Evropa má nový seznam invazních druhů. Se sršní i obří ploštěnkou

Na evropském seznamu invazních nepůvodních druhů přibylo 16 zvířat, která se nově nesmí dovážet do Evropské unie. Jedná se například o jelena siku či sršeň mandarínskou, dále jsou na seznamu nově i některé druhy ptáků, ryb a korýšů. Rozšíření seznamu vyplývá z nařízení Evropské komise, které dnes vstoupilo v platnost. ČTK o tom informovala Státní veterinární správa (SVS). Aktualizovaný seznam obsahuje celkem 62 živočišných druhů.

Na seznam přibyl například jelen sika, sršeň mandarínská, pták bulbul červenouchý, pták majna chocholatá, ryba piskoř nebo hvězdice amurská. Evropská komise s prodlouženou platností o dva roky zařadila na seznam také bobra kanadského a norka amerického, zákaz dovozu u nich začne platit v srpnu roku 2027.

Podívejte se na všechny nové tvory na seznamu:

Jestli nejsou živočichové z uvedeného seznamu dováženi do Česka, kontroluje mimo jiné pohraniční veterinární stanice Praha–Ruzyně. V případě, že pohraniční veterinární kontrola odhalí druhy ze seznamu, nepropustí je. Výjimka může být udělena pouze na základě speciálního povolení, uvedla veterinární správa.

Co jsou invazní druhy

Za invazivní nepůvodní druh považují veterináři takové zvíře, jehož zavlečení, vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad. Proto se nesmí na území EU záměrně dovážet a zakázaný je také převoz, chov, uvádění na trh nebo vypouštění do životního prostředí.

Seznam invazních nepůvodních druhů, které představují ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě, byl přijat v červenci roku 2016. Následně byl aktualizován v letech 2017, 2019 a 2022. V letošním roce se jedná už o čtvrtou změnu.

Rozšířené invazní rostliny a zvířata ohrožují původní druhy a podle ochránců přírody dokáží měnit celá stanoviště a škodí také lidem. Plevel bolševník například způsobuje popáleniny a pyl ambrózie může vyvolat alergickou reakci.

Podle ochránců lze další dopad invazních druhů pozorovat například na račím moru, který do Česka zavlekl nepůvodní druh raka ze Severní Ameriky. V jeho důsledku uhynuli raci v některých řekách. Škody způsobené invazními druhy odhadl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny už dříve na vyšší desítky milionů korun za rok.

Podrobnosti o licencích použitých u fotografiích v textu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 20 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...