Státní veterinární správa

Státní veterinární správa (SVS) od středy rozšíří ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. V sedmi krajích je k úterku 67 ohnisek nákazy, za týden jich přibylo devět. Od středy budou platit také nová celostátní opatření. Očkování je podle SVS nadále dobrovolné a hradí ho chovatel.

Státní veterinární správa (SVS) v pátek v reakci na vývoj nákazy rozšířila ochranné pásmo kolem ohnisek katarální horečky ovcí o patnáct tisíc kilometrů čtverečních, přibyde v něm třináct okresů. Nově bude zabírat více než třiatřicet tisíc kilometrů čtverečních. V přidaných okresech budou platit obdobná opatření jako v dříve vymezeném pásmu, nově ale veterináři umožní chovatelům dobrovolnou vakcinaci proti onemocnění. Cílem opatření je snížit riziko šíření nákazy do dalších chovů. V Česku je nyní šestnáct ohnisek nákazy.

V Karlovarském kraji potvrdili veterináři třetí případ katarální horečky ovcí, a to na farmě v Bublavě na Sokolovsku. První záchyt je i na Chomutovsku v Ústeckém kraji. První případ tohoto onemocnění se právě na Sokolovsku objevil minulý týden. V České republice je aktuálně pět ohnisek nákazy.

V Česku se po 15 letech objevila katarální horečka ovcí, která postihuje také kozy a skot. Potvrzená je ve dvou chovech na Sokolovsku. Hrozí, že se nákaza rozšíří do dalších chovů, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nemoc není přenosná na člověka, a lidem tak nebezpečí nehrozí. Způsobuje ji virus, jehož přenašečem je hmyz, takzvaní tiplíci. Opatření mohou podle předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz Richarda Konráda způsobit velké problémy.

Podmínky pro dovoz včelích produktů, včetně medu, čeká zpřísnění. Od konce listopadu budou moct do Evropské unie putovat jen produkty od schválených výrobců. Důvodem je časté falšování při importu ze třetích zemí.

Policie vyšetřuje podezření na týrání koní v Ludvíkově na Šumpersku. Krajská veterinární správa zvířata před měsícem odebrala chovatelce z pastviny, teď se postupně vracejí majitelům. Jenže to se nelíbí lidem, kteří o zvířata v azylu pečovali. Mají strach, že se koně rozhodnutím úřadů mohou zpátky dostat ke skupině podezřelé z jejich zubožení.

V Česku přibývá případů týrání zvířat. Loni jich policie vyšetřovala 180, tedy zhruba o padesát víc než o rok dřív. Špatné podmínky často odhalí během kontrol inspektoři státní veterinární správy. I lidé jsou ale všímavější a problematické chovy častěji nahlašují.

V Česku ubývá malých mlékáren. Znát je to třeba na jihu Čech, kde podle tamní agrární komory menší farmy s výrobou končí hlavně kvůli vysokým nákladům. Po zdražení energií a krmiva se jim vlastní produkty přestaly vyplácet. V celém Česku loni pozastavila činnost asi stovka takových farem.

Ve Vanči na Třebíčsku usmrtili kvůli ptačí chřipce třináct tisíc slepic ve šlechtitelsky cenném chovu firmy Líheň Studenec. V sousední hale, která také patří společnosti Líheň Studenec, už bylo v polovině února vybito 11,5 tisíce slepic. U druhé haly, jež v té době nebyla nákazou zasažena, uplatnila Státní veterinární správa (SVS) výjimku kvůli vysoké hodnotě chovu. Ptačí chřipka se tam ale potvrdila při opakovaném vyšetřování vzorků.

Na Třebíčsku se potvrdila ptačí chřipka i v druhém chovu s třinácti tisíci slepicemi ve Vanči. I tento chov s geneticky cennými kusy bude zlikvidován, řekl Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Ve Vanči, části obce Pyšel, bylo 15. února kvůli stejné nákaze utraceno jedenáct a půl tisíce slepic v první hale a o den později 44 tisíc slepic v Častoticích. Hospodářství na obou místech patří společnosti Líheň Studenec. Ta je podle SVS na vysoké úrovni, obdobný chov v jiných evropských zemích není. Drůbež z tohoto chovu je známá v Evropě, Asii i Americe.

Na tuzemský trh se dostalo sto kilogramů francouzského sýra Morbier, který by mohl obsahovat bakterii Escherichia coli. Ta může způsobit závažné střevní potíže. Prodával se hlavně v menších prodejnách a řetězci Kaufland. Do distribuce se dostal v září a říjnu, většina produktů se z prodeje stáhla, část se však prodala. V tiskové zprávě o tom informovala Státní veterinární správa (SVS).

Včelaři na Liberecku se poprvé potýkají s hnilobou včelího plodu. Krajská veterinární správa nařídila mimořádná opatření. Kolem šesti odhalených ohnisek vyměřila tříkilometrové ochranné pásmo, do kterého spadají také obce mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou.

