Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.

Dočasně bude vedením správy parku pověřen vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus. Ministerstvo vyhlásí na pozici ředitele Správy KRNAP standardní výběrové řízení v nejbližších týdnech, uvedl úřad. K důvodům Böhnischova odchodu se ministerstvo ani KRNAP nevyjádřily. Ministr jej odvolal k pondělku.

KRNAP založený v květnu 1963 je nejstarším národním parkem v Česku, zahrnuje podstatnou část horského masivu Krkonoš v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55 tisících hektarech.

Reakce na konec ve funkci

Böhnischovo odvolání kritizoval ve vyjádření zveřejněném na webu Správy KRNAP starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podle něj Böhnisch dokázal spojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací s obcemi, podnikateli i veřejností a Správu KRNAP vedl jako odborně silnou instituci. „O to méně srozumitelně dnes působí rozhodnutí ministra životního prostředí jej odvolat. V situaci, kdy stát plánuje výrazně snížit provozní dotaci Správě KRNAP ze 145 na 111 milionů korun a zároveň propustit část zaměstnanců, jde už o druhý a třetí krok, který stabilitě této důležité instituce rozhodně nepomáhá,“ míní Sobotka.

Podle starosty Špindlerova Mlýna Martina Jandury (Špindlerův Mlýn – město s vizí) odvoláním Böhnische ministerstvo ztrácí fundovaného a erudovaného odborníka. „Je to škoda nejen pro celý region, ale především pro krkonošskou přírodu,“ uvedl v tiskové zprávě Správy KRNAP Jandura.

Spory KRNAP s obcemi a podnikateli

Za Böhnischova vedení se správa parku dostala do sporu s některými obcemi a podnikateli, například kvůli přípravě nové zonace KRNAP a vymezení klidových území. Správa KRNAP čelila například výhradám k tomu, že na projednávání návrhu bylo podle kritiků málo času. Důvodem ke změně zón parku byla novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v účinnost v červnu 2017.

Loni Správa KRNAP byla ve sporu také s některými boudaři kvůli údajnému omezování vjezdu k horským boudám v klidovém území. Správa kritiku odmítla s tím, že do KRNAP je možný vjezd jen s platným povolením.

Podle zástupců parku se za Böhnischova vedení podařilo uvést do praxe novou zonaci, vyhlásit klidová území nebo schválit zásady péče na příštích dvanáct let. Podařilo se podle nich také zabránit některým projektům, které by podle správy národního parku nevratně poškodily přírodu Krkonoš. „Namátkou připomeňme zastavený projekt stavby rodinného domu v Peci pod Sněžkou v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Správa KRNAP v únoru upozornila na dopis od zřizovatele, jímž je resort životního prostředí, který ji informoval o návrhu ministerstva financí na snížení počtu pracovních míst o 14 ze současných 238. Mluvčí KRNAP Radek Drahný již dříve řekl, že park má ministerstvu do konce dubna předložit analýzu, kterých míst by se škrty mohly týkat. Škrty v provozu národních parků kritizují ekologové, kteří v čele ministerstva odmítli vládní Motoristy.

Se zástupci národních parků jednal ministr o ekonomické situaci minulý měsíc. Červený tehdy upozornil na to, že škrty v rozpočtech úřadů se týkají všech ministerstev, nejenom ministerstva životního prostředí. Podle ministra nehrozí, že by v případě nenadálých situací zůstaly parky bez pomoci. „Z naší strany budeme vždycky okamžitě komunikovat a danou situaci řešit,“ řekl tehdy Červený.

„Chci poděkovat za skvělých více než osm let všem kolegyním a kolegům. Na tým, který se povedlo vybudovat už mým předchůdcům a později jej dlouhodobě udržet, jsem neskromně pyšný. Logo s hořcem a zvonkem českým má zvuk a prestiž a doufám, že nic z toho neztratí ani v budoucnu,“ uvedl v tiskové zprávě Böhnisch. Připomněl také výsledky průzkumu veřejného mínění zveřejněné v roce 2023, ve kterém správa parku od návštěvníků hor i místních obyvatel dostala horší jedničku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Královéhradecký kraj

U Jičína se vyskytlo slabé tornádo, letos první zdokumentované, uvedl ČHMÚ

Na východ od Jičína v okolí obcí Studeňany, Úlibice a Radim se v neděli odpoledne vyskytlo při dešťové přeháňce slabé tornádo. Bylo prvním zadokumentovaným tornádem v letošním roce v Česku. Na facebooku o tom v pondělí informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Případné svědky tornáda meteorologové požádali o poskytnutí svědectví, fotografií či dokumentaci případných škod.
včeraAktualizovánovčera v 10:56

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
15. 4. 2026

Pravidla první pomoci se mění. Zdůrazňují včasné volání záchranky

Evropská resuscitační rada vydala nová evropská doporučení pro lidi vyškolené v poskytování první pomoci. Ta kladou důraz na jednodušší a rychlejší pomoc v laických podmínkách. Zdůrazňují včasné volání záchranné služby, zahájení srdeční masáže a použití externího defibrilátoru. Školitelé je postupně zavádějí do kurzů.
9. 4. 2026

ŘSD zahájilo stavbu posledního úseku D11

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu posledního chybějícího úseku dálnice D11 z Jaroměře na Náchodsku do Trutnova. Silnice za 9,09 miliardy korun bez DPH o délce 19,6 kilometru je největší letošní investicí ŘSD. Hotová by měla být na podzim 2029. D11 naváže na polskou S3.
8. 4. 2026

VideoTuristu v Krkonoších zranil uvolněný kámen. Správa parku opatření nechystá

Správa Krkonošského národního parku nechystá žádná opatření v souvislosti s neobvyklou nehodou, při které v sobotu zranil turistu na horské cestě uvolněný kámen. Kus skály se uvolnil v prudkém svahu a kutálel se asi dvě stě metrů. Skupinka turistů ho sice zaregistrovala, avšak kámen na poslední chvíli změnil dráhu a jednu z osob zasáhl. Společníci zraněného volali nouzovou linku a ihned se rozběhla záchranná akce. Na místo vyletěl vrtulník, který ovšem kvůli terénu nemohl přistát a ke zraněnému se museli lékař se záchranářem spustit. Zaměstnanci parku mají v popisu práce sledovat u cest třeba stromy náchylné k pádům či právě kameny. Pokud jsou nebezpečné, zařídí se náprava. Této události se ale podle správy parku nedalo zabránit.
7. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
23. 3. 2026
Načítání...