Paměť národa

Kolem stovky lidí si v Pohodlí u Litomyšle připomnělo historii někdejší rušičky zahraničních rozhlasových stanic z dob minulého režimu. O této málo známé historické kapitole přednášeli historici i pamětníci. Spolek Paměť národa tam hodlá umístit desku s vysvětlujícím textem. Rušení skončilo v roce 1988, budovu nyní nikdo neužívá a je značně zchátralá.

Každoročně se 17. listopadu udílejí Ceny Paměti národa. Společnost Post Bellum je v Národním divadle předává i tentokrát – osobnostem, které čelily nacistické i komunistické perzekuci. Mezi pěticí laureátů je letos Marta Neužilová, která pomáhala Židům mířícím do Terezína, Ladislav Szalay, jenž za druhé světové války zachránil život židovskému spolužákovi, signatář Charty 77 Pavel Záleský, ukrajinská disidentka Olha Heiková a Karol Dubovan, který šířil samizdatové knihy.

Vysílač Klínovec u Božího Daru na Karlovarsku by mohl získat značku Evropského dědictví (European Heritage Label). Usiluje o to organizace Post Bellum, jejíž badatelé objevili zapomenuté příběhy ze srpna 1968. Po obsazení tehdejšího vysílače vojsky Varšavské smlouvy nařídili vojáci radiotechnikům vysílání vypnout. Ti v něm ale tajně pokračovali další čtyři dny. Zastavila je až palba, která zničila rádiovou techniku.

Vlčí máky, symbol pomoci válečným veteránům, se staly předmětem sporu, řešili ho například v Pardubicích. Některé neziskové organizace tvrdí, že si Vojenský fond solidarity ministerstva obrany veteránskou charitu neprávem přivlastnil. Druhou sbírku se stejným symbolem pořádá také Paměť národa.

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Na shromáždění promluvil prezident Petr Pavel. Lidé si přinesli vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce uspořádali v regionech, všechny se uskutečnily v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Zemřel vojenský pilot Oldřich Pelčák, bylo mu 79 let. Informaci o jeho úmrtí zveřejnil na Facebooku Vojenský historický ústav a sdílely ji i další spolky a lidé zabývající se letectvím a kosmonautikou. Pelčák ve druhé polovině 70. let jako jeden ze dvou Čechoslováků absolvoval náročný výcvik v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Na palubu kosmické lodi Sojuz 28 však nakonec nastoupil Vladimír Remek, který v březnu 1978 strávil téměř osm dní na oběžné dráze.

Zemřela bývalá televizní redaktorka a disidentka Otta Bednářová. Byla signatářkou Charty 77 a představitelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za protirežimní činnost strávila více než rok a čtvrt ve vězení. Zemřela v úterý v nemocnici na pražských Vinohradech ve věku 96 let, informoval její syn Jiří Bednář.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

Po krátké těžké nemoci zemřel první polistopadový rektor Univerzity Palackého v Olomouci Josef Jařab, bylo mu 85 let. Výrazná osobnost Olomouce, respektovaný znalec a překladatel americké literatury, vedl olomouckou univerzitu v letech 1990 až 1997.

Ve věku 89 let v úterý zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Jménem rodiny to oznámil předseda správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.

V Praze si v podvečer lidé připomínali výročí ruského vpádu na Ukrajinu, průvodem šli z Letné k ukrajinské ambasádě, kde se na závěr konal koncert. Mezi řečníky tam vystoupil i nastupující prezident Petr Pavel, v projevu přirovnal ruského vládce Vladimira Putina k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, oba zneužili menšiny, řekl. Podporu Ukrajině vyjádřili i chargé d'affaires Ukrajiny, britský velvyslanec či velvyslanec Spojených států amerických.

Ve věku 76 let zemřel v pátek aktivista a spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. V roce 2017 získal cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou každoročně uděluje americké velvyslanectví v Praze, za práci v oblasti lidských práv.

V centru Hradce Králové někdo tento týden poškodil vraky aut dovezené z válkou zasažené Ukrajiny. Řekl to ředitel východočeské pobočky organizace Paměť národa Michal Bureš. Tři autovraky jsou součástí putovní výstavy Příběhy z Ukrajiny, která v Hradci začala 17. listopadu a potrvá do 6. prosince. Má poukázat na hrůzy konfliktu dotýkající se civilního obyvatelstva Ukrajiny. Výstava podle Bureše vzbudila vlnu emocí už při instalaci. Poškozením vraků se začala zabývat policie.

Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger v pátek ráno v Praze na Novém Městě uctili památku československých legionářů, k jejich památníku položili věnce. Památku válečných veteránů si armáda, politici i veřejnost připomínali po celý den. Vzpomínky se netýkaly jen vojáků, ale také obětí válek.

Na Strahovském stadionu začíná třídenní Festival Paměti národa. Na návštěvníky čekají projekce, diskuse, hudba i divadlo, které se tématem vážou k nesvobodě. Nejen z období nacistické a komunistické totality, ale i třeba z aktuální války na Ukrajině. Festival pořádá organizace Post Bellum, která spravuje sbírku vzpomínek pamětníků Paměť národa.

Zemřel válečný veterán Josef Kaufman, bojovník z východní fronty druhé světové války. V řadách 1. československého armádního sboru prožil krvavé bitvy u Machnówky nebo na Dukle. Kaufmanovi, který se narodil ve Volyni na současné Ukrajině, bylo 95 let. Zemřel 11. července.

Tří pamětní desky odhalili ve čtvrtek v Brně zástupci organizace Paměť národa a iniciátor jejich vzniku, učitel Lukáš Kopecký, odbojáři Adolfu Opálkovi. Byl jedním z parašutistů, kteří byli na území Protektorátu Čechy a Morava vysazeni v roce 1942, a zemřel v kryptě pravoslavného kostela svatého Cyrila a Metoděje v Praze, kde se ukrývali i vykonavatelé atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Josef Gabčík a Jan Kubiš. Desky byly odhaleny na místech, s nimž spojil Opálka své zhruba pětileté působení v Brně.

Ve čtvrtek zemřela bojovnice proti komunismu a politická vězeňkyně Hana Truncová. Bylo jí 97 let. Informovala o tom Kristýna Bardová, mluvčí organizace Post Bellum, která v projektu Paměť národa uchovává vzpomínky osobností z období totalit 20. století.

Na pražské Letné se v neděli konal koncert Společně pro Ukrajinu. Kolem 16:00 se akce podle policejního mluvčího Jana Daňka účastnilo asi pět tisíc lidí a pozvolna přicházeli další. Koncert se podle něj odehrával bez incidentů. Jeho součástí se stalo i takzvané tržiště pomoci, lidé tam mohli přispět na konkrétní činnosti či přivézt materiální pomoc. Ukrajincům, kteří utekli před válkou, nabídlo tržiště i možnost najít práci. Koncert moderovaný v češtině i ukrajinštině skončil v 18:15 hodin.

V Pardubicích se v úterý veřejnosti otevřel první Institut Paměti národa. V multimediálním muzeu totalit se prostřednictvím vyprávění pamětníků návštěvníci seznámí s druhou světovou válkou, uvedl ředitel Tomáš Heller. Expozice vznikala dva roky, nové muzeum zaštiťuje nezisková organizace Post Bellum.

Zemřel veterán druhé světové války podplukovník ve výslužbě Viktor Ráža. Bylo mu 96 let. Jeho skon oznámil ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda a potvrdila organizace Paměť národa. Viktor Ráža se narodil v rodině volyňských Čechů, po vpádu Němců na Ukrajinu se zapojil do odboje, v roce 1944 se připojil k 1. československému armádnímu sboru, v jehož řadách došel přes Slovensko a Moravu až do Čech. Po válce se usadil na Moravě. Dostal mnoho vyznamenání, naposledy jej předloni poctil ministr obrany medailí k 75. výročí od konce druhé světové války.