Před pětadvaceti lety vznikla organizace Post Bellum, která stojí i za projektem Paměť národa. Zachycuje příběhy lidí, kteří byli svědky a aktéry klíčových okamžiků dvacátého století. Její sbírka uchovává více než patnáct tisíc svědectví. Nově část archivu zpřístupňuje také prostřednictvím asistenta využívajícího umělou inteligenci. Organizace se vedle dokumentování vzpomínek pamětníků věnuje také vzdělávání a pomoci seniorům.
Obnovený kříž u Nové Vísky na Karlovarsku dnes už důstojně připomíná krutou smrt čtyř německých sedláků. Pozemek koupil Jan Škoda před několika lety. O masovém hrobu mu řekl soused.
„Byl zde zarostlý kus remízku, větve smrků ležely až na zemi a já jsem po čtyřech dolezl mezi ty smrky, tam byla oplocenka. Předpokládal jsem, že to je ten hrob,“ popsal Škoda. Vedle našel povalený sokl a část kříže. Příběh znali i další sousedé, každý ho ale vyprávěl trochu jinak. Přesnější informace pomohla zjistit až Paměť národa.
Čtveřici německých sedláků zastřelili přímo na místě. Podle svědectví pamětníků si nejprve museli vykopat vlastní hrob. Z pietních důvodů tam jejich ostatky leží dodnes. Proč byli zastřeleni, není jasné. Podle kroniky obce Stružná se u nich měly najít zbraně. „Německy psaná publikace se trošku liší v tom, že byly nalezeny jenom vojenské boty a fotografie jednoho ze synů zavražděných v uniformě SS,“ popsal dokumentarista a koordinátor Paměti národa v Centru Karlovy Vary Lukáš Květoň.
AI jako pomocník
Vyprávění místních Paměť národa zarchivovala. Aktuálně začala pracovat také s umělou inteligencí. Pomocí AI převedla do textové podoby na třicet tisíc hodin svědectví a spustila nového asistenta. Technologie umožňuje procházet rozsáhlou část archivu způsobem, který se blíží běžnému hovoru. Místo hledání podle jména či klíčového slova se lze ptát na konkrétní událost, zkušenost nebo téma. Uživatel položí AI asistentovi otázku a systém vyhledá relevantní části svědectví, na jejichž základě připraví odpověď.
„Já jsem se například narodil na Petřinách, tak se můžu zeptat, jaké pamětníky z Petřin zná. Žil tam třeba Vilém Prečan – historik,“ ukázal vedoucí filmové a výstavní produkce Post Bellum Viktor Portel. Umělá inteligence zde ale neslouží jako náhrada historických pramenů, upozorňuje Post Bellum.
Žádné falšování událostí ani pamětníků
„Každý ví, že sociální sítě jsou zaplavené videi vyrobenými umělou inteligencí. Paměť národa nikdy nebude falšovat pamětníka, žádnou událost, ale AI jsme zapřáhli jako úžasného pomocníka,“ vysvětlil ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.
Tento nástroj podle Kroupy významně pomůže studentům, historikům, učitelům i novinářům. „Chceme poskytnout zdarma široké veřejnosti autentickou zkušenost našich rodičů a prarodičů z dob totalitních režimů. Jestli se poučíme, záleží již na každém z nás,“ doplnil.
Za projektem a jeho implementací stojí Karel Minařík a Josef Šlerka. Post Bellum nástroj představilo na Festivalu Paměti národa ve Valdštejnské zahradě v Praze.
