Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.
Krkonošská tundra zarůstá a mizí z ní vzácné druhy rostlin, říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde o důsledek klimatických změn, které způsobují teplejší počasí v Česku.
Krkonošská příroda je přitom unikátní, jedná se o jakousi anomálii, vzácnou a mizící vzpomínku na dobu ledovou. Takzvané alpínské bezlesí nebo také arkto-alpínská tundra v nejvyšších partiích Krkonoš představuje jeden z největších ekologických klenotů pohoří. Jedná se o izolované ostrovy severské přírody v jinak převážně lesem pokryté krajině, kde našla útočiště řada endemických druhů nebo druhů reliktních, vyskytujících se ve střední Evropě pouze na hřebenech Krkonoš.
Snaha o záchranu unikátu
Vědci se proto snaží, aby toto ve střední Evropě jedinečné prostředí zůstalo zachováno. „Po odborné debatě jsme se rozhodli přistoupit k sérii pilotních managementových zásahů nad horní hranicí lesa, které mají za cíl ověřit v situaci probíhající změny klimatu některé nové přístupy v péči o ohrožená tundrová společenstva," předeslal Drahný.
Pilotní zásahy začaly letos na třech lokalitách v tundře západních Krkonoš na celkové ploše 0,33 hektaru. Práce zahrnují seč, hrabání stařiny s odklizením biomasy a výřez náletových smrčků a borůvky. Na vybraných místech budou botanici sledovat především reakci všivce krkonošského na provedené zásahy, ale také celkové změny ve společenstvu vyšších rostlin, lišejníků a mechorostů. Vědci poté vyhodnotí dopad zásahů a pokud to bude nutné, upraví další postup péče.
„Chceme být důslední v ochraně přírody, ale také otevření novým, vědecky podloženým přístupům. Pilotní zásahy nám umožní ověřit, co může být skutečně přínosné pro dlouhodobé přežití unikátních horských druhů rostlin. Mnohé jsou podobně jako všivec krkonošský předměty ochrany KRNAP a jsou chráněny českým i evropským právem, máme proto povinnost konat,“ konstatoval ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Pomoc nemusí být složitá
Dlouhodobý monitoring podle správců KRNAP ukazuje, že krkonošská tundra vlivem klimatické změny, spadu dusíku a dalších faktorů postupně zarůstá keři a vysokými travinami a kvůli tomu z ní mizí unikátní druhy rostlin. „Pomoc takovým rostlinám by nemusela být v principu složitá. Občasná seč či pastva omezují v rostlinných společenstvech dominanty, a tím vytvářejí prostor pro drobnější a často ochranářsky významné rostliny,“ uvedl garant zásahů Stanislav Březina ze Správy KRNAP.
Experiment by měl být podle něj časově i prostorově omezený. „Cílem je ověřit možnosti cílené obnovy stanovišť ohrožených druhů rostlin v krkonošských podmínkách v situaci probíhající změny klimatu,“ doplnil Březina. Za příklad udržení krkonošské tundry uvedl dlouhodobou pastvu velkých býložravců, která prospívá například zachování tundry v severní Evropě.
Navrhované pilotní zásahy jsou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny i platnými Zásadami péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo. Experiment jednohlasně schválila vědecká sekce Rady KRNAP a má podporu externích odborníků.