Nelegální sklad potravin, ve kterém bylo uloženo bezmála 17 tun ryb, mořských plodů a hovězího i drůbežího masa, odhalili veterinární inspektoři v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Část uskladněných potravin byla prošlá. Státní veterinární správa (SVS) zakázala uvádět zboží z tohoto skladu na trh. Jeho provozovateli hrozí ve správním řízení pokuta až půl milionu korun, informoval v pátek mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Do pololetí kontrolovala Státní veterinární správa sto osmdesát prodejců potravin, u třinácti procent odhalila prohřešky. V létě se její pracovníci víc zaměřují na kontrolu živočišných výrobků na farmářských trzích. Zjistili například prošlé uzeniny, opakované problémy s dodržováním požadovaných teplot nebo manipulaci s potravinami bez ochranných pomůcek.

Africký mor prasat se v Libereckém kraji dál šíří. Po čtrnácti případech na Frýdlantsku laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava potvrdila nákazu u divokého prasete uloveného v Ralsku na Českolipsku, v katastru obce Hradčany. Státní veterinární správa (SVS) kolem místa vymezila takzvané pásmo infekce a v oblasti o výměře přes 230 kilometrů čtverečních nařídila mimořádná veterinární opatření, řekl mluvčí Petr Vorlíček. Obce musí udělat soupis prasat a chovatelé musí některá porazit.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

V tuzemských úlech uhynul přes zimu rekordní počet včelstev. Za úbytkem stojí hlavně infekční nemoc varroáza, kterou způsobují roztoči. Podle průzkumu Českého svazu včelařů zahubila na čtvrt milionu včelstev, to je víc než třetina všech evidovaných. Uškodily jim taky mrazy v uplynulých dnech. V důsledku by mohl zdražit med.

Vyšetření hromadných úhynů racků potvrdilo nový genotyp viru ptačí chřipky. Podle veterinářů z něho rovněž vyplývá, že genotyp napadající kolonie racků je shodný s variantou, která se objevila u mořských racků v západní Evropě. Masivní úhyn racků způsobený ptačí chřipkou zaznamenali veterináři v uplynulých dnech na Hodonínsku a Kladensku a ve čtvrtek se ptačí chřipka potvrdila také u hromadného úhynu racků na Kroměřížsku.

Státní veterinární správa zaznamenala ve Frýdlantském výběžku několik přestupků proti nařízení ohledně šíření afrického moru prasat. I přes zákaz několik chovatelů přesunulo do rizikových oblastí domácí prasata. Majitele čeká správní řízení a možná pokuta. Ta může být v řádu milionů korun. Opatření platí od prosince loňského roku, od počátku výskytu se nákaza potvrdila u osmi uhynulých a jednoho uloveného divočáka.

O více nosnic, než bylo dosud nutno zlikvidovat za celý rok, přijde kvůli ptačí chřipce jediný velkochov. V Brodě nad Tichou na Tachovsku utratili zatím hasiči první část 750tisícového chovu, pokračovat budou ještě deset dní. Ptačí chřipka se šíří málo vídaným způsobem po celé Evropě. V Česku se vyskytla ještě v jednom velkochovu, kde hasiči ve středu utratili 12 tisíc kuřat, a v několika domácích chovech. Mimo jiné to znamená, že významně poklesne produkce vajec. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá řekla, že slepice v areálu České drůbeže v Brodě nad Tichou představují 15 procent všech slepic v Česku. Připustila, že utracení takto velkého množství nosnic může vést ke zdražení vajec v obchodech.

Státní veterinární správa (SVS) zakázala v celé České republice  venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek ptačí chřipky. O víkendu přibyla dvě ohniska ve Středočeském a v Jihočeském kraji. Jde o malochovy v Hrusicích u Prahy a v Ponědraži na Jindřichohradecku. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni v listopadu.

Na 200 kilometrech čtverečních na severu Čech bude možné chodit pouze po značených cestách. O omezení volného pohybu v přírodě rozhodli veterináři v souvislosti s nálezem divočáka uhynulého ve Frýdlantském výběžku na nákazu africkým morem prasat. V ochranném pásmu bude také zakázán lov divočáků. Chovatelé musí přestěhovat prasata do vnitřních prostor, nesmí je ani pouštět do venkovních výběhů. Veterináři zároveň vyhlásili opatření v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na Jindřichohradecku.

V kozích sýrech z Francie od výrobce Société Fromagère de Riblaire mohou být úlomky kovu. Při jídle proto hrozí strávníkům poranění. V českých obchodech se prodávaly pod značkami Buche Fondante President a Kozí sýr s bílou plísní Pilos. Zákazníci, kteří si je koupili, by je neměli jíst, vyzvala Státní veterinární správa. Podle jejího mluvčího Petra Vorlíčka je lze vrátit v místě prodeje.

V Nových Hradech se podařilo zachránit jediný šlechtitelský chov hus v Česku před zánikem kvůli ptačí chřipce. Veterináři tam vůbec poprvé aplikovali drůbeži očkování. Nyní se na farmě Rybářství Nové Hrady začala líhnout první housata. Dříve přitom hrozilo, že celý chov s padesátiletou tradicí zanikne. Z původních zhruba pěti tisíc kusů drůbeže nakonec zbylo osm stovek.