Z Rumunska, Bosny a Hercegoviny i dalších zemí se do České republiky ročně dostane podle odhadů několik tisíc psů. Nekalý obchod se zvířaty seriózní útulky etikou podnikání srovnávají s množírnami. Přivezení psi jsou často zdivočelí, nejsou zvyklí na člověka a hledají cestu na svobodu. Podle Státní veterinární správy hrozí zavlečení nebezpečných nákaz, největším rizikem je vzteklina.
Dvouletá Kelly z útulku v Bosně už rok žije u nové rodiny na Prachaticku. „Pes je zdravý, běhá jak zběsilý, už poslouchá, rozumí česky,“ popsala majitelka fenky Hana Krejčová. Jde ale o výjimku, většina psů dovážených hromadně z Balkánu vypadá jinak. „Je to v podstatě naprosto divoké zvíře bez jakéhokoli vztahu k člověku. Kontakt s člověkem ho v podstatě traumatizuje,“ popsala jednu z dovezených fenek Radka Petrlíková z dobročinné organizace Bady.
„Ti lidé se tam k nim nechovají úplně nejlépe. Generačně je to v nich zakotveno – kdo před člověkem uteče, vyhraje,“ vysvětlil chování psů přivezených z balkánských zemí Vladimír Kössl z odchytové služby a útulku Animal Rescue v Českých Budějovicích.
Bianka z adopce utekla po třech měsících a dalších pět měsíců strávila venku. Zpátky ji odchytili minulý týden a od té doby se skrývá pod postelí. Sissi se dokázala na svobodu dostat už hodinu a půl po příjezdu do Česka a dva měsíce se potulovala venku. „Je to polodivoká fenka, která je zvyklá postarat se sama o sebe. Po kontaktu s člověkem absolutně netouží, má z něj panickou hrůzu,“ popsala Pavla Rynešová z Hope for dogs.
Byznys podobný množírnám
„Je to byznys, který bych klidně srovnal s množírnami – živí se na něm jak lidé v místě původu, tak přepravci i ti, kteří zvířata do Česka dovážejí,“ uvedl Kössl.
„Rozhodně nedoporučujeme variantu dovážet psy z problematických oblastí, a to zejména z nákazových důvodů. Největší riziko představuje vzteklina,“ zdůraznil mluvčí Státní veterinární správy Pavel Vorlíček.
Problémem při dovozu psů z Rumunska či Bosny a Hercegoviny je podle Vorlíčka jejich špatný zdravotní stav, absence čipování či platného očkování proti vzteklině. Navíc je tento přesun často vydáván za neobchodní. „Jde tedy o přesun psa s jeho majitelem, kdy maximální počet zvířat doprovázejících majitele je pět. Ve skutečnosti se ale jedná o obchodní přesun, tedy o velký počet psů,“ vysvětlil.
Někteří dovozci se tak snaží vyhnout podmínkám, které platí pro obchodní přepravu zvířat. „V případě rizikových třetích zemí jde také o nesplnění podmínky sérologického vyšetření či stanovené lhůty pro vstup do EU,“ upozornil Vorlíček. Dodal, že i soukromý dovoz musí být doprovázen veterinárním osvědčením potvrzujícím splnění všech podmínek. Pes musí být čipovaný, očkovaný proti vzteklině a musí mít vystavený evropský pas. „Nedodržení těchto pravidel je trestáno pokutami,“ doplnil.
Pomoc přímo v místě původu
Podle veterinářů je nejvhodnější pomáhat přímo v daných zemích – dobrovolnicky nebo finančně. „Je určitě možné kontaktovat lokální útulky či organizace, které se pomoci opuštěným zvířatům věnují,“ uvedl Vorlíček. Dodal, že zájemci se mohou obrátit i na Státní veterinární správu a konzultovat vhodnou podobu pomoci.
„Problém v Rumunsku nevyřeší dovoz psů, ale kastrace. Psi se tím pádem nebudou moci dál množit,“ řekla Petra Jarošová z Heart for Romanian dogs.
„Pomáhejte finančně nebo materiálně, ale dovozy nejsou žádným řešením. Je to pouze přesouvání problému z jedné země do druhé,“ uzavřela Rynešová.
