Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.

Dočasně bude vedením správy parku pověřen vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus. Ministerstvo vyhlásí na pozici ředitele Správy KRNAP standardní výběrové řízení v nejbližších týdnech, uvedl úřad. K důvodům Böhnischova odchodu se ministerstvo ani KRNAP nevyjádřily. Ministr jej odvolal k pondělku.

KRNAP založený v květnu 1963 je nejstarším národním parkem v Česku, zahrnuje podstatnou část horského masivu Krkonoš v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55 tisících hektarech.

Reakce na konec ve funkci

Böhnischovo odvolání kritizoval ve vyjádření zveřejněném na webu Správy KRNAP starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podle něj Böhnisch dokázal spojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací s obcemi, podnikateli i veřejností a Správu KRNAP vedl jako odborně silnou instituci. „O to méně srozumitelně dnes působí rozhodnutí ministra životního prostředí jej odvolat. V situaci, kdy stát plánuje výrazně snížit provozní dotaci Správě KRNAP ze 145 na 111 milionů korun a zároveň propustit část zaměstnanců, jde už o druhý a třetí krok, který stabilitě této důležité instituce rozhodně nepomáhá,“ míní Sobotka.

Podle starosty Špindlerova Mlýna Martina Jandury (Špindlerův Mlýn – město s vizí) odvoláním Böhnische ministerstvo ztrácí fundovaného a erudovaného odborníka. „Je to škoda nejen pro celý region, ale především pro krkonošskou přírodu,“ uvedl v tiskové zprávě Správy KRNAP Jandura.

Spory KRNAP s obcemi a podnikateli

Za Böhnischova vedení se správa parku dostala do sporu s některými obcemi a podnikateli, například kvůli přípravě nové zonace KRNAP a vymezení klidových území. Správa KRNAP čelila například výhradám k tomu, že na projednávání návrhu bylo podle kritiků málo času. Důvodem ke změně zón parku byla novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v účinnost v červnu 2017.

Loni Správa KRNAP byla ve sporu také s některými boudaři kvůli údajnému omezování vjezdu k horským boudám v klidovém území. Správa kritiku odmítla s tím, že do KRNAP je možný vjezd jen s platným povolením.

Podle zástupců parku se za Böhnischova vedení podařilo uvést do praxe novou zonaci, vyhlásit klidová území nebo schválit zásady péče na příštích dvanáct let. Podařilo se podle nich také zabránit některým projektům, které by podle správy národního parku nevratně poškodily přírodu Krkonoš. „Namátkou připomeňme zastavený projekt stavby rodinného domu v Peci pod Sněžkou v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Správa KRNAP v únoru upozornila na dopis od zřizovatele, jímž je resort životního prostředí, který ji informoval o návrhu ministerstva financí na snížení počtu pracovních míst o 14 ze současných 238. Mluvčí KRNAP Radek Drahný již dříve řekl, že park má ministerstvu do konce dubna předložit analýzu, kterých míst by se škrty mohly týkat. Škrty v provozu národních parků kritizují ekologové, kteří v čele ministerstva odmítli vládní Motoristy.

Se zástupci národních parků jednal ministr o ekonomické situaci minulý měsíc. Červený tehdy upozornil na to, že škrty v rozpočtech úřadů se týkají všech ministerstev, nejenom ministerstva životního prostředí. Podle ministra nehrozí, že by v případě nenadálých situací zůstaly parky bez pomoci. „Z naší strany budeme vždycky okamžitě komunikovat a danou situaci řešit,“ řekl tehdy Červený.

„Chci poděkovat za skvělých více než osm let všem kolegyním a kolegům. Na tým, který se povedlo vybudovat už mým předchůdcům a později jej dlouhodobě udržet, jsem neskromně pyšný. Logo s hořcem a zvonkem českým má zvuk a prestiž a doufám, že nic z toho neztratí ani v budoucnu,“ uvedl v tiskové zprávě Böhnisch. Připomněl také výsledky průzkumu veřejného mínění zveřejněné v roce 2023, ve kterém správa parku od návštěvníků hor i místních obyvatel dostala horší jedničku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Královéhradecký kraj

Přes Brno prošla menší supercela

Přes Brno se ve středu odpoledne prohnala bouřka, podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) i menší supercela s kroupami. Hasiči hlásili několik výjezdů. Výstraha před silnými bouřkami platila do středečních 22 hodin zejména pro oblast jižních Čech. V platnosti je ale až do čtvrtečního odpoledne výstraha před vysokými teplotami, která platí pro většinu území Moravy, Slezska a v Polabí. V pátek meteorologové čekají na jižní Moravě teploty až 34 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Výstraha před silnými bouřkami se nenaplnila, uvedl ČHMÚ

Výstraha před velmi silnými bouřkami, kterou na úterý vydali meteorologové, se zatím nenaplnila. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v podvečer na síti X informoval, že předpověď nevyšla, situace byla podle meteorologů složitá. Následně meteorologové výstrahu před velmi silnými bouřkami zrušili. Bouře, které měly zasáhnout celé území, působily odpoledne problémy pouze ve středních Čechách, hasiči tam měli více výjezdů. Na Příbramsku meteorologové zaznamenali supercelu.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Požár rozvaděče na Trutnovsku způsobil hlemýžď

Požár rozvodné skříně u roubenky v Horním Maršově na Trutnovsku, k němuž v úterý vyjely dvě jednotky hasičů, má nečekaného viníka. Způsobil ho elektrický zkrat těla hlemýždě zahradního, kterého hasiči objevili spolu s dalšími mrtvými i živými hlemýždi a slimáky uvnitř rozvaděče. Královéhradečtí hasiči o tom informovali na facebooku.
8. 7. 2026

VideoLidé ze Rtyně v Podkrkonoší zůstávají po bleskové povodni bez vody

Už více než dva týdny zásobují obec Rtyně v Podkrkonoší pitnou vodou přistavené cisterny. Je to důsledek bleskové povodně, která zaplavila a kontaminovala obecní vrty. Kohoutková voda se dá pít jen po důkladném převaření, přesto však mnohé rodiny vodu raději berou z cisteren. Vedení obce doplňuje cisterny s pitnou vodou každé dva dny. Vodu v podzemí pročišťuje její přirozené proudění. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veroniky Krejčí ale kontaminace stále přetrvává.
8. 7. 2026

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
5. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
1. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.