Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.
Česko si připomnělo atentát na Heydricha, politici v projevech zmínili boje na Ukrajině
Výsadkáři Gabčík a Kubiš zaútočili na Heydrichův vůz 27. května 1942 krátce po půl jedenácté dopoledne. Přesně o 80 let později začala i rekonstrukce útoku s krycím názvem Operace Anthropoid. Namísto původní zatáčky pod zámečkem Vychovatelna, která kvůli výstavbě mimoúrovňové křižovatky zanikla v 80. letech minulého století, se rekonstrukce odehrála u nynější stejnojmenné zastávky autobusu nedaleko památníku věnovanému atentátu.
Po skončení rekonstrukce nad Libní proletěla trojice bitevních vrtulníků Mi-24 – typu, který mají ve výzbroji české armády již brzy nahradit americké vipery a jehož několik kusů Česko zřejmě darovalo Ukrajině. Následoval vzpomínkový akt u památníku Anthropoid s pokládáním věnců, kterého se zúčastnila šéfka britské diplomacie Liz Trussová a její český protějšek Jan Lipavský (Piráti), ministři obrany Česka a Slovenska Jana Černochová (ODS) a Jaroslav Naď, zástupci armády, Prahy, osmé městské části či velvyslanci několika států. Politici v projevech zmínili i aktuální boje na Ukrajině.
Neustupujme, řekla britská ministryně
Britská ministryně uvedla, že po konci studené války převážil pocit, že svět se změnil, ale nynější ruská invaze na Ukrajině a snaha Kremlu zničit základní hodnoty civilizovaného světa ukazují, že je třeba být silní a ustupovat není na místě. „Musíme se inspirovat těmi, kteří pro svobodu obětovali vše,“ řekla Trussová v Libni s odkazem na hrdiny 27. května 1942. Černochová a Lipavský hovořili o likvidaci Heydricha jako o symbolu a mementu nikdy nekončícího boje za svobodu a demokracii.
Slovenský ministr Naď pak přirovnal běsnění putinovského režimu na Ukrajině k nacistickému řádění. Stejně jako v Lidicích a Ležácích před 80 lety dnes podobně umírají civilisté v ukrajinských vesnicích, poukázal. Vyjádřil přesvědčení, že stejně jako byl úspěšný boj spojenců proti hitlerovskému Německu, vyhraje teď i Ukrajina.
Před pietou zazněla skotská hudba jako připomínka toho, že Gabčík a Kubiš před výsadkem v protektorátu absolvovali výcvik ve Skotsku, přítomní si také vyslechli britskou, slovenskou a českou hymnu.
Připomínka roku 1942 i v parku Ohrada
V Libni program pokračuje v Thomayerových sadech u Velkého Löwitova mlýna, kde je další program připraven i na sobotu. Na místě je replika druhoválečného letounu Spitfire či replika Heydrichova mercedesu. Návštěvníci si mohou poslechnout i kulturní vystoupení, na večer je naplánováno promítání filmu Atentát z roku 1964.
Vzpomínkové akce se konají také v parku Ohrada, kam odpoledne přišla i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová spolu s předsedkyní české Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
I při projevech na Ohradě zněla přirovnání německé okupace českých zemí a odpor vůči ní k nynějším válečným akcím Ruska vůči Ukrajině. „Zlo, kterého jsme svědky dnes, na nedaleké Ukrajině, má podobnou tvář,“ řekla Pekarová Adamová. Podotkla, že „zlu se nikdy nesmí ustupovat, zlo se musí porazit“.
Rakušan uvedl, že čin Gabčíka, Kubiše a dalších lidí, kteří jim pomáhali, nemá „nejen v dějinách naší země, ale v celých evropských dějinách obdoby“. Za zásadní považuje, že se nevzdali totalitě. I on ve svém projevu obrátil pozornost ke konfliktu na Ukrajině. „Podporujeme zemi, která čelí ruské agresi. Výzvy totality a útoku proti svobodě a demokracii nekončí. Země, která není daleko od našich hranic a je ještě blíže od slovenských hranic, nám ukazuje, jak se dá i v této době projevit hrdinství, jak se dá i v této době bojovat proti zlu a totalitě,“ uvedl. Svoji řeč uzavřel ministr zvoláním: „Sláva Ukrajině, sláva hrdinům druhého i třetího odboje!“
Projevy obou českých politiků, zvlášť když se vyjádřili k situaci na Ukrajině, narušily nesouhlasné výkřiky. Zejména Rakušanova slova ale zároveň vyvolala hlasitý potlesk.
