Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger v pátek ráno v Praze na Novém Městě uctili památku československých legionářů, k jejich památníku položili věnce. Památku válečných veteránů si armáda, politici i veřejnost připomínali po celý den. Vzpomínky se netýkaly jen vojáků, ale také obětí válek.
Den válečných veteránů si připomněli politici i veřejnost, akce se konaly po celý den
Premiéři Fiala a Heger uctili památku válečných veteránů (zdroj: ČT24)
Hlavní pietní akt se odehrál před polednem na pražském Vítkově. Během ceremoniálu bylo oceněno přes sto příslušníků mise 6. polní nemocnice v Afghánistánu, kteří v zemi působili před dvaceti lety. Další obdrželi vysoká resortní vyznamenání. „Děkuji všem veteránům za jejich oběť pro naši zemi, pro naši svobodu,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Politici, vojáci a zástupci organizací, které pečují o válečné veterány, nejprve položili na Vítkově pod jezdeckou sochou Jana Žižky věnce. Slavnostní akt se tam uskutečnil za účasti čestných jednotek i historických praporů. Přítomni byli kromě Černochové například náčelník generálního štábu Karel Řehka, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Ještě důležitější je, aby si všichni uvědomili, že obrana státu a obrana země není o armádě. To je o celé společnosti, armáda je jeden z nástrojů,“ sdělil Řehka.
Věnce kromě politiků kladl za ty, po jejichž boku sám bojoval, také veterán druhé světové války Miloslav Masopust.
Veteránů z druhé světové války žije v České republice něco přes 120, novodobých přes 16 tisíc. Od roku 1989 bylo při zahraničních misích a operacích zraněno 71 vojáků české a československé armády. Padlo jich třicet, včetně jednoho původem ze Slovenska. Řehka poznamenal, že počet účastníků novodobých misí se prakticky každodenně zvyšuje, protože armáda má aktuálně v misích téměř osm stovek vojáků.
Odpoledne se na pražském náměstí Míru uskutečnily další tradiční akce, na kterých se mimo jiné představila armáda. Veřejnost si také mohla prohlédnout techniku, kterou armáda používá. Odpoledne tam také přebral vyznamenání od Sdružení válečných veteránů Petr Hanousek. V devadesátých letech se zúčastnil dvou misí v bývalé Jugoslávii. Velel několika útvarům. Ohrožení vlastního života i životů podřízených si prý denně uvědomoval. „Když pan Martínek zahynul, tak si pamatuju, jak najednou celá jídelna ztichla. Já jsem v životě nezažil takové ticho, neskutečný zážitek. Čtyři hodiny před tím jsem s ním mluvil,“ vzpomínal.
Toto jméno je na jednom z třiceti černých křížů. U jednoho vzpomíná i rodina Michaely Tiché – poslední padlé vojákyně. Zahynula před dvěma lety při havárii vrtulníku během mise v Egyptě.
V centru Prahy se také konala akce s názvem Civilisté děkují vojákům za jejich službu. Účastnili se jí novodobí veteráni a také vojáci v aktivní službě.
Připomínky na hřbitovech
Zástupci Military muzea generála Sergeje Jana Ingra vyrazili napříč republikou, aby upozornili na význam Dne veteránů a vzdali hold vojákům padlým v zahraničních misích. Neslouží v armádě a nejsou ani příbuzní padlých vojáků. Přesto už šest let, vždy v listopadu, míří k jejich hrobům. Poslední tři ze sedmadvaceti dostupných jsou v Praze. „Pro nás jsou novodobí váleční veteráni vlastně novodobí legionáři. A protože bohužel máme i své padlé, což k tomu bohužel patří, tak si tu úctu zaslouží,“ uvedl zakladatel muzea Petr Něnička.
Milan Štěrba byl v armádě od roku 1996, sloužil v misích v bývalé Jugoslávii a také v Afghánistánu. Zemřel po útoku sebevražedného atentátníka. „Byl jedním z nejčestnějších a nejférovějších chlapů, co jsem v životě poznal,“ vzpomínal bývalý náčelník Speciálního oddělení SOG v Afghánistánu Lumír Němec.
Na hřbitově v pražských Olšanech odpočívá pilot a velitel vrtulníkové letky Jaromír Nasavrcký. V armádě byl od roku 1991. Sloužil na území bývalé Jugoslávie. V listopadu 1998 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Ve Strašnicích leží Jiří Schams. U armády byl od roku 1997, sloužil v bývalé Jugoslávii, Kuvajtu a Iráku. V březnu 2008 ho v Afghánistánu těžce zranil sebevražedný atentátník. S následky bojoval sedm let, zemřel v lednu 2015. Na vzpomínkové lavičce válečných veteránů je jeho osobní motto: Kdybys byl třeba jediný, kdo může či umí udělat, co je třeba, musíš to udělat.
