KRNAP

V Krkonoších turisté cíleně zneužívají nouzové útulny k plánovanému přespávání. V okolí se hromadí odpadky a nezodpovědné chování návštěvníků zatěžuje přírodu. Strážci parku na důsledné kontroly nemají dost kapacity, jak České televizi řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Pokuty za zneužití útulen ale návštěvníkům nehrozí. Správa parku opakovaně upozorňuje, že útulny mají sloužit jen v nouzi, například při nepřízni počasí.

Satelitní navigace a neověřené on-line aplikace vodí turisty na místa, kam by se správně vůbec neměli dostat. To komplikuje práci správcům českých národních parků. České televizi to potvrdili mluvčí z Krkonoš, Šumavy i Českého Švýcarska. Technologie totiž posílají řidiče i pěší turisty do zón, kam je vjezd nebo vstup kvůli ochraně přírody přísně zakázán. Například v Krkonoších proto začali k dopravním značkám přidávat tabulku, která řidiče upozorňuje, že nemají slepě poslouchat navigace.

Ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve čtvrtek ministr životního prostředí (MŽP) Igor Červený (Motoristé) jmenoval pedagoga České lesnické akademie Trutnov Petra Moravce, zjistila agentura ČTK. Moravec byl také vedoucím kanceláře bývalého ředitele parku Robina Böhnische, kterého ministr odvolal z funkce letos v březnu. Za priority Moravec označil ochranu místní přírody, protipožární opatření či digitalizaci. Chce bojovat proti výstavbě apartmánů.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) navzdory kritice některých boudařů rozšiřuje kamerový systém v národním parku. Ten má regulovat dopravu. Ve čtvrtek přibyly kamery pod Lesní boudou ve východních Krkonoších. Mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný řekl novinářům, že systém pomáhá kontrolovat dodržování pravidel pro vjezdy do národního parku a chránit jeho nejcennější oblasti.

V národních parcích probíhají personální čistky, škrtají se finance a „jde se na ruku konkrétním sponzorům“, prohlásil v Událostech, komentářích člen sněmovního výboru pro životní prostředí Martin Šmída (Piráti). „Neškrtali jsme peníze národním parkům, měly rezervy,“ oponoval místopředseda výboru Matěj Gregor (Motoristé). Motoristé mají ve vládě na starost ministerstvo životního prostředí. Moderátorka Tereza Řezníčková také poukázala na to, že v Krkonošském národním parku má vyrůst retenční nádrž v oblasti, kde žije kriticky ohrožený druh ptáka, zároveň Motoristé mluví o ochraně ptáků v souvislosti se stavbou větných elektráren. Pokud dochází v chráněné oblasti k zásahům, které narušují život ohroženého druhu, tak se to na ministerstvu jistě řeší, reagoval Gregor. Šmída podotkl, že v Česku je chráněné relativně malé procento krajiny, takže je potřeba ochranu o to důsledněji vymáhat.

Ministerstvo životního prostředí si zvyká na nový režim. Podle informací Reportérů ČT dvojvládí oficiálního ministra Igora Červeného (Motoristé) a vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy) komplikuje práci resortu. Nejasno panuje i kolem prvních kroků nového vedení, konkrétně kolem odvolání ředitele Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Ministr to nezdůvodnil, odmítá ale, že by za tím byly tlaky některých podnikatelů.

Ředitelé národních parků podpořili šéfa Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robina Böhnische, kterého ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) odvolal v pondělí. Böhnisch je dál předsedou Asociace národních parků ČR. Červený uvedl, že se s Böhnischem vzájemně dohodli, že situaci nebudou komentovat.

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.

Kvůli škrtům v rozpočtu ministerstva životního prostředí se mají národním parkům snížit finance na provoz a mají propouštět. Správa Krkonošského národního parku potvrdila, že obdržela dopis od resortu jako svého zřizovatele s informací, že ministerstvo financí správě navrhlo snížit počet pracovních míst o čtrnáct. Podobné zprávy dostaly podle Deníku N i na Šumavě a v Českém Švýcarsku. Kvůli škrtům už někde počítají s čerpáním rezervních fondů.

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Plánovaná stavba horské boudy poblíž nejpřísněji chráněné zóny Krkonoš, kterou původně povolil národní park, se komplikuje. Ministerstvo životního prostředí totiž povolení zrušilo, a kauza tak doputovala na přezkum ke královéhradeckému hejtmanství. Developer ale podal odvolání a případem se nyní zabývá ministerstvo pro místní rozvoj.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) se začátkem letní sezony nabádají návštěvníky Krkonoš, aby vážili, kam a kdy se vydat s ohledem na extrémní návštěvnost některých lokalit. Apelují i na dodržování pravidel v národním parku. Krkonoše patří s více než dvanácti miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky v Evropě.

Luční bouda v Krkonoších omezila provoz kvůli sporům se správou tamního národního parku (KRNAP) ohledně pokut za vjezdy do rezervace. „Jestliže jsou pokuty mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci korunami za jednotlivý výjezd pro člověka, kterému já zaplatím za seřízení automatů na kávu čtyři tisíce, tak je to podle mě šikanování,“ prohlásila v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová. Správa KRNAPu ale pokládá postup Luční boudy za nátlakovou strategii. „Podstata sporu spočívá v tom, že Luční bouda není ochotná respektovat zákon o ochraně přírody a krajiny, který nastavuje jasná pravidla pro to, jak mohou podnikatelé fungovat v klidovém území,“ oponoval Sovové mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný.

Luční bouda v Krkonoších je od začátku června uzavřena pro kolemjdoucí, občerství se v ní jen ubytovaní. Majitelé se tak rozhodli po sporech se správou národního parku ohledně pokut za vjezdy do rezervace. KRNAP to vnímá jako nátlak a říká, že jen efektivněji kontroluje pohyb aut v chráněném území.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) odmítá obvinění majiteli hřebenové Luční boudy ze šikany, řekl mluvčí správy Radek Drahný. Majitelé si stěžují, že správa neumožňuje přístup k objektu nejen jim, ale i personálu či dodavatelům. Na protest bude Luční bouda od 1. června uzavřená pro veřejnost, k dispozici bude jen pro ubytované hosty, vyplynulo z vyjádření majitelů, kterým patří také Labská bouda.

Správa Krkonošského národního parku chce omezit vjezdy autobusů, které vozí turisty z Horních Míseček na Zlaté návrší u Vrbatovy boudy. Autobusy jezdily v letní sezoně od června do konce listopadu, a to na základě výjimky. Ta ale končí 30. dubna a nová dohoda zatím není.

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.

Na Jeleních loukách v Krkonoších chce stavět soukromý investor luxusní penzion. Vedení města Pec pod Sněžkou na jaře tvrdilo, že chystaný projekt není v souladu s územním plánem. Reportéři ČT zjišťovali, proč o půl roku později vedení města změnilo názor a s výstavbou souhlasí. Natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Někteří turisté v Krkonoších zneužívají útulny k plánovanému nocování. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se tak dělo v letní sezoně denně. Takové chování ale škodí okolní přírodě. Přístřešky nejsou vybaveny toaletami, navíc noční pobyt lidí ruší zvěř. Útulny přitom mají sloužit jako nouzový přístřešek třeba při náhlé změně počasí.

Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili v horách nový druh pavouka – zápřednici jedovatou. Na rozdíl od většiny ostatních druhů pavouků, kteří se v Česku vyskytují, zápřednice dokáže prokousnout lidskou kůži. Podle ochranářů se jí lidé proto často obávají, útočí ale většinou pouze v sebeobraně, případně když chrání svá mláďata.