Kateřina Golasovská strana 2 z 2

Majetkový úřad by mohl v budoucnu vyhlásit novou elektronickou aukci zámku Štiřín. Nabízel by ho ale s menším areálem než teď. O část nemovitosti má dlouhodobě zájem obec Kamenice. Její vedení jedná s úředníky o bezúplatném převodu. Kolem zámku vede cesta, chodník však chybí, obec má projekt hotový, ale pozemek patří státu. Kromě chodníku chce Kamenice získat i další část zámeckého areálu pro školku. Jednání se státem pokračují.

Dětské skupiny a předškolní vzdělávání obecně nejsou jen o „hlídání“ malých dětí, ale také pilíři, na kterých lze stavět po zbytek života, shodují se odborníci. Česko však stále patří k zemím s nejhorší dostupností dětských zařízení. Situaci mají pomoci zlepšit dotace ministerstva práce a sociálních věcí, které nyní putují obcím na zřízení dětských skupin. Obce totiž od roku 2026 čeká nová povinnost – zajistit péči o tříleté děti, pokud je nepřijme mateřská školka.

Hasiči po celé zemi zasahovali v souvislosti s výpadkem elektřiny zhruba ve 220 případech. Nejvíc v hlavním městě. Pražské jednotky musely řešit více než stovku mimořádných událostí. Nejčastěji hasiči vyprošťovali osoby uvízlé ve výtazích. Někdy však vyjížděli i k mylně nahlášeným požárům – lidi totiž zmátl dým stoupající ze startujících dieselových agregátů.

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Na kobyliské střelnici, kde nacisté vraždili české hrdiny, si v pondělí události připomněli příbuzní obětí společně s historiky a členy spolků, které pečují o odkaz odboje. Nejvíce lidí okupanti popravili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reynharda Heydricha v roce 1942. Byl mezi nimi i Josef Kočárek, jehož potomci dodnes opatrují speciální prsten, který byl v době protektorátu poznávacím znamením členů odboje – takzvaných prstýnkářů. Aktuálně ho nosí mužova pravnučka Markéta Vaněčková. „Zjistili jsme, že je to docela unikát,“ říká.

Na několika místech Česka si lidé připomněli pětasedmdesát let od vraždy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctili památku i dalších zavražděných, umučených a vězněných z politických důvodů. Piet se účastnili také například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedové Senátu Jiří Drahoš (za STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) či zástupci armády.

Obvodní soud pro Prahu 1 projednává patnáct návrhů na rehabilitace. Týkají se disidentů, kteří byli za minulého režimu v cele předběžného zadržení. Patří mezi ně i známá jména – Vlastimil Třešňák, Petruška Šustrová nebo Karel Čárlí Soukup. Jedním z účastníků řízení je i evangelický farář Miloš Rejchrt, se kterým natáčela ČT.

K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které schválila sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje. Dolní komora v ní mimo jiné uvolnila pravidla pro pěstování a držení konopí a upravila sazby u části konopných deliktů. Předlohu doplnila o takzvaný dětský certifikát.

Záznamy ze soudní síně, filmy, rozhlasové audiozáznamy nebo stenozáznamy z politického procesu s Miladou Horákovou jsou nyní kompletně on-line a veřejně k dispozici díky projektu historiků s názvem Politické procesy. Zájemci mají možnost zjistit, jak tehdy působila dobová propaganda. Poprvé jsou kompletní dokumenty z procesu z několika archivů přístupné na jednom místě, uvedli zástupci Národního archivu.

Resort vnitra a další úřady upozorňují na radikalizaci a násilí u dětí a mladistvých. Všímá si toho i zpráva o extremismu, kterou ve středu projednala vláda. Trend potvrzují i policejní statistiky. Podle odborníků selhává prevence. Vláda proto přichystala Program bezpečného dětství, který se chce zaměřit na zvrácení tohoto trendu. Kabinet by jej měl představit a projednat příští týden.

Léčebné konopí na tlumení bolestí může předepisovat už přes sedmdesát praktických lékařů. Od dubna mají možnost žádat o registraci státní lékový ústav. Mnozí ale kritizují složitý proces. Podle ústavu systém funguje dobře a je uživatelsky přívětivý. I někteří pacienti však říkají, že trvá dlouho, než se k látce dostanou – s překážkami se setkávají také v lékárnách. Nově jim doktoři mohou předepsat konopí až na tři měsíce.