Den válečných veteránů se slaví 11. listopadu, kdy v roce 1918 bylo podepsáno příměří, které ukončilo první světovou válku. Symbolem se stal vlčí mák, květina, která jako první vyrostla na polích zničených při bojích a na hrobech padlých vojáků. Česká republika se k oslavám tohoto dne poprvé připojila v roce 2001. Koupí symbolu vlčího máku mohou lidé přispět na péči o válečné veterány.
Události: Česko si připomnělo válečné veterány (zdroj: ČT24)
Akce po celé republice
Připomínky se konaly i v dalších českých a moravských městech. Na Moravském náměstí v Brně vyrostlo symbolicky políčko máků. Jejich zakoupením lidé přispěli na válečné veterány a na činnost projektu Paměť národa. Podobnou akci organizace Post Bellum přichystala i v Liberci. Zástupci města, kraje i studenti umístili přes 120 červených látkových květů před rektorátem univerzity a dalších 150 v parku Paměti národa v Jablonecké ulici nedaleko centra města. V řadě měst se konaly i pietní akty, které válečné veterány připomněly.
Mediální koordinátorka organizace Post Bellum Kristýna Bardová řekla, že loni se podařilo vybrat 2,5 milionu korun. „Sbírkových míst je velké množství a jsou rozeseta pro celé republice. Místa najdete na denveteranu.cz. (…) Kdybyste žádné místo neměli poblíž, dá se přispět on-line,“ připomněla.
O kvítek vlčího máku, který je připomínkou válečných veteránů a který slouží ke sbírce na pomoc pro ně, je podle ředitele organizace Paměť národa Mikuláše Kroupy letos větší zájem než v uplynulých letech. Premiér Fiala fakt připisuje tomu, že lidé si pod dojmem dění na Ruskem napadené Ukrajině více uvědomují, že za svobodu a demokracii je třeba bojovat. Uvedli to na páteční společné tiskové konferenci ve Strakově akademii.
Úřad vlády je jedním z jedenácti set míst, kde si lidé mohou červený kvítek pořídit po celý listopad. Během pátku, kdy si svět připomíná příměří a konec první světové války, mohli Češi v ulicích potkat také tisícovku dobrovolníků prodávajících makové květy. Celkem plánovala organizace Paměť národa vybrat zhruba tři miliony korun, což tvoří polovinu plánovaných nákladů na pomoc potřebným veteránům a příslušníkům odboje.
Den válečných veteránů si připomínají i obyvatelé dalších zemí, například Velké Británie. V tamní metropoli se v jedenáct hodin na dvě minuty zastavil život, rozezněl se i slavný zvon Big Ben, který jedenáctkrát udeřil. „Byl to unikátní moment, Britové měli možnost tento zvon slyšet po pěti letech. Big Ben se totiž opravoval a nemohl zvonit,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
Den válečných veteránů ve Velké Británii (zdroj: ČT24)
Stezka míru
Den veteránů je státním svátkem pro Francii. V obci Vouziers v Ardenách u příležitosti stého čtvrtého výročí konce první světové války otevřeli Stezku míru, která je poctou pro československé legionáře padlé na francouzském území. „Tato stezka je koncipována jako cesta, která vede úzkým příkopem a vede do místa, které je obklopeno 282 břízami, z nichž každá symbolizuje život československého legionáře, který v těchto místech ztratil život,“ popsala projektová manažerka nadace Karla Komárka Kristýna Halounová.
Stezka je součástí projektu Zahrady míru. Má připomínat vojáky cizích národností, kteří ve Francii padli v první světové válce. Samotné město Vouziers je s československými legionáři výrazně spojeno. Ať už pomníkem, anebo místním lyceem, které nese jméno prvního československého prezidenta. Na hřbitově ve městě odpočívá 282 československých legionářů. Vouziers si vazby na Česko váží, jeho partnerskou obcí jsou Ratíškovice.
Úcta k odkazu předků, kteří bojovali za svobodu, nabývá v tomto roce, kdy se objevily nové hrozby a snahy o destabilizaci demokracií v Evropě, nového významu. „V našich životech se učíme z minulosti, která se bohužel opakuje až příliš často, jak jsme dnes svědky na evropském kontinentu,“ řekl starosta Vouziers Yann Dugard.