Evropa má nový seznam invazních druhů. Se sršní i obří ploštěnkou

Na evropském seznamu invazních nepůvodních druhů přibylo 16 zvířat, která se nově nesmí dovážet do Evropské unie. Jedná se například o jelena siku či sršeň mandarínskou, dále jsou na seznamu nově i některé druhy ptáků, ryb a korýšů. Rozšíření seznamu vyplývá z nařízení Evropské komise, které dnes vstoupilo v platnost. ČTK o tom informovala Státní veterinární správa (SVS). Aktualizovaný seznam obsahuje celkem 62 živočišných druhů.

Na seznam přibyl například jelen sika, sršeň mandarínská, pták bulbul červenouchý, pták majna chocholatá, ryba piskoř nebo hvězdice amurská. Evropská komise s prodlouženou platností o dva roky zařadila na seznam také bobra kanadského a norka amerického, zákaz dovozu u nich začne platit v srpnu roku 2027.

Podívejte se na všechny nové tvory na seznamu:

Jestli nejsou živočichové z uvedeného seznamu dováženi do Česka, kontroluje mimo jiné pohraniční veterinární stanice Praha–Ruzyně. V případě, že pohraniční veterinární kontrola odhalí druhy ze seznamu, nepropustí je. Výjimka může být udělena pouze na základě speciálního povolení, uvedla veterinární správa.

Co jsou invazní druhy

Za invazivní nepůvodní druh považují veterináři takové zvíře, jehož zavlečení, vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad. Proto se nesmí na území EU záměrně dovážet a zakázaný je také převoz, chov, uvádění na trh nebo vypouštění do životního prostředí.

Seznam invazních nepůvodních druhů, které představují ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě, byl přijat v červenci roku 2016. Následně byl aktualizován v letech 2017, 2019 a 2022. V letošním roce se jedná už o čtvrtou změnu.

Rozšířené invazní rostliny a zvířata ohrožují původní druhy a podle ochránců přírody dokáží měnit celá stanoviště a škodí také lidem. Plevel bolševník například způsobuje popáleniny a pyl ambrózie může vyvolat alergickou reakci.

Podle ochránců lze další dopad invazních druhů pozorovat například na račím moru, který do Česka zavlekl nepůvodní druh raka ze Severní Ameriky. V jeho důsledku uhynuli raci v některých řekách. Škody způsobené invazními druhy odhadl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny už dříve na vyšší desítky milionů korun za rok.

Podrobnosti o licencích použitých u fotografiích v textu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled