránů. Parašutisté padli po sedmihodinové bitvě s německou přesilou před 77 lety. V kostele a jeho kryptě našli útočiště po atentátu na Heydricha.

„Dne 27. května byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna 10 milionů korun…,“ zněl začátek vyhlášky vydané poté, co Josef Gabčík s Janem Kubišem v pražských Kobylisích provedli v roce 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten následkům zranění o několik dní později podlehl. Jednalo se přitom o čin, který neměl obdoby. Kromě uznání Spojenců s sebou ale také přinesl krvavou německou odplatu. K příležitosti 77. výročí útoku připravila ČT24 unikátní 3D model místa atentátu.

Kvůli podezření z přípravy teroristického útoku skončili ve Francii ve vazbě čtyři lidé. Jedním ze zadržených je nezletilý, který už byl odsouzen ke třem rokům vězení, když se pokusil odcestovat do Sýrie. Zbylí tři dospělí byli podle médií úřadům známi kvůli drobné trestné činnosti.

Počet obětí nedělních teroristických útoků na kostely a hotely na Srí Lance vzrostl na 359. S odvoláním na oznámení policie o tom ve středu informovala agentura AP. Mezi oběťmi je 39 cizinců, a nadto se pohřešují dva Dánové. Policie v souvislosti s tragédií zadržela v noci na středu dalších 18 lidí, ve vazbě tak již skončilo celkem více než šedesát podezřelých.

Nedělní atentáty proti křesťanským kostelům a hotelům na Srí Lance byly podle počátečního vyšetřování odvetou za březnový útok proti muslimům ve městě Christchurch na Novém Zélandu. Prohlásil to náměstek srílanského ministra obrany. Srílanský premiér nevyloučil možnost dalších atentátů. K atentátům se přihlásila teroristická skupina Islámský stát, podle úřadu je za nimi radikální místní duchovní Zahrán Haším. Na místě působí i mezinárodní tým specialistů v čele s českým policistou.

Mnichovská dohoda znamenala pro Československo nejen ztrátu významné části území, ale také výrazné změny v politickém uspořádání. Česko-Slovensko však nevydrželo ani půl roku, a politické pořádky se měnily znovu. Prezident a předseda vlády už byli pouhými loutkami, skutečnou moc měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Postupem času pak státní správa i samospráva přecházely do německých rukou.

Podle americké televize CNN byl loňský výbuch během proslovu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura pokusem o jeho zabití. O atentát za pomoci dronů se pokusili dezertéři z venezuelské armády. Televizi to potvrdil člověk, který se označil za jednoho z organizátorů neúspěšného bombového útoku.

Španělsko za účasti premiéra Pedra Sáncheze uctilo památku obětí teroristických útoků z 11. března 2004, vůbec nejhorších atentátů v historii státu. Bomby ve vlacích na nádraží Atocha a v dalších stanicích zabily 191 lidí, dalších 1841 utrpělo zranění. Za útoky stáli islamističtí extremisté, kteří se inspirovali al-Káidou a nelíbila se jim účast země ve válce v Iráku. Někteří spáchali sebevraždu, další byli odsouzeni – nejvyšší tresty zněly 42 917 let vězení. Reálně si ale odpykají 40 let.