Ministerstvo obrany by letos mohlo utratit o patnáct miliard korun víc, než plánovalo. České televizi to sdělila ministryně Jana Černochová (ODS). Vláda chce nakupovat třeba nové ruční zbraně, munici, náboje nebo náhradní díly k těžké technice. Cíl vlády je dávat v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP, k čemuž se Česko zavázalo už před osmi lety.
Vláda celkem odsouhlasila plány na armádní nákupy za 48 miliard. Skoro třetinu chce resort utratit ještě letos. Téměř pět miliard chce například armáda investovat do posílení pozemní přepravy vojsk, za skoro čtyři miliardy hodlá nakoupit nové ruční zbraně a za víc než tři a půl miliardy novou munici.
S miliardami navíc pro českou armádu bude vláda počítat už v novele státního rozpočtu, kterou předloží ve druhé polovině roku. „Půjde o nákup krátkých i dlouhých zbraní, nákup pozemní techniky, v roce 2023 chceme nakupovat další pandury, další titusy, chceme mít dořešeny nákupy bojových vozidel pěchoty,“ upřesnila ministryně.
Černochová chce investovat do armády i za cenu prohloubení rozpočtového schodku. Její záměr má podporu celé koalice. „Zvýšit peníze na obranu České republiky je v současné atmosféře absolutní nutností,“ reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Vývoj na Ukrajině a agresivita Ruska ukázaly, jak důležité je řešit nejenom tu individuální národní obranu, ale i obranu v kontextu Evropské unie,“ myslí si ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Vláda plánuje do roku 2025 dávat na obranu země dvě procenta hrubého domácího produktu. To by i vzhledem k rostoucímu HDP znamenalo zvýšit armádní rozpočet o 60 miliard ročně.
Zrychlení armádních investic podporuje i hnutí ANO. „Je doba na to, abychom rychle nakupovali. Polsko nakoupilo 250 tanků za pět miliard euro. Teď jde o to, aby ministr financí přestal vykládat, že Česká republika je na tom finančně špatně, což je nepravda,“ řekl předseda hnutí Andrej Babiš.
Vládní koalice chce v Poslanecké sněmovně prosadit i speciální zákon, který by státu nařídil dávat na obranu dvě procenta HDP. Opoziční poslanecké kluby s tím ale nesouhlasí. Podle nich by byl podobný zákon příliš svazující. „Dostačující by bylo 1,4 procenta HDP a zbytek těch finančních prostředků dávat na infrastrukturu, zdravotnictví, sociální věci,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
