Atentát strana 5 z 5

U soudu v úterý vypovídali četníci, kteří byli svědky pařížských teroristických útoků z 13. listopadu 2015, při kterých zemřelo až 130 lidí. Uvedli, že je stále pronásledují hrozivé výjevy z noci, kdy k útokům došlo. Podle odhadů organizací, které svědkům atentátů poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až tři sta obětí, které přežily. Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považován za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Nejméně dva mrtvé a devatenáct zraněných si v Dželálábádu na východě Afghánistánu vyžádala série bombových útoků. S odvoláním na místní zdravotníky a média to uvedla agentura AFP. K útokům se zatím nikdo nepřihlásil. Oblast je pokládána za baštu teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, tedy rivalů nyní vládnoucího radikálního hnutí Taliban.

V Paříži za přísných bezpečnostních opatření začal proces s obžalovanými ze série koordinovaných útoků na různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Při explozích a následné střelbě tehdy zemřelo sto třicet lidí, nejvíce v hudebním klubu Bataclan, a stovky dalších utrpěly zranění. Obžalovaný Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod soudu označil za vojáka teroristické organizace Islámský stát (IS) a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice. Největší soudní proces v novodobých dějinách Francie má trvat do května příštího roku.

Čeští vojáci se z mise v Afghánistánu začali stahovat už letos v květnu. V zemi tak působili celkem devatenáct let, šlo o jejich historicky nejdelší nasazení v zahraničí. Během výkonu práce jich za tu dobu zemřelo čtrnáct.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Dva teroristické útoky během jednoho dne zasáhly Norsko před deseti lety. Na svědomí je měl Anders Behring Breivik. Celkem při nich zemřelo 77 lidí, většinu obětí přitom tvořili mladí lidé. Extremista byl odsouzen k nejvyššímu trestu, který je v tomto skandinávském státě možný. Klíčovou otázkou v procesu bylo Breivikovo psychické zdraví.

Před sedmdesáti lety, 20. července 1951, zabil atentátník v jeruzalémské mešitě krále Abdalláha I., prvního panovníka dnešního Jordánska. Muž, který snil o Velké Sýrii a později o Palestině, ve které by Židé žili pouze v jednom „autonomním regionu“, vládl Jordánsku pouhých pět let. Králem je dnes jeho pravnuk Abdalláh II., který z Jordánska udělal stabilní zemi a s Izraelem udržuje dobré vztahy. Ve funkci je už 22 let.

Haitská policie oznámila, že zatkla jednoho z možných strůjců středeční vraždy prezidenta Jovenela Moïseho. Podezřelým je třiašedesátiletý haitský lékař Christian Emmanuel Sanon, který žil přes dvacet let na Floridě a v červnu přiletěl na Haiti. Informovaly o tom deník El País či BBC. Motiv atentátu ale stále není znám, s vyšetřováním přijelo na Haiti pomáhat i několik agentů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Haitská policie identifikovala 28 členů komanda, které zavraždilo haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Má jít o 26 Kolumbijců a dva Američany haitského původu, uvedl podle tiskových agentur náčelník haitské policie Léon Charles. Přinejmenším osm útočníků je stále na útěku a úřady po nich pátrají, dodal.

Haitského prezidenta Jovenela Moïseho v noci zastřelila v jeho rezidenci skupina dosud neznámých pachatelů. Prezidentova manželka útok přežila, utrpěla však střelná zranění a je hospitalizována. Premiér Claude Joseph označil útok za „nelidský a barbarský“ a oznámil, že kontrolu nad bezpečnostní situací v zemi převzala policie a bezpečnostní složky. V čele země stanul podle stanice France 24 právě Joseph.

Její život poznamenaly události druhé světové války i 50. léta. Byla svědkem zatýkání příbuzných Jana Kubiše, nacisté popravili i jejího strýce a v koncentračním táboře zahynula babička s dědečkem. Jedna totalita vystřídala druhou, rodina trpěla i kvůli tomu, že nechtěla odevzdat své hospodářství družstvu. Sen stát se spisovatelkou si mohla Ludmila Klukanová začít plnit až mnohem později.

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Ruská tajná služba FSB oznámila, že zatkla dva Bělorusy, kteří údajně plánovali svržení běloruské vlády a atentát na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, informuje agentura Reuters. Lukašenko ze zapojení do tohoto plánu obvinil americké tajné služby.

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

Alexandr II. se postavil do čela rozvrácené a zaostalé země před bankrotem. Bylo mu proto jasné, že musí přijít změna, a zavedl řadu reforem. Před 160 lety, třetího března 1861, zrušil v Rusku nevolnictví, což bývá označováno jako „největší sociální hnutí od dob Velké francouzské revoluce“. Přesto se pohledy na něj liší. Některé národy na něj dodnes vzpomínají s povděkem, pro jiné představuje období jeho vlády temné časy. A rozporuplně jej lze vnímat i v samotném Rusku. Nedokonalé reformy některým obyvatelům uškodily, a vedly tak k růstu vlivu revolucionářů. Jejich rukou pak také Alexandr II. zahynul.

Loni přišlo při výkonu svého povolání násilnou smrtí o život 65 novinářů nebo pracovníků médií v šestnácti různých zemích. To je o 17 zabitých žurnalistů více než v roce 2019, přičemž loňská statistika je zhruba na úrovni 90. let minulého století, uvedla při zveřejnění své každoroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Policie obvinila mladého muže z toho, že na sociální síti Facebook vyhrožoval likvidací členům české vlády. Uvedl to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Podle něj se mladík přiznal a jako jeden z motivů trestné činnosti uvedl nesouhlas s vládními opatřeními přijatými v souvislosti s koronavirovou pandemií. Hrozí mu 5 až 15 let vězení.

Indonéský radikální duchovní Abu Bakar Bashir, jenž je považován za strůjce teroristických útoků na ostrově Bali z roku 2002, je opět na svobodě. Z vězení vyšel poté, co si odpykal většinu z patnáctiletého trestu, který mu soud vyměřil za financování výcviku teroristů. Austrálie, která při atentátech na Bali přišla o desítky svých občanů, osvobození Bashira kritizovala.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

V Íránu zatkli několik lidí údajně zapojených do vraždy jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha. Oznámil to poradce předsedy parlamentu Hosejn Amír Abdollahján, jehož citovala tamní agentura ISNA.

Kam až může dojít fanouškovský fanatismus, ukázal světu Mark Chapman. Před čtyřiceti lety si v New Yorku počíhal na zakladatele The Beatles Johna Lennona a několika ranami z revolveru ukončil jeho život. Jeho smrt tehdy oplakával celý západní svět a rezonovala i ve východním bloku, včetně Československa. Lennon se stal symbolickým ambasadorem lidských práv, který dal mezi mír a lásku rovnítko. Ovlivnil nejednu generaci lidí. Skrze vinylové desky, pásky kazet, knižní biografie, dokumenty i filmy přežívá dodnes.