Přes dvě stě třicet tisíc nosnic musí vybít firma z Kosiček na Královéhradecku – v jejím chovu se potvrdila ptačí chřipka. Likvidaci zvířat musela kvůli nákaze provést i před pěti lety. Obnovit chov se jí tehdy podařilo do roka. Podnik dodává na český trh asi půl milionu vajec denně, z toho právě ve své kosičské drůbežárně jich produkuje zhruba třetinu. Vzhledem k velkému počtu a náročnější logistice se budou zvířata utrácet až začátkem příštího týdne, informovala Státní veterinární správa.
Za poslední roky je to největší zasažený chov. Dosud největší ohnisko nemoci v Česku veterináři objevili koncem prosince 2022 ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde bylo kvůli viru subtypu H5N1 zlikvidováno všech 742 tisíc slepic.
V Kosičkách veterináři potvrdili ptačí chřipku také před týdnem, a to v chovu kachen. Šlo o první ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu v letošním roce. Nové ohnisko je vzdálené zhruba pět set metrů. Kolem vymezí veterináři tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru.
„V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která omezí přesuny drůbeže, budou zde provedeny soupisy všech chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání hromadných akcí, jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko z hlediska šíření nákaz drůbeže,“ uvedl mluvčí veterinární správy Petr Vorlíček.
Vzorky odebrali veterináři poté, co chovatel nahlásil krajské veterinární správě zvýšené úhyny slepic. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu následně potvrdilo ptačí chřipku.
Drůbežárna chce chov obnovit, nákaza podle ní přišla vzduchem
Společnost Podnik pro výrobu vajec počítá s co nejrychlejší obnovou chovu. Nákaza se do chovu dostala vzduchem. Své zákazníky hodlá podnik po dobu výpadku zásobit vejci od spolupracujících drůbežáren, část dodávky zřejmě bude muset pokrýt vejci z dovozu, řekl ředitel podniku Jan Pozdílek. Vybití chovu podle něj firmu nepoloží. Kvůli ptačí chřipce byl chov v Kosičkách vybit už na jaře 2021, tehdy v něm bylo asi sto sedmdesát tisíc slepic.
„Nákaza přišla vzduchem. Nejprve hynuly labutě na písníku, pak následně kachny v komerčním chovu v Kosičkách-Třesicích. U nás úhyny začaly ve dvou halách nejblíž k Třesicím a písníku,“ uvedl Pozdílek. Ve čtvrtek ráno byl podle něj úhyn v desítkách kusů, později již slepice hynuly po stovkách a tisících. Kachní farma firmy Perena, v níž bylo v pátek 13. února kvůli ptačí chřipce zlikvidováno šest tisíc osm set ptáků, je od hal se slepicemi vzdálená asi pět set metrů.
Virus byl podle Pozdílka velmi agresivní. „Hynuly slepice různého stáří. Nyní do hal už nikdo nechodí a čekáme na zásah hasičů,“ uvedl ředitel. Likvidace chovu by podle něj měla začít v pondělí a zřejmě potrvá několik dnů.
Nákaza se potvrdila i v pražské zoo
Kromě zmíněných dvou ohnisek v komerčních chovech bylo v České republice letos zatím potvrzeno také jedenáct ohnisek ptačí chřipky v nekomerčních malochovech. Stejná nákaza byla potvrzena také u uhynulých volně žijících ptáků na více než dvaceti místech v Česku. Za loňský rok bylo v komerčních chovech potvrzeno jedenáct ohnisek ptačí chřipky. U volně žijících ptáků se loni v Česku ptačí chřipka potvrdila na šestnácti různých místech. S ptačí chřipkou se v současnosti potýká i Zoo Praha.
Chovatelé mají podle veterinárního zákona nárok na náhradu nákladů a ztrát, které jim vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření či utrácení zvířat. Náhradu poskytuje ministerstvo zemědělství ve výši prokázaných vynaložených nákladů a způsobených ztrát. Pokud vyplácí ministerstvo kompenzace za utracené zvíře, vyplácí obvyklou cenu zdravého zvířete stejného druhu a kategorie. Cenu nicméně sníží o to, co bylo chovateli poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete, a pokud chovatel nevyužil možnosti preventivního očkování, sníží cenu o dvacet procent.
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1.
Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky je podle veterinářů chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění jejímu kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, doporučují veterináři například umístit vodu a krmivo pod přístřešek a zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci.
