Veterinární správa

V chovu krůt v Medlově u Brna se potvrdilo ohnisko vysoce patogenní ptačí chřipky. Bude nutné utratit 12 tisíc krocanů a krůt, odhadem celkem 200 tun. S likvidací chovu pomohou hasiči a kvůli nedostatku lidí také vězni. V letošním roce se v Česku jedná o desáté ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu.

Někteří majitelé exotických zvířat nedodržují pravidla pro jejich chov. Obyvatele Karlových Varů nedávno například vyděsili na stromě v centru města dva hroznýši. Plazi často svým majitelům utečou a pak s jejich odchytem musí pomáhat městská policie. Nebezpečné je i svévolné vypouštění méně nebezpečných zvířat do volné přírody. Mohou se stát invazivním druhem a začít ničit původní faunu.

V Česku přibývá případů týrání zvířat. Loni jich policie vyšetřovala 180, tedy zhruba o padesát víc než o rok dřív. Špatné podmínky často odhalí během kontrol inspektoři státní veterinární správy. I lidé jsou ale všímavější a problematické chovy častěji nahlašují.

Z rodinného domu v Měníně nedaleko Brna, kde podle veterinářky oslovené ČT žili roky psi v nevyhovujících podmínkách, se dobrovolníkům podařilo odvézt čtyřicet zvířat poté, co starosta obce Marek Chudáček přesvědčil jejich majitele, aby se jich vzdali. Neznámý počet psů ale na místě nadále zůstává.

Po měsíci se v Česku znovu potvrdila ptačí chřipka. V letošním čtyřicátém ohnisku v Rohozné u Jihlavy na Vysočině je pět tisíc kusů drůbeže, hlavně hus. Veterináři je vybijí. Podle Státní veterinární správy (SVS) jde o nízce patogenní chřipku subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka. Před měsícem šlo v Trhových Dušníkách na Příbramsku o vysoce patogenní typ choroby.

Před dvěma lety se po zveřejnění záběrů z klecových chovů začali spotřebitelé zajímat o to, jak se drůbežáři k nosnicím chovají. Aktivisté letos pronikli přímo do chovů a objevili další problém: míchání dražších a levnějších vajec do jednoho balení, které se přitom prodává za vyšší cenu. Poslanci mají v pátek projednávat návrh zákona, který by klecový chov postavil mimo zákon. Problém se ovšem týká i Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Případem se zabýval Ondřej Golis z Reportérů ČT.

Dvanáct slepic ve dvou chovech ve Štěpánově nad Svratkou, které v sobotu utratili veterináři, nebylo nakaženo ptačí chřipkou. Chovy sousedily s místem výskytu nemoci. Mimořádná opatření ale stále trvají, starostové obcí v ochranném pásmu a pásmu dozoru musí sepsat seznam veškerého ptactva. Veterináři se zatím ale rozhodli drůbež v těchto zónách nevybíjet.

Rybáři začali ve čtvrtek prodávat vánoční kapry. Lidé si je letos můžou pořídit na více než 2,5 tisíci místech. Ceny oproti loňsku mírně vzrostou. Naopak vánoční stromky vyjdou zhruba stejně jako vloni.

Evropská unie zahájila vyšetřování skandálu kolem problémového masa z Polska. Kontroloři v pondělí odcestují do Polska, aby situaci analyzovali, potvrdila mluvčí Evropské komise. Skandálem je podle komise zasaženo nejméně 14 zemí včetně České republiky. Příslušný polský masokombinát v Mazovském vojvodství, kde polské úřady provádějí vyšetřování mimo jiné kvůli ilegálním porážkám nemocných zvířat, byl uzavřen.

Na Slovensko bylo dovezeno 300 kilogramů masa z jatek v Polsku, kde se porážely nemocné krávy. Maso skončilo v restauracích a školních jídelnách. Uvedla to slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná. Odpoledne slovenská veterinární správa uvedla, že zmíněné maso se na Slovensku dostalo i do maloobchodních prodejen. Zmiňované maso odebrali i tři podnikatelé na východě země. Polsko do států Evropské unie podle hlavního polského veterináře vyvezlo 2700 kilogramů podezřelého hovězího.

Maso z jatek v Polsku, kde se porážely nemocné krávy, nebylo vyvezeno do zahraničí, tedy ani do České republiky. Jatka, kterých se kauza týká, jsou pod úředním dozorem uzavřena a dělá se v nich audit. České ministerstvo zemědělství o tom informovaly polské dozorové orgány.