Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. V zahradě dosud uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes třicet zvířat, ptačí chřipka se zatím potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří. Zoo Praha ke konci loňského roku chovala 265 druhů ptáků, celkem šlo o sedmnáct set jedinců.
Při zjištění ptačí chřipky v chovech musí být běžně všichni ptáci utraceni, aby se nákaza dále nešířila. V případě zoo ale veterinární správa uplatnila legislativní výjimku, která umožňuje ptáky v zoo neutrácet.
Čtyři ptáky převzali inspektoři na vyšetření již v minulém týdnu, kdy se nákaza v zoo poprvé objevila. Nově potvrdili onemocnění u dalších šesti. Na vyšetření dalších vzorků veterináři čekají. Mezi uhynulými ptáky jsou nejvíce zastoupené rody kvakoš, kolpík, ibis a pelikán.
Zoo přijala mimořádná veterinární opatření, která spočívají zejména v omezení vstupu do postižené části zoo, vyšetřování uhynulých ptáků na ptačí chřipku a dalších preventivních opatřeních zvyšujících biologickou bezpečnost.
„V tuto chvíli není potvrzeno rozšíření nákazy do dalších expozic ptáků v zoo. Přijatá opatření mají zamezit šíření nákazy v rámci zoo. V tuto chvíli není jejich změna na pořadu dne. Státní veterinární správa však vývoj nákazové situace bedlivě sleduje a v případě jejího zhoršení bude reagovat,“ řekl zástupce mluvčího SVS Petr Majer.
Opatření zatím platí na pět týdnů
Zoo zároveň musí po potvrzení nákazy z minulého týdne hlásit veterinární správě každé úhyny ptáků. Současná veterinární opatření jsou zatím nastavená na pět týdnů. Omezení vstupu návštěvníků se týká průchozích voliér a po nezbytně nutnou dobu bude uzavřen také Rákosův pavilon a pavilon Sečuán.
Tisková referentka zoo Nikola Dostálková ve středu uvedla, že nákaza ptačí chřipkou neodezní ze dne na den a úhyny ptáků jsou proto předpokládatelné. „Naši chovatelé monitorují zdravotní stav ptáků, procházejí do expozic přes dezinfekční rohože a dodržují i další přísná hygienická pravidla,“ sdělila.
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. V Evropě byly případy onemocnění podle dřívějšího vyjádření pražské hygienické stanice u lidí zaznamenány pouze výjimečně, a to u chovatelů nebo ošetřovatelů ptactva, kteří byli ve velmi úzkém a dlouhodobém kontaktu s nakaženými ptáky.
