Vzpomínka

Prvního českého prezidenta Václava Havla, který zemřel před třinácti lety, připomene koncert v Národním technickém muzeu nebo projekce archivních filmových záběrů v Knihovně Václava Havla. Češi ale od rána chodí zapalovat svíčky i na Hrádečku, kde měl chalupu, nebo k rodinné hrobce Havlových, kde je pochován. Jeho památku uctili i ústavní činitelé. Prezident Petr Pavel uvedl, že Havlovy nadčasové vize přetrvávají a jsou aktuálnější než kdy jindy.

V Brně-Slatině si pietním aktem připomněli osmdesát let od sestřelení pilota Williama L. Kigginse. Byl to jediný americký voják, který na území města během druhé světové války zemřel. Na Špilberku také Muzeum města Brna otevřelo novou výstavu, která jeho příběh dokumentuje.

Výročí šesti set let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomněla v pátek slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, součástí je i premiéra nového filmu, přednášky historiků a vernisáž výstavy, na které mohou lidé vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku odkryli slavnému husitovi pamětní desku. V Táboře vznikla ukázka Žižkova vojenského ležení.

Iniciativa Poslední adresa připomíná památku dvou mužů, kteří se postavili minulému režimu. Na domech v pražských Nuslích a na Hradčanech, ve kterých žili do svého zatčení státní bezpečností, visí nové pamětní desky.

Lidé si v sobotu v Praze u památníku Anthropoid připomněli 81. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík.

Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger v pátek ráno v Praze na Novém Městě uctili památku československých legionářů, k jejich památníku položili věnce. Památku válečných veteránů si armáda, politici i veřejnost připomínali po celý den. Vzpomínky se netýkaly jen vojáků, ale také obětí válek.

Bývalí političtí vězni se sešli na pietní akci Jáchymovské peklo. Věnce na symbolickém hrobě uprostřed starého hornického hřbitova byly připomenutím těch, kteří za nelidských podmínek v pracovních táborech uranových dolů přišli o zdraví a životy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

„Stálo to za to. Atentát na Heydricha nebyl jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí evropských a celosvětových dějin,“ prohlásil  český prezident Miloš Zeman. Osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v Národním muzeu připomněl společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Během pietní akce slavnostně otevřeli výstavu Nikdy se nevzdáme!, kterou připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.

Nesnášenlivost vůči Židům nezmizela, je naopak opět ve středu naší společnosti. Při vzpomínce na oběti holocaustu to ve čtvrtek prohlásila předsedkyně německého Spolkového sněmu Bärbel Basová. Proti projevům nenávisti se vyslovil i šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok. Společnost k nim musí být ostražitá, zdůraznil. Ve čtvrtek uplynulo 77 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim, hlavní smuteční ceremonie se odehrávají v Německu, Izraeli a Polsku.

Česká republika slaví 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii. Pamětní věnce a svíčky zaplnily ulice, zejména v Praze na Albertově a Národní třídě, kde se konala řada akcí.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Na historickém jihlavském náměstí se před 30 lety odehrála rekonstrukce události spojená s koncem husitských válek. Právě v Jihlavě byla v roce 1436 přijata a vyhlášena takzvaná Basilejská kompaktáta upravující vztahy mezi husity a římskou církví. Na jihlavské radnici pak přítomní odhalili pamětní desku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.