Výročí atentátu si Česká republika letos poprvé připomíná jako oficiální významný den označený jako Den národního vzdoru. Vzpomínkové akce jsou oslavou hrdinského činu obou československých vojáků a jejich spolubojovníků, statečnosti mnoha lidí, kteří jim v protektorátu pomáhali, i obětí následné tvrdé odplaty nacistů vzápětí po atentátu.
„Byla to akce celoevropského významu. Žádný jiný národní odboj se ničím takovým pochlubit nemůže,“ řekl historik z Vojenského historického ústavu Praha Jiří Plachý.
Černochová den označila za jeden z největších aktů hrdinství během druhé světové války. „Byl tím nejstatečnějším a nejefektivnějším v rámci druhé světové války vůbec,“ ocenila v pátečních Událostech, komentářích. Domnívá se, že i nyní Češi ukazují, že se staví tyranovi. „A že se mu stavíme přesto, že v tuto chvíli neokupuje nás. Tím tyranem myslím (ruského prezidenta) Vladmira Putina,“ řekla. Ocenila, že se napadené Ukrajině snaží pomáhat i veřejnost – například prostřednictvím sbírek.
Rozsáhlé represe, vlna zatýkání a vraždění vyvrcholily vypálením Lidic a Ležáků. První zmíněné ale upoutaly ve světě více pozornosti. Petr Tolar z Československé obce legionářské se domnívá, že částečně je to způsobené tím, že Ležáky byly druhé v pořadí. „Lidice daly jasný příklad – jak Němcům, tak zbytku světa – co lze od německé okupační správy čekat. Kam až je schopna ve svém teroru zajít, čeho se mají odbojáři, případně obecně obyvatelstvo protektorátu, obávat,“ přiblížil.
Vysvětlil, že zatímco u Lidic chtěly okupační síly ukázat světu, čeho jsou schopné, v případě Ležáků si uvědomily, že už není rozumné o tom tolik mluvit. „Protože to vyvolává kromě strachu i negativní reakci ze zahraničí,“ dodal.
Prezidenti zahájili výstavu v Národním muzeu
Kubiš, Gabčík a pět dalších výsadkářů zemřelo 18. června po urputném boji s přesilou v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. U tohoto kostela se rovněž již ve výroční den útoku na Heydricha konala pietní sešlost, na kterou přišla i slovenská prezidentka Čaputová. Její český protějšek zastoupil šéf zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák.
Prezident Miloš Zeman osobně se spolu se slovenskou prezidentkou Čaputovou, některými členy české vlády a dalšími hosty zúčastnili slavnostního shromáždění v historické budově Národního muzea od 18:00. Při shromáždění se otevřela výstava Nikdy se nevzdáme!, kterou společně připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.
Odkazuje na poslední slova výsadkářů obklíčených v kryptě pravoslavného kostela. „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ Představuje osudy nejen výsadkářů, ale i dalších osobností odboje a veřejného života.
Vzpomínka na rodinu vyvražděnou za ukrývání výsadkářů
Akce připomínající události spjaté s atentátem na Heydricha se odehrávají na řadě míst republiky už od konce minulého roku, kdy byly před 80 lety na okupovaném území vysazeny z Británie tři skupiny parašutistů. Operace Anthropoid, Silver A a Silver B měly pomoci domácímu odboji se spojením s Londýnem a uskutečnit likvidaci Heydricha.
V Rokycanech se v den výročí útoku na Heydricha uskutečnil vzpomínkový akt u domu železničáře Václava Stehlíka, jehož rodina byla 28. května 1942 vyvražděna za ukrývání členů skupiny Anthropoid. Jeho osud přibližuje od čtvrtka i malá výstava v rokycanském muzeu, která se věnuje i parašutistovi Jiřímu Potůčkovi ze skupiny Silver A. Pocházel z Vranova na Rokycansku a zahynul při snaze uniknout pronásledovatelům ve východních Čechách.
Po atentátu na Heydricha, označovaném za největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války, odvolaly své podpisy pod mnichovskou dohodou Francie a Británie, což přispělo ke znovuobnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.