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.

Před osmdesáti lety začala sovětská tajná služba v tuzemsku zatýkat, a to především kritiky bolševiků. Mezi nimi byl i generál Sergej Vojcechovský, armádní velitel, legionář a člen protinacistického odboje, kterého Sověti mučili a věznili. Nakonec ho poslali do gulagu na Sibiři, ještě předtím však zbytek jeho rodiny emigroval. Generálovi potomci nyní navštívili vilu, v níž sovětští agenti Vojcechovského v Československu drželi. Mužův pravnuk Marc zároveň za hrdinské činy svého předka převzal Kříž obrany státu.

Státní zastupitelství se zabývá rehabilitací Olgy Havlové. Týká se jejího zadržení na konci roku 1980. Tehdejší disidentka a pozdější první dáma byla v hledáčku Státní bezpečnosti. Archiv bezpečnostních složek při postupné digitalizaci dokumentů odhalil nedávno jednu z dosud neznámých fotek, na níž StB Olgu Havlovou zachytila.

Končí lhůta pro posílání připomínek k plánované stavbě obchvatu Havířova. Vést má i přes městskou část Životice, kde nacisté během druhé světové války postříleli 36 mužů – mstili se za přestřelku mezi gestapem a partyzány. Událostem se nyní věnuje i výstava v Senátu. Spolupořádá ji poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), ale čelí přitom kritice pozůstalých, že dlouhodobě vystupuje proti důstojnému uchování památky. Výstava je přístupná veřejnosti, ale jen v pondělí, v určitý čas a po domluvě v infocentru.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala instalace nových varhan. Na Hradčanské náměstí odpoledne dorazil třetí z celkem devíti kamionů s píšťalami a dalšími částmi nástroje. Teď ho budou odborníci postupně skládat dohromady. Slavnostní žehnání a koncert společně s Českou filharmonií chystá arcibiskupství na 15. června příštího roku. Chrám se tak po více než sedmi staletích dočká symbolického dokončení.

Sokolem roku se stal už popáté šermíř Alexander Choupenitch. V historii ankety se to ještě nikomu nepodařilo. Kromě sportovců oceňuje Česká obec sokolská každý rok také jednotlivé cvičitele nebo kolektivy. Sokol působí ve více než tisícovce samospráv a má okolo 160 tisíc členů.

Po celé zemi ve středu hlídky změří rychlost projíždějících aut, a to v rámci jedné z největších dopravních policejních akcí – takzvaného Speed Marathonu. Zaměří se ale i na další přestupky, například telefonování za volantem či stav vozidel. Zhruba tisíc stanovišť ve veřejném hlasování pomáhali vybírat sami lidé.

Od poslání dopisu, který pozdější první český prezident Václav Havel adresoval tajemníkovi ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi, uplynulo padesát let. Havel v listu popsal situaci, v níž se dle něj nacházela společnost v době normalizace – hovořil o ponížení, strachu či pokrytectví. Kopie dokumentu se následně dostala do rukou i zaměstnancům Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Za přečtení dopisu dostalo vyhazov pět lidí.

Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016 získalo v Moravskoslezském kraji nejvíce křesel hnutí ANO. Společně s ODS a KDU-ČSL vytvořily koalici, která se v čele kraje udržela po celé čtyři roky. Vznikl i jejich společný program až do roku 2024. Tehdejším lídrem moravskoslezského hnutí ANO a dnešním hejtmanem je Ivo Vondrák. Při posledních krajských volbách se mu tak podařilo prolomit tehdejší koalici ČSSD a KSČM.

Po čtyři roky vládla v Olomouckém kraji koalice složená z ANO, ČSSD a ODS. Změna ale nastala na postu hejtmana. Ten do února 2017 zastával Oto Košta (ANO), kvůli nezvládání úřadu byl ale odvolán. Údajně také spolupracoval s někdejším hejtmanem Jiřím Rozbořilem (ČSSD), který čelí obžalobě v kauze Vidkun. Koštu nahradil Ladislav Okleštěk (ANO), jenž bude v letošních volbách post hejtmana obhajovat. Babišovo hnutí má v olomouckém krajském zastupitelstvu 16 křesel.