Na jih Evropy se vrátila extrémní vedra. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.
Hasiči ve středomořských státech bojují s rozsáhlými požáry, které ještě zhoršila sucha z posledních měsíců. V západním Turecku se v pátek požáry rozšířily po pobřeží Středozemního moře. Podle tureckého ministra vnitra Aliho Yerlikaya vyhlásila Ankara druhý nejvyšší stupeň ohrožení v provinciích Izmir a Biledžik.
Unijní meteorologická služba Copernicus informovala v pátek také o požárech v Řecku, v Albánii a ve Španělsku. Pro celý Balkánský poloostrov, Turecko, jih Itálie a Pyrenejský poloostrov vydala varování před extrémní hrozbou požárů na příští dny.
Stejné varování platí i pro skandinávské státy. Například Finsko zaznamenalo čtrnáct dní v řadě teploty nad třicet stupňů. To Finové naposledy zažili v roce 1972. Obvykle tam touto dobou bývá o deset stupňů méně.
Akropole byla uzavřena
V Řecku během dne teploty dosáhly na Peloponéském poloostrově až 45,8 stupně Celsia, v Athénách vyšplhaly teploty na 42 stupňů Celsia. Místní úřady zde už od úterý uzavřely v odpoledních hodinách Akropoli kvůli bezpečnosti návštěvníků během vlny veder. V několika oblastech vyhlásilo Řecko na sobotu nejvyšší možnou výstrahu před požáry, uvedla AFP. V boji s ohněm pomáhá v zemi také tým českých hasičů, který do Řecka dorazil minulý týden.
Podle meteorologů by měly vysoké teploty ustat na začátku příštího týdne a na většině míst se vrátit na průměrné hodnoty. Server BBC uvedl, že v některých balkánských státech a v Itálii se teploty přiblíží až ke dvaceti stupňům Celsia, což je o pět až deset stupňů méně, než je v tomto období obvyklé.
Trend extrémních teplot bude pokračovat, soudí expert
Současné extrémní teploty zapadají do obrazu toho, jak se vyvíjí klimatický systém v Evropě, řekl v pořadu Horizont ČT24 Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny. „Není to jen otázka tohoto léta, které je zatím pro nás ve střední Evropě poměrně šetrné,“ poznamenal.
Podle experta je to otázka posledních deseti až patnácti let, kdy se tyto extrémy objevují stále častěji. Zdůraznil, že na jihu Evropy jde nepochybně o trend, který souvisí s globálním oteplováním. „Víme, že jak rostou emise skleníkových plynů, (…) tak se situace bude zhoršovat. Jak ve Středomoří, tak v dalších regionech. Například i u nás ve střední Evropě.“
I v Česku se budeme muset podle Fardy připravovat na to, že vlny veder budou stále častější a intenzivnější. Trend extrémních teplot tak bude pokračovat, na což se budou nabalovat další nepříjemné jevy, jako jsou období sucha a zvýšené riziko povodní, dodal.
