Kateřina Golasovská

Lékárny v Česku loni vydaly rekordní množství léčebného konopí. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) šlo skoro o polovinu více než v roce předchozím. Jedním z důvodů je i změna vyhlášky, která umožnila jeho předepisování také praktickým lékařům.

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomněli památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.

Některým místům s historickou stopou hrozí zánik, upozorňuje Rada vlády pro paměťovou agendu. Apeluje na samosprávy, aby devastaci předešly – jedná se například o okolí Šikmého kostela v Karviné. Orgán chce dále podporovat projekty, vyhlásil proto nové kolo dotací. Někteří představitelé hnutí ANO, které skládá příští vládu, však radu v minulosti označili za zbytečnou.

Evropský parlament vyzval v nezávazné rezoluci k zákazu vstupu dětí na sociální sítě. Děti ve věku od 13 do 16 let by podle europoslanců měly mít na sítě přístup pouze se souhlasem rodičů, mladší vůbec. Podle výzkumu, ze kterého poslanci vycházejí, totiž každý čtvrtý nezletilý používá chytrý telefon problematicky a vykazuje znaky závislosti. K restrikcím přistupují i některé školy, například skandinávské, ale i ty české.

Více než milion korun získal podvodem pokladník na Pražském hradě. Za plnou cenu prodával návštěvníkům zvýhodněné vstupenky. Za získané peníze nakupoval například autogramy slavných osobností. Ty propadly Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nabízel je v elektronických aukcích – velká část z nich skončila právě v úterý.

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.

Potomci generála Sergeje Vojcechovského dostali české občanství. Rodina armádního velitele, odbojáře a legionáře musela po válce z Československa utéct. Samotného Vojcechovského zatkla sovětská kontrarozvědka a odvlekla ho do gulagu, kde zemřel. In memoriam mu byl propůjčen Řád bílého lva.

Zpěvačka Marta Kubišová převzala od zástupců ministerstva obrany a Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) osvědčení účastníka třetího odboje. Sama o něj nežádala, s jejím souhlasem tak učinil ÚSTR, který může o osvědčení žádat díky loňské změně zákona. Ústav zároveň připravil dokumenty dokládající sledování Kubišové StB. Zpěvačka nesměla veřejně vystupovat od února 1970, byla signatářkou Charty 77 a později i její mluvčí.

Policisti a právníci zkoumají chování vedoucích na beskydském táboře H+H. Padlo na ně podezření z nevhodných praktik včetně osahávání nebo i sexu s dětmi mladšími patnácti let. Podle shromážděných výpovědí se některé skutky staly přímo na táboře, jiné mimo něj.

Soud rehabilitoval skupinu disidentů, kteří byli za komunismu vězněni v celách předběžného zadržení. Jsou mezi nimi například redaktor samizdatového časopisu Střední Evropa Luděk Bednář, evangelický kněz Miloš Rejchrt a hudebník Vlastimil Třešňák. Kromě rehabilitace soud přiznal i finanční odškodnění. Jeho výši ale advokát Lubomír Müller zastupující disidenty nepovažuje za přiměřenou. Dalšími případy se justice nadále zabývá.

Za novodobé otroctví označují odborníci chování některých pracovních agentur. Zaměstnávají lidi bez písemných dohod a nepřihlásí je ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Podle odhadů Ministerstva práce tak přicházejí veřejné rozpočty zhruba o čtyřicet miliard ročně. „Za červenec jsem místo 27 tisíc korun dostal jen 2 tisíce. Za 180 odpracovaných hodin. Dluží nám spolu s manželkou 84 tisíc korun,“ říká Leonid Ogly, kterého se právě taková praktika pracovní agentury dotkla. „Samozřejmě s příchodem ukrajinských uprchlíků se už existující systém jenom přiživil,“ vysvětluje socioložka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Marie Jelínková.

Hnutí ANO po sečtení výsledků ze všech okrsků vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jeho šéf Andrej Babiš začal jednat s SPD i Motoristy o vládě už v soboru večer a v neděli v rozhovorech pokračoval. Řekl jim, že upřednostňuje sestavení jednobarevné menšinové vlády, kterou by zmíněná uskupení tolerovala. Možní partneři ale chtějí sedět přímo v kabinetu. Babiš je ochotný o tom jednat.

Klášter svatého Jiří v areálu Pražského hradu se přibližuje rekonstrukci, kterou pražskému arcibiskupství před rokem povolil Vatikán. Arcibiskupství a společnost ze skupiny miliardáře Karla Komárka zakládají společnou firmu Georgiana. Spolupráci už podle mluvčí KKCG, investora projektu, schválil antimonopolní úřad. „Děláme průzkumné práce, snažíme se to tam zaměřit a také pracujeme na studii,“ sdělila. Nyní platí arcidiecéze kvůli chátrání vůbec prvního kláštera v Čechách ročně milionovou pokutu.

Většina uskupení, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny (ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo!, Motoristé), se shoduje na tom, že na platy školních uklízeček nebo kuchařek mají jít peníze z rozpočtů obcí a krajů. Samosprávy jako zřizovatelé začnou nepedagogické pracovníky financovat od příštího roku. Dostanou na to víc peněz z daní. ČT se ptala i na inkluzi ve školách. Ani jeden z dotázaných politických subjektů neplánuje zachovat její současnou podobu, tedy společné vzdělávání dětí bez rozdílu.

Desítky škol ověřují nové vzdělávací programy. Žáci podle nich mají získávat nejen znalosti, ale také dovednosti nebo kompetence. Ministerstvo si od nich slibuje i menší nerovnosti mezi žáky. Povinné budou pro všechny ročníky až v roce 2031.

Lidé, jejichž obydlí před rokem poničily povodně, mohou pořád žádat o dotaci na obnovu majetku. Úřady hlásí v posledních týdnech zvýšený zájem. Resort pro místní rozvoj eviduje přes dva tisíce žádostí, nejčastěji z Moravskoslezského a Olomouckého kraje. S jejich podáváním i následnou administrací třeba lidem na Jesenicku pomáhá Místní akční skupina. Jen za poslední měsíc se na její pracovníky obrátilo pět desítek lidí.

Ministerstva evidují na dvacet žádostí o stotisícové odškodnění disidentů. Nárok mají ti, na které komunistický režim uvalil ochranný dohled nebo je nutil k emigraci v rámci akce Asanace. Ta se dotkla i jejich dětí. Dopady zkoumali psychologové z Národního ústavu duševního zdraví.

Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která začala platit od tohoto školního roku, mohou donést do jídelny i své obědy. Dříve tuto možnost měly jen děti se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Vyhláška, která mění potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky. Podle resortu zdravotnictví byla ale projednána dostatečně, příprava začala před jedenácti lety.